Praha - Hnutí Duha je vychytralá organizace, které jde pouze o vlastní prospěch. Myslí si to badatel a publicista Zdeněk Roučka, který rovněž kritizuje zavádění bezzásahových zón na Šumavě. Podle něj to pouze kůrovcovou kalamitu zhoršilo a lidem proto situace přerůstá přes hlavu. O současném stavu v šumavských lesích Roučka vydal knihu obsahující letecké snímky plzeňského fotografa Milana Váchala.

Knihu s názvem Šumava kouzelná a umírající sestavil prý proto, aby kritický stav lesů mohli posoudit také běžní lidé. Při návštěvě Šumavy totiž pravý obraz prý vidět nemohou. "Ta kniha ukazuje šokující realitu absolutní zkázy, která vznikla za dobu trvání národního parku," tvrdí publicista Roučka. Veřejnost podle něj stále neví, v jakém rozsahu jsou stromy v jižních Čechách poškozeny. "Obraz je to skutečně katastrofální," dodal.

Zdeněk Roučka rozhodně není sympatizantem ekologického Hnutí Duha. Blokády šumavských lesů jsou dle jeho názoru pouze provokační akce, při kterých mají aktivisté připraveny právníky a skryté kameramany. "Podle mě to je velmi vychytralá organizace, která těží hlavně vlastní prospěch," poznamenal. Připomněl k tomu spory z roku 1999, kdy ekologové bránili těžbě v oblasti Plešného jezera a provolávali heslo Lepší kůrovec než pila. "Nyní víme, že na Plešném jezeru odemřelo asi 650 hektarů lesa a dalších 200 hektarů se muselo vytěžit," upozornil Roučka.

Kůrovec na Šumavě byl problém i v dávné minulosti. Dělalo se proto také všechno možné, aby se stromy zachránily, včetně preventivního kácení zdravých stromů. "Vždy někdy v druhé polovině dubna byl lesní personál v pozoru a velmi pozorně se sledovala příroda. Když došlo k rojení brouků, tak se často porážely tisíce i desetitisíce stromů, aby se stovky tisíc stromů zachránily," uvedl Roučka, kterému se ani nelíbí, že se padlé stromy nechávají ležet v lese. Tento postup se prý zavedl až v roce 1998 na nátlak ekologů.

Zdeněk Roučka o Hnutí Duha: "Panu Bláhovi (expert Hnutí Duha) bych doporučil, až někdy zase bude hrát nějaké divadlo, kde se bude předvádět veselé poutání a zásahy policie, aby si spíše vzali šedé pláštěnky, lehli si někam na louku a předváděli mrtvé lesy."

Nesouhlasí s názorem vědců, že pod suchým, umírajícím lesem roste nový a zdravý porost a Šumavě zkáza nehrozí. Mladý les, který se nyní předvádí, vyrostl ještě v původním zdravém lese, nebo to je umělá výsadba, tvrdí Roučka. Svůj názor dokládá i čísly, kdy se v roce 1990 vytěžilo 6,5 tisíce kubíků a o tři roky později, když byly zavedeny bezzásahové zóny, se už těžilo dvacet.

Zdeněk Roučka, publicista a badatel:

"Jeden z největších omylů bylo, když vznikly bezzásahové zóny. Tím pádem se kůrovec  rozjel. Protože říkejte kůrovci, že může letět do této části lesa, a tam ne."

Jednou z nejvíce ohroženou lokalitou na Šumavě je podle Roučka jezero Laka. "Jezero je dnes v podstatě ve stejné situaci jako Plešné jezero, to znamená absolutní zkáza," řekl. Ze zveřejněných fotografií je prý rovněž zřejmé, že napadenými stromy jsou obklíčeny i Weitfällerské slatě, které jsou považovány za jednu z nejcennějších šumavských lokalit a srdce zelených plic Evropy. "Ta barva na fotkách mluví sama za sebe," uzavřel publicista Zdeněk Roučka.