Kůrovec se zaměření našeho časopisu příliš netýká, je však zajímavý ve vztahu k činnosti PR agentury, která v tomto případě odvedla práci na hranici svých možností. Nebo lépe řečeno kompetencí. Nad „anketou” vytvořenou přesně na míru vedení Národního parku Šumava se zamýšlí PhDr. Ivan Rynda z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.
Dotazník zjišťuje, kdo by měl rozhodovat o způsobu asanace kůrovcové kalamity.
Na prvním místě je samozřejmě vedení NP a CHKO Šumava. Naopak odborníci a vědci jsou zmíněni pouze ke konci, kde jsou pod označením „přírodovědci” sloučeni dohromady s „ekologickými organizacemi”. Zařazení vědců a odborníků mezi aktivisty je laciným manipulativním trikem, který vedení NP Šumava využívalo již dříve s jasným cílem zdiskreditovat odbornou veřejnost. Odborníci z řad českých univerzit a akademie věd, kteří vyjadřují svůj fundovaný názor k situaci na Šumavě, jsou zde cíleně spojeni s nepopulárními aktivisty organizujícími blokády.
V dotazníku jsou respondentům z výzkumného hlediska zcela nepřijatelně podsouvány hodnoticí soudy (situace je označena za „experiment s kůrovcem”, odumřelé stromy jsou redukovány na finanční ztrátu České republiky ve výši 30 miliard korun atd.). Autoři zde nejen redukují stromy na dřevní hmotu, ale zjevně jim chybějí elementární znalosti např. o tzv. službách ekosystémů. Otázka pak zní pouze tak, zda si ČR může takovou ztrátu dovolit a připravuje dotázaného k náležité odpovědi na následující dotaz: „Jste pro další rozšiřování bezzásahového území a rozšíření území se zákazem vstupu pro turisty?” Dotazník podsouvá, že bezzásahová zóna automaticky znamená zákaz vstupu.
Skutečným experimentem s přírodou jsou dopady lidské činnosti všeho druhu.
Prvotním účelem národního parku proto není pěstování dřeva, ale ochrana přírody a přirozených procesů, mimo jiné právě pro návštěvníky parku (bezzásahový režim je přitom v ČR uplatňován pouze na 1,1 % porostní plochy). Uvažovat finanční ztrátu z odumřelých stromů má tedy asi stejný smysl, jako vyčíslení finanční ztráty plynoucí z toho, že na celé ploše Šumavy nestojí obří jaderná elektrárna.
Prakticky všechny otázky dotazníku staví problém jednostranně a podsouvají názor.
Vynechání odpovědi „rozhodně ano”, jestliže dotazník uvádí možnost „rozhodně ne”, by navíc bylo důvodem k propadnutí z výzkumných metod v 1. ročníku VŠ a u profesionální firmy nemůže být pouhým omylem.
Přínos dotazníku pro znalost veřejného mínění tedy nikdy nebyl jeho záměrem. Tím je vytvoření možnosti pro jednostrannou a účelovou interpretaci skutečnosti. K této vědomé manipulaci se hlásí renomovaná agentura PR. Konektor. Nejde sice o agenturu pro průzkum veřejného mínění, ale i v oboru budování vztahů s veřejností nepochybně platí určitá etická pravidla. PR. Konektor je členem oborové asociace APRA, která má výslovně formulován svůj etický kodex. V tomto kodexu jsou mimo jiné uvedeny následující body: ? podporovat otevřenou komunikaci a svobodný tok informací ? respektovat pravidla podnikatelské etiky a ostatní obecně uznávaná morální pravidla ? respektovat právo třetích stran na svobodné vyjádření jejich názoru Ke konci etického kodexu se také píše: ? odmítnout zakázku či úkol, pokud je v rozporu s principy etického kodexu PR. Konektor však zakázku neodmítl, dokonce se průkazně přizpůsobil jednostrannému zájmu zadavatele. Médii nedávno proběhla informace, že vedení NP Šumava se rozhodlo platit si na boj proti svým oponentům PR agenturu Bison&Rose. Otázkou zůstává, proč si na tuto „špinavou práci” vedení NP najalo jinou PR agenturu. Že by Bison&Rose dodržovala etický kodex více než PR. Konektor?
Nad jednou z otázek dotazníku agentury PR. Konektor se ve čtyřech bodech zamýšlí Martin Souček, ředitel výzkumného úseku agentury GfK Czech.
Otázka z dotazníku: „Záleží vám na tom, aby byla kůrovcová kalamita v Národním parku Šumava zastavena dříve, než se rozšíří do celého parku?” a) Klást otázku tak, zda mi na něčem „záleží”, je samo o sobě nekorektní – většina lidí dává raději najevo zájem o věci než nezájem. Správné je ptát se „Je podle vás správné, že...” nebo „Souhlasíte s tím, že...”, případně dát vybrat z obou možností, které nenavozují představu správné odpovědi. b) Odkud ví respondent, že je v NP Šumava „kůrovcová kalamita”? Tedy, že se něco takového vůbec děje? Korektní je se na tuto věc předem zeptat, jinak nemohu po respondentovi chtít, aby ji následně hodnotil. c) Odkud je jasné, že respondent (pokud o ní ví) hodnotí situaci jako „kalamitu”? Třeba ji bere jako běžnou záležitost, nic podstatného. Korektní je zeptat se na jeho hodnocení závažnosti situace, jinak nemohu validovat jeho představy o dalším postupu. d) Odkud je jasné, že se bez zásahu „kalamita” rozšíří do celého parku? Korektní je zeptat se, zda má respondent představu o tom, co se stane, když nebude „kalamita” nijak brzděna, jinak nemohu spojovat zájem o záchranu celého parku se zásahem proti kůrovci.
