Lesy ČR pro veřejnost nic nevyrábějí, nestavějí ani neprodávají v obchodech. Přesto vynakládaly miliony korun na „reklamu a propagaci”. Detaily odhalili kontroloři z NKÚ. Kvůli hospodaření státního podniku podávají trestní oznámení. Jsou lesy, jeden z „národních pokladů”, v dobrých rukou?

Není mnoho věcí, které lze považovat za symbol České republiky. Kromě dvouocasého lva a piva. Ani jeden z těchto symbolů však o Česku pravdivě nevypovídá. Se lvem toho Češi mnoho společného nemají a pivo se tu sice pije, ale o lidech mnoho neříká. Přesto existuje jeden – na první pohled skrytý – symbol, jenž o Česku naopak říká mnoho. Šumí hymnou a je z něj prosperující státní podnik. Lesy České republiky.

Minulý týden se tento správce lesních porostů a hájenek stal dokonce jednou z rozbušek vládní krize. Věci veřejné se náhle rozhodly, že je nutné právě Lesy ČR bezodkladně prošetřit. Loni totiž ve společnosti proběhla kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu, která mocně zkritizovala hospodaření podniku v předchozích dvou letech. „V nejbližších dnech podáme trestní oznámení,” uvedl hlavní autor zprávy Jiří Kalivoda z NKÚ. O konkrétním obsahu trestního oznámení zatím podle něj mluvit nelze.

Podle informací MF DNES má však policie prověřit například smlouvu mezi Lesy a Hradeckou lesní a dřevařskou společností na nákup dříví z roku 2007. Ta byla podepsána v prosinci mezi svátky a proti vůli tehdejší dozorčí rady. Na jejím základě se fakticky vyprodalo dřevo na tři roky dopředu za miliardy korun.

Souhrn všech výtek zveřejnil NKÚ v závěrečné veřejné zprávě, kromě ní však MF DNES zná obsah i takzvaného prováděcího protokolu – podrobného popisu kontroly a jejích výsledků, jež lidé z kontrolního úřadu shrnují na 110 stranách.

Kontrola probíhala opakovaně a podrobně proto, že jde o významný a mocný podnik. Vládne prakticky monopolem nad správou lesů a produkcí dřeva. Stará se o 86 procent rozlohy všech státních lesů (pro přesnost – jde o 1,3 milionu hektarů). Za poslední dva roky vydělal více než sedm miliard.

Hlavní aktivita Lesů tedy spočívá v těžbě dřeva, respektive v prodeji práva k těžbě a dalšímu prodeji dříví. Vedle toho se podnik o lesní porosty stará.

Nic vlastně nevyrábí, nestaví ani neprodává v obchodech za pultem. Přesto, jak odhalila kontrola NKÚ, podnik vydává obrovské množství peněz na reklamu a propagaci či na sponzorské dary.

Podle vedení firmy je cílem reklamy hlavně informovat veřejnost. „O aktivitách a činnosti společnosti, o hospodaření podniku, o akcích pro veřejnost,” vypočítává mluvčí podniku Zbyněk Boublík.

Od Jožky Šmukaře k Davidovi

Jen v roce 2009 státní podnik uzavřel na reklamu a propagaci tři desítky smluv, celkem za 26,4 milionu korun.

O rok později už bylo smluv 42 za téměř 56 milionů. Na sponzorských darech Lesy rozdaly 23 milionů a ještě uzavřely tříletou smlouvu na inzerci s celkovým rozpočtem 180 milionů.

Kontroloři si všímají například tří vybraných akcí, kam reklama putovala v roce 2010. Šlo o příspěvek folklornímu zpěvákovi Jožkovi Šmukařovi, který měl původně dostat za propagaci Lesů v televizi a na svých CD 3,5 milionu korun. To však nakonec zatrhlo nadřízené ministerstvo zemědělství, po příchodu ministra Ivana Fuksy (ODS) v létě roku 2010. Úřad nařídil výdaje na reklamu seškrtat.

„Smlouvu s Jožkou Šmukařem nepokládáme za nejlépe zvolený způsob reklamy,” sdělilo tehdy ministerstvo a Lesy u lidového pěvce nakonec proinzerovaly „pouhých” 2,15 milionu korun.

Další dvě vybrané reklamní akce byly pražské muzikály. Do nich jako by se Lesy v roce 2010 přímo zamilovaly – muzikál Baron Prášil propagoval Lesy za dva miliony korun a muzikál Je třeba zabít Davida za 1,5 milionu. K tomu je třeba dodat ještě milion korun za další reklamu v muzikálovém divadle Broadway na pražských Příkopech, kde se druhé uvedené dílo o zpěvákovi Michalu Davidovi hrálo.

Kontroloři se ve zprávě ptají, čeho vlastně Lesy chtěly takovouto reklamou dosáhnout, když navíc podle kontroly nebyla v souladu s jejich vlastními pravidly.

Jeden důvod se samozřejmě nabízí a také se o něm široce spekulovalo. Totiž že výdaje na reklamu by mohly být skrytými příspěvky na předvolební kampaně některých politických stran, především ČSSD. Všechny tři akce totiž shodou okolností spojuje jedno jméno – Oldřich Lichtenberg, producent. Ten v roce 2010 podporoval předvolební kampaň ČSSD, například „dodávkou” zpěváků na její akce. Účastnil se i Michal David.

„Proboha, vždyť peníze dostává třeba i Národní divadlo nebo Národní galerie,” reagoval však Lichtenberg už dříve na spekulace, proč zrovna jeho akce slaví u Lesů takový úspěch. Odmítl zároveň, že by ČSSD nějak finančně zvýhodňoval. Kromě své vlastní práce – tu prý sociálním demokratům jako jejich sympatizant poskytl zdarma.

Soutěž s jedním soutěžícím

Další kapitolou ve zprávě NKÚ jsou výdaje Lesů na reklamu a inzerci prostřednictvím agentury Médea. Firma podnikatele a vydavatele Jaromíra Soukupa vyhrála výběrové řízení u Lesů na zmíněných 180 milionů korun pro roky 2010 až 2012. Do veřejného tendru se však přihlásil jen jediný zájemce. Právě Médea.

„Že se do výběrového řízení nikdo jiný nepřihlásil, za to já nemůžu. Byly tam běžné podmínky,” říká majitel Médey Jaromír Soukup. Jeho vítězná nabídka byla, že za nakoupené inzertní plochy pro Lesy získá za zprostředkování provizi jen 0,1 procenta, tedy například ze 60 milionů korun bude pro Médeu jen 60 tisíc. Další provize však mediální agentury získávají od vydavatelů, kteří inzeráty tisknou, a v tom také tkví výhoda velkých zakázek.

Rámcová smlouva se nakonec po zásahu ministerstva zemědělství naplnila jen zčásti – Lesy přes Médeu proinzerovaly zhruba 61 milionů korun a v polovině roku 2011 smlouvu vypověděly.

NKÚ se pozastavuje nad tím, že nešlo o jedinou smlouvu pro Médeu. Lesy měly nejméně další tři, takzvané strategické smlouvy, a to s dceřinými společnostmi Médey. Výčet leží na 84. straně kontrolního protokolu: Lesy uzavřely kontrakty s Médea Promotion na částku 18,99 milionu, s Médea Research na 4,72 milionu nebo s Médea Public Relation na 4,21 milionu. O co šlo? Podle Filipa Doubka, výkonného manažera Médey, například o výrobu a tisk výročních zpráv, natáčení osvětových šotů pro televizi či výzkum určený pro formulování kampaní.

Otázky vzbudilo období, kdy byly smlouvy uzavřeny – v době největšího rozkvětu reklamních zakázek Lesů běžela historicky největší předvolební kampaň. A právě majitel Médey Jaromír Soukup spolupracoval na kampani se sociální demokracií či Věcmi veřejnými. O možnosti, že se z reklamy Lesů, ale i dalších státních firem mohly takto přelévat peníze do kampaní politických stran, se kvůli tomu široce spekulovalo. Hlavně když se ČSSD loni pochlubila, že získala velké slevy na inzerci, které jí vyjednala právě Médea. Premiér a šéf ODS Petr Nečas pak v reakci na to navrhl, aby státní firmy povinně nakupovaly inzerci přímo, tedy bez mediálních agentur.

Lidé z Nečasova okolí argumentovali právě časovým souběhem kampaní, když mimo záznam vyslovovali podezření, že část peněz z Lesů mohla přes agenturu skončit jako podpora jejich konkurence z ČSSD.

„Už jsem z toho úplně nepříčetný. ČSSD ani jiné politické straně jsme nikdy neposkytovali nějaké slevy či výhody. My zprostředkováváme nákup inzerce, něco koupíme obrazně řečeno za 10 korun a za 10,50 to prodáme klientovi. Kdybychom chtěli někomu poskytovat slevu, tak jen ze své marže, tedy z těch 50 haléřů. Jenže naše zisková marže, jak ukázal audit, který jsme si nechali udělat, byla pro ČSSD 4,38 procenta a pro VV 16 procent,” odmítá transfery peněz Lesů do politiky Soukup. A dodává, že právě kvůli těmto spekulacím s prací pro politické strany už úplně skončil.

Na čistotě své reklamy trvají pochopitelně i Lesy. „Jakékoliv jiné účely než řádné plnění předmětu smlouvy vylučujeme a zásadně odmítáme,” uvádí mluvčí Lesů Zdeněk Boublík.

Záhada Věcí veřejných

Zajímavostí zprávy NKÚ je nepochybně i již známý případ předražené Zvěřinové kuchařky. Kromě prostého faktu, že jedna kniha vyšla na více než čtyři tisíce korun, tedy čtyřnásobek toho co jiné knihy, je pikantní, že zakázku dostala firma Ora Print (vysoutěžila ji tradičně u Lesů tak, že nikdo jiný nepodal nabídku). Tato firma spadala do vlivu lobbisty a šedé eminence ODS Romana Janouška a v jejím čele stál Radek John, dnešní předseda Věcí veřejných.

Proč se zrovna Věci veřejné nyní rozhodly tepat do rozhazovačnosti Lesů, je tedy trochu záhadou. Podle místopředsedkyně strany Kateřiny Klasnové je to však jasné: zpráva obsahuje důkazy o porušení zákona. „V některých případech šlo o zjevné porušení zákona, v těch ostatních se Lesy chovaly přinejmenším nehospodárně,” říká Klasnová, která minulý týden podala na Lesy vlastní trestní oznámení.

Jaký bude mít zpráva NKÚ nakonec dopad a zda bude důvodem k výměně ředitele Svatopluka Sýkory, se zatím neví.

Miroslav Zámečník, který je předsedou dozorčí rady Lesů ČR od října 2010, kdy na pozici vystřídal místopředsedu ODS Pavla Drobila, tvrdí, že se hodně věcí už změnilo. „Od roku 2011 je situace v Lesích výrazně lepší. Firma dosáhla historicky rekordního zisku, na kubík dřeva vydělává více než bavorské i rakouské státní lesy,” tvrdí.

Situaci by podle něj mohla ještě zlepšit změna zákona, jež by umožnila ministerstvu financí, aby si stáhlo zisk, který nyní Lesy spravují samy, do státního rozpočtu. To dnes nejde. „Ať se peníze odvedou státu, aby v Lesích nikoho nepokoušely. Management má prodávat dřevo a spravovat les a ne přehazovat miliardy jako baroni,” říká.

Závěry NKÚ se bude dozorčí rada Lesů zabývat za týden. „Bereme to velmi vážně. Vydáme k tomu prohlášení i seznam opatření,” dodal Zámečník.

***

Otázky vzbudilo období, kdy byly smlouvy uzavřeny. V době největšího rozkvětu reklamních zakázek Lesů běžela předvolební kampaň.

FAKTA Co také zjistila kontrola Dárek pro ochránce Lesy ČR uzavřely darovací smlouvu s Českým svazem ochránců přírody na 19 milionů v pěti letech. Ochránci byli zastoupeni svým šéfem Liborem Ambrozkem (KDU-ČSL). Ten byl ve stejné době v dozorčí radě Lesů. Generální ředitel podniku Svatopluk Sýkora dar odůvodnil tak, že „toto plnění je součástí marketingového plánu a bude žádat reciprocitu ve smyslu seriózního vztahu”. Svaz dříve Lesy často kritizoval. Počítače z daňových rájů Jeden z dřívějších zaměstnanců Lesů ČR získal povolení uzavírat smlouvy na nákup IT technologií. Během krátké doby uzavřel 37 smluv s firmami registrovanými v daňových rájích. Když později kontrola zjistila, že byly nevýhodné, byly zrušeny. Firmy svou škodu vyčíslily téměř na čtvrt miliardy. Hojit se chtějí v arbitráži s ČR. Nevýhodné pronájmy a prodeje Oboru Radějov, jež zčásti leží v chráněné oblasti, Lesy nejprve výhodně pronajaly manželům Novotným, bývalým majitelům firmy Hamé. Pak s nimi oboru vyměnily za několik jiných různě roztříštěných pozemků. Směna proběhla i přes nesouhlasná stanoviska některých institucí. Pohodlí dozorčí rady I když se ve stanovách píše, že dozorčí rada jedná v sídle podniku, jednání v letech 2009 a 2010 probíhala v luxusních hotelech. Pohoštění stálo mezi 32 tisíci a 85 tisíci za zasedání. Celkem deset zasedání vyšlo na 359 320 Kč. Pozn.: Kontrolované období je rok 2009 až 1. polovina 2011