Více než polovina roční produkce řeziva míří výhradně za tuzemskými odběrateli

Ždírec nad Doubravou – Nepokoje v severní Africe komplikují také obchod se dřevem. Například pila Stora Enso ve Ždírci nad Doubravou přišla v důsledku těchto konfliktů o odbytiště, kam plynulo sedm procent její roční produkce řeziva.

Podle jednatele společnosti Františka Vomočila to ale nebude mít žádný vliv na uzavřené kontrakty s dodavateli, výkupní ceny a už vůbec ne na existenci firmy.

„O určitou, a to poměrně malou část trhů jsme opravdu přišli, ale musíme si najít odbytiště náhradní. Konkrétně jsme ztratili trhy v Alžírsku, ale to bude myslím jen krátkodobá záležitost, a po čase se opět na severoafrický trh vrátíme,” konstatoval Vomočil. Ten upřesnil, že čtyřicet procent veškeré produkce ždírecké pily, která patří mezi největší ve střední Evropě, jde na export, zbytek je určen pro tuzemský trh.

I obchod se dřevem je závislý na různých důležitých světových událostech, katastrofách a ozbrojených konfliktech, byť by se to na první pohled nezdálo. Vedení koncernu i jednotlivé pobočky s takovými situacemi musejí počítat a operativně je řešit.

„Například kolegové v Rakousku sčítají ztráty v důsledku přírodní katastrofy v Japonsku. Další pila v České republice zase přišla o některá odbytiště kvůli povodním v Austrálii,” uvádí František Vomočil několik konkrétních a aktuálních příkladů.

Nepokoje v severní Africe a dočasná ztráta tamních trhů ale nebude mít podle Vomočila vliv na kontrakty s dodavateli. Nedošlo k tomu, že by pila ve Ždírci nad Doubravou omezila odběry dřeva od dodavatelů, nebo by prudce snížila ceny za dodávky borové a smrkové kulatiny.

Afrika není rozhodující trh

„Výkupní ceny jehličnaté kulatiny za první kvartál jsme nasadili poměrně vysoko, ceny za druhý kvartál jsme mírně upravili. Severní Afrika pro nás není rozhodující trh, abychom ceny výrazně snižovali, nebo dodavatele odmítali,” zdůraznil Vomočil.

To potvrdili například i představitelé Ždírce nad Doubravou. Město vlastní lesy a je pro pilu jedním z dodavatelů, byť dodavatelů poměrně malých. „Pile dodáváme tisícovku kubíků kulatiny ročně. Výkupní ceny, které pila stanovila, jsou vysoké,” říká s potěšením místostarosta Bohumír Nikl.

Dodavatelem nepoměrně větším je například Lesní družstvo obcí Přibyslav.

„Máme nasmlouvaný určitý objem smrkové kulatiny. Průměrně to je 32 až 35 tisíc kubíků ročně. Pila smlouvy plní, žádné negativní změny jsme nezaznamenali,” konstatuje Jiří Svoboda, ředitel lesního družstva.

Jediné, co se v poslední době v největší ždírecké pile změnilo, je název.

Společnost se nyní jmenuje Stora Enso Wood Products Ždírec s. r. o., nikoliv už Stora Enso Timber.

Podle jednatele Františka Vomočila se tím ale na činnosti pily vůbec nic nemění.

„Jde jen o kosmetickou úpravu názvu, která vyšla od naší mateřské divize ve Finsku, která od Nového roku vystupuje pod tímto názvem. Proto by stejné označení měly mít i její pobočky v zahraničí,” vysvětlil důvod změny názvu ředitel Vomočil.

Pila ve Ždírci patří k největším zaměstnavatelům v regionu a k největším zpracovatelům dřeva. Pila zaměstnává kolem 300 lidí.

Praktikuje už dlouho například unikátní ukládání dřeva pod fólii.

Na jednu skládku čtyř až pětimetrových klád je třeba asi tři sta kubíků kulatiny. Pod ní je položena síť, která ji chrání proti hlodavcům. Na síť přijdou dvě vrstvy fólie a na ni se dřevo skládá. Pak se překryje dalšími dvěma vrstvami fólie, která se svaří se spodní.

Podle zkušeností z kalamity Lothar v Německu může být dřevo takto pod folií skladováno tři až čtyři roky.