Autor čtenáři podsouvá myšlenku, že nejlepší ochranou lesů v NP je to, když nebudou v 1. Zóně NP. Toto samotné je logický nesmysl, podobný například sdělení, že nejlepší ochranou proti zlodějům je vyložení cenných věcí před domovní dveře: nikdo se k vám pak (nepochybně!) nebude vloupávat. Nechám na libovůli ctěného čtenáře, bude-li se tímto výrokem řídit...
Přednedávnem, 17. Dubna, vyšel v Táborském deníku článek pana Petra Martana „Na Šumavě schnou lesy, musí se chránit”. Můj příspěvek by rád ukázal na nedůvěryhodnost tohoto textu.
Je třeba říct hned na začátku, že článek pana Martana obsahuje mnoho přinejmenším polopravd, spíše však informací podsouvaných „vhodným” způsobem tak, aby vyvolaly dojem, že jsou věci jiné, než doopravdy jsou. Už sám název článku (viz výše) je v přímém protikladu s peticí, o níž autor informuje a jež je vlastně centrem sdělení článku: „NE – 35% prvních zón v NP Šumava”. Autor čtenáři podsouvá myšlenku, že nejlepší ochranou lesů v NP je to, když nebudou v 1. Zóně NP. Toto samotné je logický nesmysl, podobný například sdělení, že nejlepší ochranou proti zlodějům je vyložení cenných věcí před domovní dveře: nikdo se k vám pak (nepochybně!) nebude vloupávat. Nechám na libovůli ctěného čtenáře, bude-li se tímto výrokem řídit...
Dalším podsouvaným faktem je Výrok o „dalších 9000ha suchých lesů”, kdy se bez jakýchkoli faktů a podkladů pokouší pan Martan věštit z křišťálové koule. Tato mu možná zbyla jako rekvizita ze zkrachovalé čajovny ve Čkyni, možná pro ni našel nové využití?
V dalším odstavci vyčítá ministru ŽP Chalupovi, že za jeho dobu ve funkci „nedokázal zrušit ani jednu vnitřní směrnici, vydanou předchůdcem Bursíkem a exředitelem NP Krejčím” , jakoby toto bylo jeho úkolem. Osobně si (bez jakékoli sympatie k současnému ministrovi) myslím, že se našlo na ministerstvu přece jenom pár lidí, kteří mu dokázali vysvětlit, že MŽP je jediným ministerstvem, které má přírodu chránit a ne devastovat. Další, do koho se p. Martan obul, je Hnutí Duha: „Nedokázal ani zastavit grantovou smlouvu pro Hnutí Duha, která má i pro letošní rok zajištěné peníze z MŽP na "práci s turisty””. Uvozovkami u slov „práce s turisty” nám podsouvá myšlenku, že Hnutí Duha využívá peníze jinak, než na práci s turisty, že se jimi snad nějak obohacují? Samozřejmě že neobohacují, jedná se o grant od SFŽP, který je kontrolovaný, a který je navíc podložený tříletou smlouvou, tudíž ho ministr nemůže vypovědět bez zjištění porušení podmínek smlouvy. Nicméně, pan Martan se nám odhaluje, že kdyby tady vládl on, nebude tady pracovat nikdo, kdo nemá stejný názor jako on.. Ó jak demokratické! V další větě je pan ministr obviněn z toho, že způsobil uschnutí dalších 100 000 stromů . Patrně osobně nabádal kůrovce, aby se množili... Jistě za to nemůže ani sled suchých roků, ani kyselé deště, ani vichřice v posledních letech, ani stejnověká a nevhodná struktura porostů na Šumavě... Pan Martan má viníka jasného: je jím pan ministr a jeho nekonání. K tomu by ovšem nemuselo dojít, kdyby pan ministr, dle pana Martana, naslouchal „expertní skupině” zřízené ředitelem Stráským. O vynikajících kvalitách svých expertů nás všechny pan Stráský přesvědčil za poslední rok opravdu důkladně: na personál má experta z STB, na protestanty proti kácení mu experti poradili poslat policii, což se ukázalo jako nezákonné, experti mu připravili „dotazník”, který byl zjevně manipulativní, a jeho poslední „expert” na tetřevy se ukázal býti zejména expertem na chuť tetřevího masa a pašování dravců. Víc už snad není o kvalitě „expertů” kolem ředitele Stráského mluvit.
V dalším odstavci pan Martan říká, že nejsou známy počty suchých stromů za loňský rok, podle nichž se prý určuje očekávané letošní napadení. Není tomu tak. Pokud někdo spočítá loňské souše, pouze spočte mrtvoly na bojišti, ale nespočte nic o příštím roce. Opět křišťálová koule pana Martana v akci. Letošní napadení se určí na základě závrtů v lapácích, které správa NPŠ jistě položila. Jak jsme se dočetli v nedávném tisku, položila rovnou lapáky otrávené jedy, asi aby se jim to líp počítalo... Je ovšem velmi dobře možné, že letos bude „kůrovce” méně než loni, loni totiž chladné a vlhké léto způsobilo, že velké množství lýkožrouta uhynulo. Správa NPŠ tehdy dokázala i toto vydávat za svůj úspěch v boji s „kůrovcem”...
Skutečnou perličkou na závěr v článku pana Martana je ale poslední věta: „Historie parku ukázala, že nejlacinější a nejúčinnější ochranou přírody a lesů před kůrovcem, je její nezařazení do první zóny.” V této větě dokázal smíchat, bez jakékoli logické provázanosti a důkazů, tři naprosto rozlišné věci: láci, účinnost ochrany přírody a „nezařazení” lesů do prvních zón. Každá z těchto částí by zasloužila pečlivý rozbor vztahu k dalším dvěma částem, a navzájem je to na doktorskou práci. Pan Martan to ale vysmahne v jedné větě na konci článku o rozsahu čtvrt stránky! Jak geniální! Jak úžasné! Anebo... je to zase jenom výplod křišťálové koule pana ředitele Komunity pro duchovní rozvoj, o.p.s.?
