Před dvaceti lety začala Jana Bláhová se svým manželem Ladislavem podnikat na Šumavě. Věřili potenciálu turistické oblasti, a proto zde začali půjčovat lodě. Zaměřili se na úseky Vltavy od Lenory přes Soumarský most, Pěknou až na horní okraj Lipna do Nové Pece. Pod Lipnem nabízejí lodě od Vyššího Brodu až do Českých Budějovic. Nyní se cítí zklamáni a oklamáni.

„Firmu jsme založili v roce 1990 a byli jsme jednou z prvních půjčoven lodí nejen na Šumavě, ale zřejmě v celých Čechách. V té době ještě neexistoval národní park,” vzpomíná na své podnikatelské začátky majitel českobudějovické firmy Votus Ladislav Bláha. Spolu s manželkou v té době investovali nejen do nákupu lodí, ale také do reklamních materiálů, které propagovaly Šumavu v tuzemsku i v zahraničí. V roce 1992 byl zákonem založen Národní park Šumava. Ani to zpočátku rozvoj firmy nebrzdilo. Obě strany měly společný cíl. Ochranu unikátní přírody a rozvoj šetrné turistiky.

„Spolupráce s vedením správy parku byla v té době velmi dobrá. Vznikl projekt s pracovním názvem Udržme turistu na Šumavě čtyři dny. Podíleli se na něm subjekty zaměřené na vodní turistiku, pěší či cykloturistiku spolu s ochranáři. Tehdy byl ředitelem správy parku Ivan Žlábek a spousta lidí z oblasti dostala možnost se na Šumavě uživit,” konstatovala Jana Bláhová.

Nastaly problémy

Změna podle Bláhů nastala zhruba před osmi lety. „Z ničeho nic, prakticky den ze dne správa parku zakázala splouvání Teplé Vltavy. Na to jsme nebyli připraveni. Aniž by nás někdo upozornil, tak jsme se dostali do problémů, protože jsme zrovna nakoupili nové lodě. Obrátili jsme se na politiky a nic zásadního se nestalo. Jediní, kdo o Šumavu skutečně bojují, jsou starostové obcí na území parku,” poznamenala Bláhová.

Složitá pravidla odrazují cizince

Za tu dobu se vyměnilo několik ministrů životního prostředí. Na svůj post nyní rezignoval i současný ředitel správy parku František Krejčí, který byl do funkce jmenován v roce 2007 ministrem za Zelené Martinem Bursíkem. „V posledních osmi letech je naše snaha likvidována rozmarem neziskových, takzvaných ekologických organizací. Ti si vynucují další a další omezování turistiky. Turisté opouštějí Šumavu, protože návštěvní řád parku se mění každým rokem a je čím dál složitější ho pochopit a turisté už raději jedou do zahraničí, kde jsou vítáni s otevřenou náručí. Místní podnikatelé tak mohou jen sčítat ztráty,” zdůraznil Ladislav Bláha.

Složitá pravidla například při splouvání Teplé Vltavy v části národního parku podle Bláhů diskriminují cizince. V zavedeném systému se obtížně orientuje tuzemská klientela, pro cizince je pak údajně zcela nesrozumitelný. To se samozřejmě odráží i na výsledcích podnikatelských subjektů. Řešením by mohl být nový zákon o Národním parku Šumava. „Doufám, že zvítězí zdravý rozum a že se vrátíme k modelu, který na začátku fungoval. Že vedení parku se bude ochotné dohadovat s obcemi a lidmi v tomto regionu žijícími a podnikajícími. Nemůže být v situaci, kdy jsou zde dva rozdělené tábory, jeden, který diktuje, a druhý, který poslouchá,” dodal Bláha.