Jako předsedu poslední československé vlády nebo ministra už si ho moc lidí nevybaví – přitom patřil k nejvýraznějším politikům 90. let. Odchod z vysoké politiky ho nikdy netrápil – víc ho baví politika místní. Nový šéf Národního parku Šumava. Jan Stráský.

PŘÍMO K VĚCI s Barborou Tachecí

* „Příroda je nepřítel, a proto se musí proti ní bojovat!” – opravdu jste autorem této věty?

Myslím, že ano. Těm, co pochybují, že i tento pohled na přírodu je správný, bych doporučil, aby prožili tsunami, horskou bouři nebo přirozený požár. Vhodné by bylo i setkání se zvířetem, které je silnější než člověk. Myslím, že člověk by se neměl chovat, jako že je pán přírody. Ale na druhou stranu nemůže jen na přírodu koukat s tím, jak je na něj hodná.

* Takže vaše věta se vztahuje na situaci, kdy je příroda nebezpečná.

Ano. To je skoro pořád.

* Jak nebezpečná je příroda v Národním parku Šumava?

Například je ještě trestně nedořešený případ, kdy na turistku spadl suchý strom a zabil ji. Šumava je tak málo zalidněná, že někde nemáte třeba čtrnáct kilometrů šanci dostat se k živému člověku, a dokonce ani zavolat mobilem. A to mi připadá pro maminky s dětmi, které by se chtěly vydat na túru, taky docela nebezpečné. Přesto je zvu, ale toto by měly vědět.

* Existuje v Čechách nějaký ochránce přírody, jehož názoru si vážíte a který je vám svým pohledem na přírodu blízký?

Ve vědecké obci vidím stejný díl těch, kteří zastávají mé názory, jako těch, kteří mají názory opačné. To zásadní, čím se tyto dva tábory liší, je rozsah a obsah ochrany přírody lidským zásahem. Názor, že není třeba v přírodě budovat cesty, aby měli kudy přijet hasiči, protože příroda si poradí sama, ten je mi cizí.

* Jak vážně budete ekology brát při svých rozhodováních?

Jejich názory mne zajímají, ale zodpovědnost nesu já. Oni se nikomu nezodpovídají.

* V jaký moment se z ekologa stává ekoterorista?

Nevím (smích). Když nás nutí přitakat, že žába je víc než člověk. Je to velmi zjednodušené, ale vy mi rozumíte.

* Nebyl Martin Bursík takový typ?

Žádný jeho výrok o žábě jsem nezaznamenal, ale že nám tady nechal tak namnožit toho kůrovce, to skoro odpovídá oné definici. Ano.

* Býval jste výrazným konzervativním politikem ODS – připadá vám postup ministra ODS Tomáše Chalupy při výběru vás jako šéfa Národního parku Šumava konzervativní?

Neumím to posoudit a ani to soudit nechci.

* Nedovedu si představit, že jako ministr byste po vypsaném výběrovém řízení na nějaké místo odsunul všechny, kteří se s požadovaným vzděláním přihlásili, a vytáhl si někoho z výběrové komise.

Nevím, asi ne, ale to je těžké hodnotit. Já ale požadované vzdělání splňuji – bylo tam přírodovědecké nebo ekonomické.

* Jste-li doktorem filozofie, obávám se, že nejste ani ekonom, ani přírodovědec.

Studoval jsem dohromady filozofii a ekonomii, za komunistů se to jinak nedalo. Oni dospěli k přesvědčení, že filozofie nás neuživí, takže jsme museli studovat obory dva.

* Než se ministr rozhodl, že se z člena komise na výběr šéfa národního parku stane šéf národního parku, svěřil se vám s důvodem svého avantgardního postupu?

Nesvěřil. Jeho argumenty na výběrové komisi nezazněly. Prostě sdělil, že si z těch tří, které jsme mu doporučili, nevybral.

* Asi nejožehavější věci, které řešíte v těchto dnech, jsou návštěvní řád a splavnost Vltavy. Na čem čekáte, že se to zasekne?

Nejspíš na tom, zda by se do návštěvního řádu, který má začít platit 1. května, měly promítnout přísnější podmínky pro splavnost. Myslím, že jako kompromisník bych dokázal prosadit kompromis, kdyby druhá strana netrvala na tom, že musíme zároveň schválit i podmínky na rok 2012, které by znamenaly de facto konec individuálního splouvání do 61 centimetrů vody. Místo sto dvaceti lodí, které splouvaly loni, by mohlo 28 lodí s doprovodem a jinak nikdo.

* Co se stane v okamžiku, kdy kompromis neprojde?

Když to bude rozporovat byť jen jedna obec, tak má rada národního parku povinnost problém předat ministrovi. Ministr má povinnost ještě jednoho dalšího jednání a pak má právo zvolit takový návštěvní řád, který sám uzná za vhodný.

* Což vypadá jako pro vás optimální zakončení sporu, ne?

To nevím, z čeho tak vycházíte. Já ministra tolik neznám, abych si to troufl tvrdit.

* Vycházím z toho, že když už ignoroval výběrové řízení, tak si jistě na post šéfa národního parku vybral člověka, který je mu svým pojetím ochrany přírody blízký.

Tato myšlenka vypadá rozumná, ale na Šumavě už dávno nic rozumného není. I on musí respektovat zákon a zákon je u nás razítko posuzovatele, tedy jakési obdoby soudního znalce pro ochranu přírody. To on rozhoduje.

* Jaké jsou podle vás dvě největší absurdity, které doprovázejí rozhodování okolo Šumavy?

Považuji za absurdní, když se určitá část odborné veřejnosti domnívá, že Šumava, která byla donedávna hospodářským lesem, získala přesunem do kategorie chráněný les kvalifikaci chránit se sama. Ale možná, že to absurdní není. Možná ta druhá strana chce, aby ten kůrovec tu Šumavu sežral.

* Možná tam kůrovce nasadili sami, co říkáte?

Já už se tomu ani nemůžu smát. Jejich strategie tomu odpovídá. Když pan ministr Bursík rozhodl, že po Kyrillu necháme stromy v druhých zónách, tedy s nižším stupněm ochrany, bez ošetření, tak tam nechal teplou líheň pro kůrovce. Žaloba na tento postup ze strany obcí leží u soudu. Takže na vaši otázku: kůrovce nenasadili, jen mu dali dokonalé podmínky k maximálnímu množení.

* Absurdita číslo dvě?

Takzvaní ochránci přírody razí myšlenku, že nejlépe se příroda ochrání, když tam nebude chodit člověk. Zatímco já říkám, že tento nejvyšší typ ochrany je přípustný jen zcela ojediněle a výjimečně. Když mi někdo řekne, že kvůli množení jednoho živočišného druhu nebudu dva měsíce chodit na své oblíbené místo, asi to pochopím. Ale když někdo kvůli tomu zavře sedm a půl tisíce hektarů a prohlásí ho takzvaně dočasně uzavřeným územím, podobnost s dočasným pobytem sovětské armády přestává být komická.

* Ale soud toto rozhodnutí o dočasně uzavřeném území zrušil, je to tak?

Naštěstí. Přitom vím dobře, že jsou tu místa, kam by se chodit nemělo – ať už proto, že to někoho ruší, nebo proto, že se tam prostě můžete utopit. A mě teď čeká taková území, kterých je dnes sedm a půl tisíce, znovu posoudit. Tipuju, že jich zůstane tak dva tisíce a drtivá většina z nich bude zavřena jen ve zdůvodněné sezoně.

* Máte pocit, že se na tomto kroku shodnete s vaší vědeckou radou?

Samostatná vědecká rada neexistuje, existuje jen jedna rada národního parku. Jsou v ní také nějací vědci, pochopitelně. Ale já obě dnes existující sekce sjednotím do jednoho tělesa.

* Dotaz zůstává: přistoupí vědci v radě na podstatné snížení počtu míst, kam se nesmí?

Budou mi muset zdůvodnit, proč můj názor případně neberou. Ale podle toho, jak se vědci chovají teď po tomto zásahu soudu, máme šanci se shodnout.

* Podle vašich slov se zdá, že jste vědce ve vaší radě už zpacifikoval – byli to oni, kteří vás v nové funkci přivítali otevřeným dopisem, že?

Já jsem jim hezky odpověděl a od té doby je klid. Uvidíme se 7. března.

* Takže zoči voči jste se s nimi od svého nástupu nesetkal.

Ne. Myslím, že ani s jedním.

* Už jste naznačil, že se celkový počet členů rady národního parku sníží. Koho budete vyhazovat?

 (úsměv) Ne, ne. Počítám s tím, že udělám to, na co mám právo: najmenuji si takovou radu, jakou chci.

* To se docela snadno říká, že se s radou shodnete, když si ji sám vyberete, ne?

Tak to by napadlo každého, ale mám v úmyslu tam dát i vědce, se kterými si moc nerozumím. Nepotřebuji radu, kde mají všichni stejný názor jako já.

* Ale potřebujete radu, se kterou se ve finále dohodnete. Kolik ze stávajících vědců, kteří vám napsali ten hezký otevřený dopis, v ní zůstane?

Zaprvé ten dopis jako všechny dopisy za poslední léta podepsalo stejných 14 lidí, vědců tam máme asi dvacet. Takže nejsou jednotní ani vědci, kteří v radě jsou. Víc vám v danou chvíli neřeknu, ale rekonstruovat radu chci až po schválení návštěvního řádu.

* Jaký dneska máte vztah k Václavu Klausovi? Až do sarajevského atentátu jste byl jeho věrným spolustraníkem.

Sarajevský atentát nebylo moje dílo a já jsem nebyl na jeho straně. Odešel jsem z ODS kvůli zatajeným 150 milionům z privatizace Telecomu. S Václavem Klausem se známe přes čtyřicet let a jsme přátelé i přes jeden okamžik nesouladu. Když jsem od něj před asi dvěma měsíci přebíral prezidentskou medaili, říkal jsem mu, jak to bude vzhledem k blízkosti našich chalup bezvadné, až mu vyprší mandát a my budeme běhat spolu po přírodě kolem. Mám strach, že toho už nenaběháme tolik jako v předchozích dekádách.

****

Jejíma očima Trochu jsem se toho setkání bála. Protože naposledy, když jsem mu před pusou držela mikrofon, se psal rok 1998. A dvanáct let dokáže i věci nevídané. Jenže jemu ubylo pár vlasů a jinak se nehnul o píď: kancelář zakouřená, úsměv široký a opálení hodné do slunce zblázněného pubertálního děvčete. Výsledek Lyžařského přejezdu Šumavy, který o víkendu nejen absolvoval, ale taky celý zorganizoval. Když jsem ho pochválila, že se nenechal zmást a vydržel po celá ta léta kouřit, usmál se a pravil: „Ale já vám to říkal už tenkrát – jediný den v mém dospělém věku, kdy jsem nekouřil, proběhl ve výšce 6 000 metrů v Himálaji, kde mi nehořela ani sirka, ani zapalovač.”

Jan Stráský Narodil se v roce 1940 v Plzni. Vystudoval filozofii a politickou ekonomii na Filozofické fakultě UK. V letech 1964–1969 byl členem KSČ. Pracoval ve Státní bance československé, v letech 1990–1991 byl náměstkem generálního ředitele Komerční banky. Od května 1991 do července 1992 byl místopředsedou vlády ČR, později se stal předsedou poslední československé vlády. Působil jako ministr dopravy a později ministr zdravotnictví samostatné České republiky. Byl zakládajícím členem ODS. V lednu 1998 z ODS vystoupil a vstoupil do Unie svobody. V roce 2006 se stal předsedou Klubu českých turistů. 14. února 2011 byl jmenován prozatímním ředitelem NP Šumava.