Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
Dobrý večer, vážení posluchači, začíná dnešní vydání pořadu Člověk a obec. Od mikrofonu vás zdraví a při poslechu vítá Ivana Denčevová. Jaká je současná krajská politika, jak se dotýká našich životů. Můžeme říci, že dnes bude tématem Jihočeský kraj, ale kdybychom překlápěli do jednotlivých krajů, kde vy žijete, tak bychom pravděpodobně nacházeli řadu podobných témat a styčných bodů. Dnešním hostem pořadu Člověk a obec je hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola.
Jiří ZIMOLA, hejtman Jihočeského kraje /ČSSD/
Dobrý večer vám i posluchačům.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
A já vám samozřejmě přeji příjemný poslech. Pokud bychom si, pane hejtmane, úplně v takové té jednoduché podobě měli říci, v čem konkrétně rozhodování krajských zastupitelů ovlivňuje život těch, kteří tam žijí. Necháme stranou třeba turisty, kteří pak navštěvují ostatně Jihočeský kraj je právě v této oblasti, řekněme, takovou jedničkou.
Jiří ZIMOLA, hejtman Jihočeského kraje /ČSSD/
Já myslím, že to je velmi dobrá otázka, protože se sám setkávám při rozhovorech s občany s tím, že nemají až tak dobré povědomí o tom, co vůbec krajská politika je, co krajští zastupitelé, potažmo hejtman řeší. A jak se to může dotýkat i jejich životů. My jsme koneckonců zvyklí na své starosty, na své zastupitele, kteří řeší problémy v našich městech a obcích. Z médií sledujeme činnost Poslanecké sněmovny nebo Senátu, činnost prezidenta, ale tak nějak stranou této pozornosti zůstává stále ještě krajská politika. Byť nutno uznat, že za těch posledních deset let přece jenom povědomí o krajské politice, o tom, o čem rozhodují krajští zastupitelé mezi veřejností vzrůstá. Takže jenom abych posluchačům tak trochu objasnil, čeho všeho se krajská politika týká a jak se promítá do jejich životů, je nutno říct, že se to týká obecně krajské dopravní infrastruktury, silnic druhé a třetí třídy, jejichž majitelem je právě kraj, který do nich investuje, který silnice opravuje. Týká se to systémů středních škol, opět které jsou zřizovány krajem. Týká se to systémů sociálních zařízení, domovů důchodců, bezesporu i nemocnic, pokud to nejsou fakultní nemocnice zřizované státem. Čili, to jsou, si myslím, opravdu zásadní nejdůležitější věci. A opravdu se týkají každého z nás a našeho každodenního života.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
Víme, že každé rozhodování, byť je vedeno sebelepším jaksi cílem, tak začíná a také do značné míry končí u financí. Kdybychom se podívali právě na zřizovatelské funkce a na to, co také Jihočeský kraj a jeho zastupitelstvo, jeho samospráva považuje za důležité, za klíčové, jak zhruba říci, že vypadá rozpočet právě Jihočeského kraje. Které jsou největší kapitoly, kam posíláte nejvíce financí.
Jiří ZIMOLA, hejtman Jihočeského kraje /ČSSD/
Ten rozpočet není samozřejmě nekonečný, byť bychom si to přáli nejen my jako krajští zastupitelé, ale i samozřejmě i naši občané.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
A doma byste nechtěl, pane hejtmane, nekonečný rozpočet, přiznejte se.
Jiří ZIMOLA, hejtman Jihočeského kraje /ČSSD/
Nekonečný rozpočet je krásná věc, nicméně je to fatamorgána. Takže pojďme raději se bavit o konkrétních číslech, se kterými my jako Jihočeši můžeme disponovat. Náš rozpočet se snažíme koncipovat jako vyrovnaný. To znamená, že s jakými můžeme počítat příjmy, takové se snažíme proti tomu postavit výdaje. Pro posluchače bych jen velmi krátce vysvětlil, že letos v roce 2011 pracujeme s rozpočtem přibližně 11 miliard korun. Z těchto 11 miliard korun ovšem jde zhruba devět miliard korun na akce, které nejsou nijak kapitálové, nejsou investiční, jsou to prostě běžné výdaje kraje, se kterými musíme počítat tak, abychom udrželi provoz našich zařízení, provoz škol a tak dále. Pouze dvě miliardy můžeme investovat do rozvoje kraje, do oprav silnic, rekonstrukcí škol nebo nemocnic.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
Vy jste členem sociální demokracie, zmiňoval jste vyrovnaný rozpočet. To je možná téma, které také se objevuje i v souvislosti třeba s celostátní politikou, do jaké míry ta či ona strana chce vyrovnaný rozpočet, snížení dluhů, kdy naopak je třeba ochotna přistoupit k nějakému úvěru nebo k nějaké jaksi dlužné částce. Také Jihočeský kraj ve svém výhledu hospodaření se zmiňuje o úvěrovém rámci. To znamená, uvažujete o úvěru. Na co by takový úvěr měl být, kdy se domníváte, že je dobré a je třeba i strategické použít úvěr na něco, co je smysluplné. A možná si můžeme představit naše soukromé rozpočty. Člověk přemýšlí, zda si má vzít půjčku nebo hypotéku, zda je to nezbytně nutné, zda vůbec to má smysl.
Jiří ZIMOLA, hejtman Jihočeského kraje /ČSSD/
No, víte, my sociální demokraté ve vedení ať už měst, obcí nebo krajů býváme našimi politickými konkurenty obviňováni z toho, že neumíme hospodařit, že stavíme schodkové rozpočty, že navyšujeme výdaje proti reálným příjmům. Myslím si, že hospodaření jednoho každého kraje spravované sociálně-demokratickým hejtmanem, ukazuje, že naopak my snižujeme dluhy, které si před námi vzali naši krajští bývalí hejtmani. V Jihočeském kraji například reálný dluh, který byl ke konci roku 2010, byl přibližně 680 milionů. V porovnání tedy s jedenáctimiliardovým rozpočtem si každý posluchač udělá,jaké je to procento. A že to rozhodně není o tom, že by kraj byl nějak zásadně předlužen. Investice, které potřebujeme dělat, které jsou nezbytné a které se především vztahují k evropským projektům, ke kofinancování, přefinancování evropských projektů, protože máme jedinečnou příležitost čerpat peníze z Evropské unie, tak na ty si potřebujeme vzít nějaké mimořádné finance. I my jako Jihočeský kraj proto uvažujeme o příjmu úvěru, a musím říct levného úvěru od Evropské investiční banky. Levného proto, že Evropská investiční banka samozřejmě sleduje chování jednotlivých krajů a jejich finanční zdraví. A proto i Jihočechům nabídla velmi dobré podmínky pro čerpání tohoto úvěru. Ovšem chci podotknout, že čerpání tohoto úvěru v návaznosti na vaši otázku jde výhradně do akcí spojených s evropskými projekty. Tedy s tím, na co si ještě máme v tomto současném rozpočtovém období Evropské unie šanci sáhnout, co bychom měli předfinancovat, aby se nám peníze v budoucnu vrátily, a co bychom možná mohli kofinancovat.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
Tak já pouze dodám pro posluchače, že jakékoliv evropské finance z jakéhokoliv fondu, které získá, ať je to kraj nebo obec, nebo jakýkoliv jiný žadatel, znamenají, že určité procento žadatel musí vložit. Někdy je to deset procent, někdy je třicet procent, záleží na tom, o jaký typ akce se jedná. To je tedy to kofinancování či předfinancování, poněvadž s tím, domnívám se, je faktem, také souvisí následné proplácení.
Jiří ZIMOLA, hejtman Jihočeského kraje /ČSSD/
Já vám do toho vstoupím, protože bych opravdu jak vám, tak posluchačům chtěl tu situaci ještě dokreslit. Nedávným rozhodnutím Vlády České republiky, která se vlastně zřekla sedmi a půlprocentního kofinancování. Ono je to totiž ve skutečnosti tak, že 85% nám dává Evropská unie. K sedmi a půl procentům se zavázala Vláda České republiky usnesením v roce 2007, tedy za tehdejšího premiéra Topolánka. A zbývajících sedm a půl procent, pouze sedm a půl procent měly kofinancovat města, obce nebo kraje na tyto své projekty. Nečasova vláda v polovině loňského roku řekla, že Česká republika nebude přispívat oněmi sedmi a půl procenty, čímž zásadně změnila pravidla pro financování těchto evropských projektů. A my jsme stáli před rozhodnutím,že buď těchto sedm a půl procent zaplatíme ze svého, anebo že nebudeme čerpat evropské projekty, což nám logicky přišlo velmi líto a byla by to velká škoda. Přece jenom nevyčerpat 85 korun ze sta by byla veliká chyba. Takže já chci říct, že kraje dnes sanují to, co by měla logicky a i v jiných evropských zemích platit vláda.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
Tak zřejmě by vláda pod vedením premiéra Nečase argumentovala tím,že je třeba snižovat schodek státního rozpočtu a že jsme v tak neradostné ekonomické situaci, že musela sáhnout i k tomuto opatření.
Jiří ZIMOLA, hejtman Jihočeského kraje /ČSSD/
Já jsem ty argumentace slyšel také, nicméně musím dodat,že máme-li jako Česká republika jedinečnou možnost čerpat z evropských zdrojů významné finanční prostředky na rozvoj České republiky, na regionální rozvoj, jestliže nejlepší dnes čerpajícími subjekty jsou regionální operační programy, které jsou paradoxně potrestány tím, že se jim tam vezme sedmi a půlprocentní kofinancující příspěvek ze strany vlády, zatímco operační programy, které spravují centrální ministerstva, mají čerpání nula nula nic a reálně hrozí nevyčerpání přibližně tří set miliard korun z celkového rozpočtu Evropské unie, což bude velikánská škoda, protože ty peníze už nám nikdo nikdy nedá jako Čechům, tak si myslím, že by se vláda spíše měla starat o něco jiného.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
Otázka, kterou možná trochu odbočíme, ale vy už jste zmínil operační regionální programy, to jsou tedy ty, které nějak organizuje, zaštiťuje kraj, operační programy jsou ty, které jsou na úrovni centrálních ministerstev. Čas od času se právě objevují informace, že to či ono ministerstvo a jeho pracovníci jsou v situaci kritiky, že pravděpodobně nebudeme schopni vyčerpat. Ať je to ministerstvo školství, hovořilo se takto o ministerstvu pro místní rozvoj. Pravděpodobně, jak si to vysvětlit, pane hejtmane, teď to není možná otázka úplně politická, ale je to otázka, která může řadu z nás napadnout.
Jiří ZIMOLA, hejtman Jihočeského kraje /ČSSD/
Já si to neumím vysvětlit a mohu to přičítat buď nevůli úředníků, spravující tyhle centrální operační programy, anebo neuměním těchto úředníků, protože jak si jinak vysvětlit, že regionální operační programy, spravované kraji, čerpají velmi dobře, čerpají z více než 80% tyto finanční prostředky, které jsou alokované do jejich regionů. A operační programy, a vy jste správně zmínila například spravované ministerstvem školství, kde každý z nás nepochybuje o tom, kolik by české školství potřebovalo peněz, tak to čerpání je, prosím, dnes reálně jedna desetina procenta. A já se ptám, proč to tak je. Neumím si to vysvětlit. My pouze jako sociální demokraté a také jako hejtmani, kteří máme povědomí o tom, jak lze tyto peníze využít a jak je lze rychle čerpat, upozorňujeme na to, že čas se krátí, rozpočtové období Evropské unie aktuální končí v roce 2013 a nebudou-li tyto peníze zasmluvněny a vyčerpány, prostavěny, investovány, pak nám hrozí, že o tyto peníze přijdeme. On nám je už nikdo nikdy nevrátí. Přijít o tři sta miliard nebo nepřijít, myslím si, že tím by se také proreformní vláda Petra Nečase měla zabývat.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
Domníváte se, pane hejtmane, v souvislosti nejen s tímto tématem, ale také s řadou témat, které se nám objevují vůbec v politice, ještě jsme mimo tu krajskou politiku, ale týká se také samozřejmě i rozhodování krajů i rozhodování obcí, domníváte se, že by bylo třeba nějakým třeba zákonným legislativním úkonem kodifikovat odpovědnost i politiku v dané funkci, případně odpovědnost zastupitelů, kteří tak či onak hlasují, případně úředníků na vysokých postech. Tam nám nabíhá klasický zákoník práce. Ale zdá se, že když se kdykoliv cokoliv přihodí, tak za to v podstatě není nikdo odpovědný. Buď tam ty dotyční už nejsou, nebo se rozhodovalo kolektivně. A my můžeme jenom z dálky se dívat na miliardy, stovky miliard, asi si ani neumím teď rychle spočítat, kolik by tam těch nul mělo v té číslovce být.
Jiří ZIMOLA, hejtman Jihočeského kraje /ČSSD/
Víte, já bych samozřejmě byl pro to, aby každý z nás byl plně odpovědný za své konání a pokud každý z nás dostáváme peníze za naši práci, tak nechť tu práci odvádíme co možná nejlépe. Z druhé strany znalý reality současného světa a současné české politiky si dost dobře neumím představit, jak by takový kodex nebo jak by taková zákonná iniciace měla vypadat.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
Říká Jiří Zimola, jihočeský hejtman, host dnešního pořadu Člověk a obec na stanici Český rozhlas 6. U mikrofonu je Ivana Denčevová, vracíme se k tématice ryze krajské Jihočeského kraje. Když hovoříme o vůbec stávající situaci v krajské politice. Možnosti financování. Každý kraj má zpracovánu a samozřejmě fungují tak podobně i firmy, takzvanou svod analýzu. Tam jsou zaznamenány ty kladné jaksi skutečnosti o daném subjektu a také ty záporné, na které by se mělo reagovat. Jaká je svod analýza Jihočeského kraje tak, aby bylo zřejmo, kde máte, řekněme, ta slabá místa a co je třeba zabezpečit i financemi či jiným úsilím.
Jiří ZIMOLA, hejtman Jihočeského kraje /ČSSD/
My samozřejmě svod analýzu zpracovanou máme a ze svod analýzy vychází i jakékoliv naše počínání ve směru k rozdělování financí z krajského rozpočtu. Rozhodně to není tak, jak si někdo zjednodušeně může představovat, že se ráno sejdeme s kolegy v mé kanceláři a řekneme si, že tenhle ten den bychom jeden, dva, tři miliony mohli hodit tam a další den je hodíme zase někam jinam. My samozřejmě se snažíme koncepčně zpracovávat a pracujeme v duchu harmonického rozvoje Jihočeského kraje. Tedy aby se rozvíjely všechny oblasti. Máme proto zpracovánu nejen tuto svod analýzu, ale máme zpracovanou i analýzu hospodářský slabých oblastí, tedy oblastí, kde se lidem nežije až tak dobře jako v těch spádových centrálních oblastech.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
Kde je v Jihočeském kraji hospodářsky slabší oblast?
Jiří ZIMOLA, hejtman Jihočeského kraje /ČSSD/
Bohužel máme hodně hospodářský slabých oblastí. Ale ono to souvisí s jistou periferií Jihočeského kraje nejen s ohledem k centru a k Praze, ale i s ohledem na dobu ještě nedávno minulou před dvaceti lety, kdy jsme sousedili se zeměmi, které byly orientovány do západní Evropy, tak s Rakouskem a s Německem. Ty periferní oblasti jsou nutně příhraniční oblasti, jsou to všechny příhraniční oblasti, sousedící s Rakouskem a s Německem. A pak je tam ještě oblast kolem Milevska, která je také definována jako hospodářsky slabá oblast. A právě do těchto hospodářsky slabých oblastí chceme dávat krajské zdroje, krajské finance, zvýhodňujeme žadatele o krajské peníze právě v hodnotícím procesu, kdy jsou přidělovány granty. A samozřejmě se snažíme i směrovat ty peníze z Evropské unie, které by měly posílit právě rozvoj především těchto oblastí.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
Jaké jsou to třeba grantové tituly, kdy mohou získat finance obce, případně další subjekty, které tam působí?
Jiří ZIMOLA, hejtman Jihočeského kraje /ČSSD/
Víte, my ročně rozdělujeme na jenom na grantech přibližně 300 milionů korun.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
Z těch dvou miliard?
Jiří ZIMOLA, hejtman Jihočeského kraje /ČSSD/
Ano, to není opravdu malá částka. Tři sta milionů korun jde do nejrůznějších grantů, příspěvků, včetně programu obnovy venkova, protože my si velmi vážíme jihočeského venkova. A musím říct, že Jihočeský kraj je na prvním místě z hlediska příspěvků na program obnovy venkova. U nás narozdíl od jiných krajů nejen, že neklesá tento příspěvek. My jsme ho za poslední dva roky ještě navýšili o dalších 15 milionů korun. Takže dnes už tam jde 80 milionů korun do jihočeských vesnic. A slouží věcem, které lidem běžně kolem sebe vidí, oprav požárních zbrojnic, návesních nádrží, chodníků, veřejného osvětlení, místních komunikací a já nevím čeho všeho. Čili jsou to, myslím, dobře investované peníze do toho, aby se lidem na vesnici dobře žili. Současně se snažíme podporovat i místní ekonomiku. To znamená, že ty granty jdou na podporu začínajících, anebo existujících podnikatelům, kterým se snažíme právě v těchto hospodářsky slabých oblastech pomáhat. Pomáháme jim formou určitých zvýhodněných úvěrů, které dáváme na jejich firmy, na rozjezd firem, anebo na fungování firem.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
Není to, řekněme, neodůvodněná podpora v souvislosti se soukromými podnikatelskými subjekty?
Jiří ZIMOLA, hejtman Jihočeského kraje /ČSSD/
Vůbec ne. My jsme si samozřejmě toto zjišťovali. Také jsme se obávali toho, aby to někdo nechtěl chápat jako nedovolenou veřejnou podporu, ale pokud se na tu věc podíváme skutečně s určitým nadhledem a řekneme si, že si přejeme, aby se podnikalo i v malých místech Jihočeského kraje, aby lidé tam měli práci, děti tam mohly chodit do školy a neodstěhovávali se nám do větších center, pak si myslím, že je to správně nasměrovaná podpora.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
Když hovoříme o Jihočeském kraji, tak vy už jste zmínil nejen venkov, ale Jihočeský kraj je také, řekněme, stálicí v centru zájmů turistického ruchu. Nejen dnes už ta výhodná hranice s Rakouskem a Bavorskem, výhoda samozřejmě hraničního regionu, ale také to, co jaksi v dobrém slova smyslu jste zdědili, rybníky, krásná příroda, také lázeňství, ostatně s tradicí a také identitou, můžeme říci, souvisí výstava, která se odehrává v Praze ve Valdštejnské jízdárně Rožmberkové, tak Rožmberkové, rybníkářství, město Rožmberk, přinejmenším jedno, které také nalezneme v Jihočeském kraji. Do jaké míry se domníváte, že právě turistický ruch a také to, co s ním souvisí, je také, řekněme, jedním z pilířů fungování Jihočeského kraje.
Jiří ZIMOLA, hejtman Jihočeského kraje /ČSSD/
Já myslím, že si to dnes uvědomují úplně všichni v Jihočeském kraji, že resort služeb a vše, co navazuje na turistický ruch, je skutečně velmi podstatné pro jihočeskou ekonomiku. Vždyť po Praze jsou jižní Čechy druhým nejnavštěvovanějším regionem.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
Máte tam Český Krumlov, to máte velkou výhodu, máte Hlubokou.
Jiří ZIMOLA, hejtman Jihočeského kraje /ČSSD/
Nejen Český Krumlov jako památku UNESCO, máme i Holešovice jako památku UNESCO, máme jistě Hlubokou, máme Třeboňskou pánev a právě rožmberský odkaz v podobě mnoha rybníků. To jsou všechno krásy jižních Čech, za kterými směřují nejen právě zahraniční asijští turisté, kteří přijedou do Prahy, z Prahy jedou na Krumlov, přes Holešovice to vezmou do Telče, Třebíče a možná Olomouce, aby si projeli UNESCO památky. Ale především každý z nás, kdo jistě teď posloucháme, tak jsme někdy v jižních Čechách byli, byli jsme tam na letní dovolené.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
Tak vy pravděpodobně velmi často, pane hejtmane.
Jiří ZIMOLA, hejtman Jihočeského kraje /ČSSD/
Tak já tam jsem rád a jsem tam rád každý den a lituji každé chvíle, kdy musím jet do Prahy. Ale o to radši se tam pak vracím, ale máme Šumavu. Čili ta ekonomika navázaná pochopitelně na turistický ruch je velmi důležitá, uvědomujeme si to. I koneckonců i proto jsme nechali zpracovat strategii rozvoje tohoto turistického ruchu, potenciálu, který v tom máme. A snažíme se už dva roky podle této strategie pracovat. A ty výsledky, myslím, že jsou vidět.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
Kritikové říkají obecně v souvislosti s turistickým ruchem, že základním problémem našeho turistického ruchu, ale není to jen třeba zaměření na zahraniční turisty, ale i na ty domácí turisty, kteří vytvářejí poměrně velkou, řekněme, skupinu potenciálních či skutečných návštěvníků, že je problémem úroveň služeb. Že stále ještě je to nesrovnatelné se zahraničím. Navštívit restauraci, ubytovací službu, prodejnu, že ještě pořád si lidé připadají tak trochu, jako že oni by měli být těmi, kdo by měli poskytovatele služeb přesvědčovat, aby tu službu získali. Možným řešením bývá také taková ta klasická, řekněme, certifikace úrovně. Objevuje se nám i v souvislosti s potravinářstvím, některé kraje, třeba kraj Vysočina, začaly používat certifikaci svých regionálních výrobků z konkrétních, řekněme, zemědělských podniků.
Jiří ZIMOLA, hejtman Jihočeského kraje /ČSSD/
To my máme taky samozřejmě, ale jenom, abych doplnil. Samozřejmě problém certifikace je důležitý a musím říct, že jsem o něm hovořil právě s kolegy z ministerstva pro místní rozvoj, z CzechTourismu, anebo i z asociace hotelů a restaurací, protože všichni si to uvědomují, že je důležité, aby nějací podnikatelé neposkytující ty stoprocentní služby nekazili dojem celému regionu a celému odvětví. Ano, může se to stát, ale já chci říct, že rok od roku se ta situace zlepšuje a myslím si, že ten, kdo chce zažít bezvadnou dovolenou a nebýt otráven službami, tak ať přijede na jih Čech. A to, co jste říkal o regionálních potravinách, víte, to je další zajímavý trend, spočívající nejen ve vztahu k místním obyvatelům a k určitému budování toho jihočeského patriotismu, tedy toho, že jsme hrdi na to, jaké tam máme bezvadné regionální potraviny, ale i zájem o přitažení turistů o takové ty specifické regionální potraviny. My u nás na jihu Čech máme už několik let vyhlašovanou soutěž, která se jmenuje Chutná hezky jihočesky. Jsou tam skutečně kvalitní regionální výrobky. A já jsem velmi rád, že nejen, že neutuchá zájem, on podstatně roste zájem. Roste zájem i lidí kupovat si tyto výrobky. Jsme domluveni s potravinářskými řetězci, s obchodními řetězci, aby tyto regionální výrobky dávaly také na dobrá místa ve svých obchodech, aby se pro to ti lidé nemuseli někde krčit do nejspodnějších regálů. Abychom tímto způsobem podpořili právě i rozvoj místní ekonomiky.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
A dodejme, že i turistického ruchu, poněvadž právě cestování za konkrétními potravinami, za konkrétním vínem, za konkrétním pivem, tak to je, můžeme říci, celosvětový trend. Pokračujeme v hovoru o Jihočeském kraji. Vy už jste se zmínil o Šumavě. Zmínili jsme se o zřizovatelských funkcích kraje. Pojďme ještě, pane hejtmane, k těm aktuální, řekněme, tématům, které na to můžeme říci navazují. Tak co Šumava? Pravděpodobně není týden, aby se téma Šumava neobjevilo ve všech celostátních médiích. Alespoň se dozvídáme, že někdo je pro, někdo je proti. Bude se kácet, nebude kácet. Možná, že se můžeme pozastavit nad tím, že na druhou stranu, mám na mysli teď do Rakouska a Bavorska, kde to všechno funguje, tak možná, že laický pohled je, proč to nefunguje taky u nás, když ta Šumava je stejná.
Jiří ZIMOLA, hejtman Jihočeského kraje /ČSSD/
To je přesně ten laický pohled. A já mám pocit, že poslední dobou se k Šumavě vyjadřují úplně všichni.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
Tak se vyjádřete i vy v našem pořadu.
Jiří ZIMOLA, hejtman Jihočeského kraje /ČSSD/
A vyjadřují se bohužel velmi tendenčně a vyjadřují se s ohledem na určité mediální zprávy. Já myslím, že každý, kdo se takto bude vyjadřovat, by se nejdříve měl seznámit se základními věcmi. Měl by se dojet na tu Šumavu podívat a utvořit si opravdu vlastní názor. Já si chci říct za Jihočeský kraj a ten náš názor je vcelku konzistentní, neměnný a musím říct, že i opravdu většinový, takřka stoprocentní v krajském zastupitelstvu, že chceme skutečně zachovat Šumavu, chceme zachovat zelenou Šumavu, zdravou Šumavu. A chceme zachovat i národní park. Nám bývá vyčítáno, že chce zlikvidovat národní park, není to pravda. Proč bychom tak činili? Je to přece náš zájem, protože národní park je nejen skvělá ukázka toho, jak příroda si dokáže sama poradit. A je to snaha o zachování přírodního bohatství, ale je to koneckonců také dobrá marketingová značka, za kterou turisté chtějí jezdit. Proč bychom to, prosím, dělali, když bychom ho chtěli likvidovat. A Rakušané, tam to funguje možná proto, že Rakušané nemají národní park na šumavské straně. Oni pouze žijí z důsledků naší nečinnosti, respektive nečinnosti bývalé správy Národního parku Šumava v té kůrovcové kalamitě, kdy jim přilítával kůrovec a napadal jim jejich lesy. A právě proto podali už žalobu na český stát. Co se týká bavorské strany, jejich národní park je významně menší a proto možná je i udržitelný z hlediska určitých katastrof, které na ten národní park doléhají. Náš národní park má 66 tisíc hektarů. To je obrovská plocha a udržet v téhle ploše určitou rovnováhu mezi zájmy ochránců přírody, zájmy lidí, kteří skutečně na Šumavě chtějí žít, chtějí tam podnikat, tak, jak se tam žilo vždycky. To je velmi těžké. A já bych jenom prosil každého, než se začne o Šumavě vyjadřovat, aby si někde o tom něco přečetl, protože pak jsme svědky naprosto nesmyslných článků, které jenom uráží počínání lidí na Šumavě.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
Tak možná, že se pak také dozvíme, jak dopadl ten soud na Českou republiku kvůli kůrovci, který nerespektuje hranice, kdybych to velmi zjednodušila.
Jiří ZIMOLA, hejtman Jihočeského kraje /ČSSD/
Zatím nedopadl nijak, protože se samozřejmě česká vláda snaží tomu zabránit a snaží se s klášterem /nesrozumitelné/ domluvit na nějakých i recipročních opatřeních.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
Tak to bude další téma, ke kterému se můžeme výhledově vrátit. Zřizovatelské funkce kraje, nejen školství, nejen sociální zařízení, nejen nemocnice, ale také vlastnictví silnic. Silnice jsou velkým tématem, když se podíváme jak na kvalitu, víme, kde jsou hranice, že například dálniční spojení přes Jihočeský kraj, řekněme, to je míč na straně naší vlády několikaleté téma, které se tak nějak vleče a handicapuje všechny zúčastněné. Ale také samozřejmě kraj v rámci dopravní politiky podporoval České dráhy v souvislosti s železniční dopravou. I to je téma, které se nám poměrně často objevuje v souvislosti s dotačními či příspěvkem naší vlády, respektive ministerstva financí na provoz regionálních tratí. V jaké jsme současné situaci a co to znamená pro Jihočeský kraj a jaké možnosti vy vůbec máte.
Jiří ZIMOLA, hejtman Jihočeského kraje /ČSSD/
Jsme opravdu v těžké situaci a děkuji za ten dotaz, protože mám možnost prostřednictvím vln vašeho rozhlasu vysvětlit situaci, která zde panuje. Bohužel jsme se dostali už do situace, že současná vláda nechce respektovat vládu předchozí a smlouvy, které byl předchozí vládou uzavřeny. Vláda Jana Fischera uzavřela s kraji desetileté memorandum, což není nic jiného než smlouva na společném financování regionální železniční dopravy. Znamená to, že podle této smlouvy například Jihočeský kraj dostává 180 milionů korun ročně od vlády z centra. A dalších 350 milionů korun přispíváme my na to, aby mohla v Jihočeském kraji fungovat regionální drážní doprava. Není to tedy tak, jak se někdo snaží podsunout, že kraj na to neplatí vůbec nic. My platíme dvě třetiny z celkové sumy. A nyní jsme se dostali do situace, že pan ministr Kalousek a pan premiér Nečas říkají, že smlouvy uzavřené Fischerovou vládou vlastně vůbec nebyly platné, že Fischerova vláda neměla mandát k tomu takovéhle smlouvy uzavírat, aniž by respektovali, že to byla řádně jmenovaná vláda, vláda jmenovaná prezidentem republiky, že tam jsou podpisy ministrů dopravy, ministrů financí, kteří signovali tadyhle tu smlouvu. Na základě této smlouvy my jsme se domluvili i o desetiletých smlouvách s dopravcem Českými drahami. České dráhy na základě této desetileté smlouvy začaly investovat do obnovy svého vozového parku a myslím si, že v mnohých regionech už jsou ty výsledky vidět. A dnes se dostáváme všichni do velmi nejisté situace, neboť někdo nerespektuje smlouvy uzavřené před dvěma lety. A já se ptám, v jakémže to právním státě žijeme.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
Je to téma právní vymahatelnosti například takového memoranda?
Jiří ZIMOLA, hejtman Jihočeského kraje /ČSSD/
Ano, samozřejmě, jsme o tom přesvědčeni a myslím, že to ví i pan ministr a věřím, že dojde k dohodě.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
A co vy můžete v této situaci dělat? Dodat těch 180 milionů, tu jednu třetinu, aby vlaky jezdily, také je vytýkáno krajům, že například výběrová řízení na provoz na regionálních železničních tratích měla být otevřena i jiným zájemcům. Jsou konkrétní soukromé společnosti, které měly zájem se takového výběrového řízení zúčastnit. Nedomníváte se, že i tady je, řekněme, zase naopak ten míč na vaší straně hřiště, že například výběrové řízení mělo být otevřené, mělo být přístupné i soukromým subjektům, že to nemělo být zacíleno na, dejme tomu, monopol Českých drah?
Jiří ZIMOLA, hejtman Jihočeského kraje /ČSSD/
A tak my jsme se samozřejmě ověřili podmínky dalších zájemců a nabídek. A musím říct, že jsem si plně vědom toho, proč jsme uzavřeli právě smlouvu s Českými drahami. Já bych to nechtěl dále komentovat, protože jakékoliv vyjádření v tomto smyslu právě ty konkurenční dopravci zneužívají k podávání žalob a dalších věcí. Ale chci jen ubezpečit, že nabídka vítězného dopravce byla skutečně kvalitativně lepší.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
Přesto, neměli jste třeba klasické výběrové řízení udělat?
Jiří ZIMOLA, hejtman Jihočeského kraje /ČSSD/
My je uděláme, jak nám nařizuje i Evropská komise, tak my je skutečně uděláme. Ovšem i v zájmu toho, aby České dráhy, coby náš tedy dopravce, mohl s určitou vidinou realizovat objem svého vozového parku, pokládáme tu desetiletou lhůtu za rozumnou a správnou.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
Co je hlavním tématem Jihočeského kraje například na nadcházející turistickou sezónu, když jsme část dnešního pořadu věnovali právě turistice a Jihočeskému kraji?
Jiří ZIMOLA, hejtman Jihočeského kraje /ČSSD/
My se v tom našem rozhovoru krásně dostáváme od Šumavy k Tatrám, ale určitě chci pozvat všechny posluchače na letošní návštěvu Jihočeského kraje, protože právě máme rožmberský rok. Je to připomenutí čtyř set let od smrti posledního Rožmberka Petra Voka. A v jihočeských městech a obcích se během prázdnin a vůbec už nyní rozjíždí spousta zajímavých akcí, přijeďte, budete mile překvapeni.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
Říká jihočeský hejtman Jiří Zimola, host dnešního pořadu Člověk a obec. Milí posluchači, technicky spolupracovala Zuzana Vlčková, David Schneider, od mikrofonu se s vámi loučí a na slyšenou těší Ivana Denčevová.
Jiří ZIMOLA, hejtman Jihočeského kraje /ČSSD/
Hezký večer, na shledanou.
