Vzhledem k pestré geologické stavbě a hustému osídlení patříme mezi země s vysokým výskytem a ohrožením svahovými nestabilitami. Díky tomu se ale také řadíme mezi země s dlouholetou a vyspělou tradicí dokumentace a monitoringu těchto rizik, které jsou nezbytné pro prevenci i pro likvidaci následků svahových nestabilit.

V rámci dobře zdokumentovaných geohazardů v jejich katalogu můžeme dnes nalézt až 45 jejich různých druhů. Patří mezi ně kromě sesuvů půdy také například horninové proudy, laviny, výskyt metanu, důlní otřesy, radon, skalní řícení, větrná a vodní eroze, záplavy, zemětřesení, staré nezlikvidované skládky odpadů, zbytky po těžbě a úpravě uranu, průmyslové havárie, i geotermální aktivity atd.

Nestability svahů a jejich projevy jsou různé (řícení, ploužení), i když mezi nejčastější patří právě rychlé náhlé sesuvy půdy. Je to nejčastěji dokumentovaný typ svahového pohybu u nás postihující například rozsáhlé oblasti Beskyd, Českého Středohoří a Poohří. Vzniká při porušení stability svahu působením změny teplot, větru nebo působením vody. Jde o poměrně rychlý (cm, m/den) krátkodobý klouzavý pohyb horninových hmot po svahu. Nestabilitu svahů obecně zvyšuje zvýšený obsah vody (povodně, záplavy) v půdě, zmrznutí či zvětrávání, změny porostů či odstranění vegetace. Způsobují je sklony svahů, ty bývají zpravidla větší než 22°, i vlastnosti horninového podloží. Přestože zatím nedošlo ke katastrofálnímu půdnímu sesuvu velkého rozsahu, bylo v České republice dosud zaznamenáno tisíce místních sesuvů.

Nejúčinnější ochranou před sesuvy je prevence (zachycení a odvedení povrchové vody, vyčerpání vody ze studní na ohroženém území, umělá úprava terénu, tj. kotvení svahů, stavba pilotů, opěrných stěn, výsadba vhodné zeleně). Při jakémkoli podezření na sesuv, je potřeba neprodleně kontaktovat oblastního geologa Českého geologického ústavu, zjistit, zda rizikovou oblast nekřižuje infrastruktura (např. plynové potrubí nebo produktovod), pokud ano, kontaktovat správce a zvážit odpojení, aby při případném poškození potrubí nemohlo dojít k výbuchu nebo ekologické havárii. Je také třeba posoudit možnost pokračování ve stavebních pracích, pokud probíhají.

V rámci bezprostřední ochrany je dobré dodržovat tato základní pravidla: zásadně se vyhýbat místům, kde jsou porušeny svahy, na kterých hrozí zřícení skal, kamení a uvolnění bahenních proudů a sněhových lavin, v případě reálné hrozby porušení svahů při bouřce, při povodních a silných deštích opustit co nejrychleji ohrožené prostředí, pokud již došlo k zasažení půdním sesuvem ve volné krajině, ale nedošlo ke zranění, nebo jen k lehkému, snažit se co nejrychleji uniknout směrem od závalu, obvykle stranou a nahoru. Jste-li sesuvem zavaleni v budově, chovejte se obdobně jako v případě zavalení zemětřesením. Vždy se pokuste zajistit alespoň přívod vzduchu do zavaleného prostředí a přivolat co nejrychleji účinnou pomoc.

Největším problémem je asi skutečnost, že odpovědnost za vznik sesuvů půdy a skal ani kompenzace škod a jejich financování není u nás zatím nijak jednotně legislativně upraveno. Zákon pouze hovoří o tom, že občanům může s kompenzací škod na jejich majetku pomoci obec, případně může v havarijních případech požádat o pomoc kraj, a může také využít dotačních programů. Z hlediska pojištění lze kompenzovat náklady na opravy majetku z pojistek vlastníků nemovitosti, či z pojistek vlastníků a uživatelů pozemků postižených sesuvem.

Dotace lze čerpat prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí v rámci „Zlepšování stavu přírody a krajiny”, oblast podpory 6.6 „Prevence sesuvů a skalních řícení, monitorování geofaktorů a následků hornické činnost a hodnocení neobnovitelných přírodních zdrojů včetně zdrojů podzemních vod”, a to zejména pro stabilizaci nebo sanaci sesuvů a skalních masivů, které bezprostředně nebo v krátkém časovém horizontu svými negativními projevy a následky ohrožují především životy, zdraví a majetek občanů a infrastrukturu sídel a dále monitoring zaměřený na kontrolu účinnosti nápravných opatření.

O dotaci mohou požádat zejména obce a města, kraje, svazky obcí a krajů, příspěvkové organizace, správy národních parků, státní podniky a organizace, vysoké školy a veřejné výzkumné instituce. Přesné podmínky pro podání žádostí a podrobnější informace se nachází v Implementačním dokumentu. Žádosti o dotaci je možno podávat Státnímu fondu životního prostředí pouze v rámci výzvy vyhlášené pro danou oblast podpory. Aktualizovaný harmonogram výzev je k dispozici v sekci Nabídka podpory, v roce 2012 lze podávat žádosti během května až července. Dotace je možná do výše maximálně 90 procent z celkových způsobilých výdajů projektu.

Legislativa týkající se svahových nestabilit:

Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky

§ 19 – Zákon udílí kompetence mimo jiné v ochraně krajiny, horninového prostředí a geologii MŽP. Do těchto oblastí ochrany jsou zahrnovány svahové nestability (sesuvy a skalní řícení).

Zákon č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území a změna zákona o pojišťovnictví

V § 2 jsou stanoveny zásady poskytnutí státní pomoci při mimořádných událostech (m.j. při svahových nestabilitách), které může stát poskytnout prostřednictvím ministerstva, které o poskytování rozhoduje.

Zákon č. 240/2000 Sb., – Krizový zákon

Zákon stanoví působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávních celků a práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situace, které nesouvisejí se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením, a při jejich řešení.

Zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky

Čl. 5: vyhlášení nouzového stavu v případě živelných pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. Nouzový stav vyhlašuje vláda.

Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích

§ 13, odst. 2: Ministerstvo životního prostředí při územním plánování může vymezit území se zvláštními podmínkami geologické stavby, zejména s předpokládanými ložisky nerostů nebo se zvlášť nepříznivými inženýrsko-geologickými poměry, kde mohou stavební úřady vydat územní rozhodnutí jen na základě jeho závazného stanoviska.

Vyhláška č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek

§ 3; § 10 a příloha 9 – vymezuje rizikové geofaktory životního prostředí mj. svahových pohybů a řícení skal.

Odkazy:

http://www.geology.cz/geohazardy

Portál geohazardů buduje Česká geologická služba v rámci projektů financovaných Odborem geologie MŽP ČR. Kromě různých informací o sesuvech půdy tu lze nalézt i Katalog geohazardů.

Nová praktická mapová aplikace umožňuje zobrazit na podkladě Základní mapy ČR vymapované svahové nestability. Aplikace umožňuje uživateli vyhledávání podle čísla mapového listu nebo lze zadat přímo název konkrétní lokality (katastru). U každé svahové nestability si lze zobrazit všechny dostupné informace v jednoduché tabulce. Uživatel má také možnost si vybrané území vytisknout.

Jablunkov, Girová, Studeničný - největší sesuv půdy v ČR

http://www.youtube.com/watch?v=fkSns2rJIAA

http://www.youtube.com/watch?v=F_bHWMTbBQo

Deštivý květen 2010 nepřinesl do mnoha míst České republiky, především na Moravě a ve Slezsku, jen záplavy, ale i sesuvy půdy, které na několika místech poškodily domovy občanů. A v okolí hory Gírová, na česko-slovensko-polském trojmezí, způsobil největší dosud zaznamenaný sesuv půdy na našem území: o délce 3 km, šířce 500 m a výšce odtrhu od 30 do 40 m. Téměř 30 hektarů lesa na katastrálním území nejvýchodnější obce ČR Bukovce se během dvou dnů sesunulo ze svahu. Příčinou sesuvu byla kombinace vydatných srážek a skalnatého podloží, na kterém jílovitá půda funguje jako skluzavka.