Vladimír Král z Malé Morávky zná lesy od Pradědu až po Skřítek nazpaměť.

Několik desetiletí se v nich nachodil jako polesný. Teď už je v důchodu. Když se ho zeptáte, jestli je pro založení národního parku Jeseníky, odpoví, že není. „Ochrana přírody v Jeseníkách je už dnes přebytečná,” myslí si šestasedmdesátiletý Vladimír Král.

Národní park, který by přinesl vyšší stupeň dozoru, by podle něj byl záhubou pro některé části lesa. Dokládá to třeba na příkladu území pod Ovčárnou, jehož ochrana se v průběhu let zvýšila.

„V roce 1966 jsem tam ve výšce 1 200 metrů nad mořem zalesnil deset hektarů plochy, kterou předtím postihla kalamita. Dnes v těch místech najdete hnijící, nezpracované dřevo,” tvrdí bývalý polesný.

Život místních by se podle něj se vznikem parku velmi změnil.

„Oblast, kde žijeme, je houbařská, turistická. Sbírají se borůvky, maliny. Se vznikem parku by tu začaly platit všechny zákazy jako na Šumavě,” domnívá se Vladimír Král. (Příznivci NP Jeseníky tvrdí, že dnešní pravidla pro sběr lesních plodů by se po vzniku parku nezměnila – pozn. red.) Park by podle něj nepřitáhl ani turisty. „Lidi přiláká pěkná příroda, ne mrtvý les.”

Bývalý lesník si myslí, že vznik národního parku by usnadnil i rozmnožení kůrovce. Ten se podle něj v některých místech Jeseníků začíná rozmáhat už dnes.

„Až pojedete po silnici přes Skřítek, všimněte si pozorně některých částí lesa. Už dnes tam vznikají kůrovcová ložiska. Jedná se o vzácná území, nemůžeme je ale přece nechat rozvíjet jako džungli.” Podle Jindřicha Chlapka ze Správy CHKO byl kůrovec v jesenických lesích vždy. „Jedná se většinou o jednotlivé stromy. Pokud se objeví ve větším množství, lesníci zasahují. V přírodních rezervacích a národních přírodních rezervacích užívají šetrné, nedestruktivní metody,” říká Chlapek.