Příspěvková organizace Městské lesy Chomutov nemá dostatek lesníků. Starší pracovníci odcházejí do důchodu a mladší si hledají práci v jiných oborech. Sehnat personál je tak pro organizaci stále větší problém. Řekl to Petr Markes, ředitel chomutovské příspěvkové organizace, která se stále vypořádává s kůrovcovou kalamitou.
Organizace vyhlásila veřejnou zakázku, jejímž výsledkem bude uzavření rámcové dohody pro lesnické činnosti na příští rok. Ve smlouvě jsou jednotlivé výkony, tedy například obnova lesa, nátěry proti okusu zvěří, prořezávky a další. „Vypočetli jsme stropy jednotlivých výkonů a do těchto výkonů se firmy hlásí s tím, že když potřebujeme tu práci dělat, vyhlašuje se takzvaný mini-tendr. Osloví se ten s nejnižší nabídkou,“ vysvětlil ředitel.
Na příští rok je předpokládaná hodnota o něco nižší než v předchozích letech, a to 15 milionů korun. Podle Markese je předpoklad, že se nebude provádět tolik zásahů spojených s kůrovcem. Letos byl předpoklad 18,5 milionu korun a za první tři čtvrtletí bylo vyčerpáno zhruba 3,2 milionu korun. V roce 2021 předpokládaná hodnota nasmlouvaných prací činila 18,3 milionu korun, skutečná hodnota byla asi 4,2 milionu.
Organizace se chce zaměřit na výsadbu stromů. „Budeme zalesňovat, protože máme holiny z letošních těžeb. To bude kolem dvou milionů korun. Potom určitě budeme chtít dělat výchovné zásahy v mladých porostech do 40 let, protože jsme je několik let nedělali z důvodu zpracování kůrovcové kalamity, takže se to odkládalo a jsme ve skluzu,“ popsal plány prací na příští rok Markes.
Kůrovec ale dál zůstává prioritou. Na jaře to podle ředitele vypadalo, že se letos škůdce neobjeví, ale s příchodem extrémně suchého léta se opět vrátil. Pokud bude podobná situace i v příštím roce, zalesňování a těžba mladých porostů bude muset být kvůli nedostatku pracovníků opět upozaděna. „Oni raději sedí v průmyslové zóně. De facto je jim jedno, jestli třeba prší, a v lese to samozřejmě jedno není,“ podotkl ředitel. V lese pracují většinou starší lidé, kterých postupně s odchody do důchodu ubývá. Navíc jim nevyhovuje elektronický systém zadávání veřejných zakázek, protože s novějšími technologiemi často neumí zacházet. „My to máme zatím postavené na Čechách, Ukrajince využíváme jen externě. Teď ani nevíme, kdo se přihlásí,“ řekl Markes.
Organizace má na starost asi 3100 hektarů lesa. Na její provoz přispívá také město Chomutov. Loňský požadavek organizace činil zhruba šest milionů korun, město přispělo o dva miliony méně, rozdíl pokryly peníze z rezervního fondu.
ČTK
