Musím souhlasit s názorem paní Karvaiové . Stejného jevu, který popisuje, jsem si všiml před pár týdny v případě kolem kácení na Šumavě. Procházel jsem diskuze pod články v různých internetových médiích a to, co mě popadalo, byly pocity smutku, zoufalství a bezmoci nad tím, co jsou někteří lidé schopní napsat, míní Jindřich Chmelař

Když pominu označování, z velké části vysokoškolsky vzdělaných, aktivistů za vyžírky, feťáky a teroristy, velice často se tam objevovali výlevy plné agresivity. Pokud byl článek o tom, jak někteří agresivní policisté ponižovali a někdy i schválně brutálně nakládali s aktivisty, většina názorů byla, "že jim měli policajti rozkopat držky těm hajzlům, přivázat je ke stromům řetězem a nechat je tam shnít, že je to ještě málo a že na takový teroristy se musí jedině násilím, aby si příště rozmysleli nějakou blokádu." Nevěřil jsem svým očím. Velice málo diskuzí se vedlo o odborném problému, ale i takové se objevily a ty byly sice také vedeny

ostřeji, ale každá strana snášela argumenty a byla to skutečná diskuze k věci, kde si každý mohl udělat obrázek o tom,  jaké argumenty stojí na obou stranách. Většinou ale na odborné argumenty reagoval houf diskutujících agresivně, bez jakékoliv smysluplné reakce k věci, s očividnou snahou jakkoliv zdiskreditovat protistranu. Velice často byly opakovány naprosto zcestné výmysly a lži nejen o aktivistech, ale i o odbornících, kteří v problému Šumavy jsou, až na opravdu okrajové výjímky především z řad lesníků, názorově jednotní. O vědcích a odbornících tito diskutující mluví jako o nemakačenkách, kteří „si za naše peníze dělají svoje nesmyslné pokusy, berou miliónové granty, aby mohli ve svém nicnedělání a předstírání práce pokračovat vesele dál." I když tu dobu nepamatuju, připomnělo mi to situaci z dob komunismu, kdy být vzdělanec znamenalo asi tolik, jako být zločinec.

Jelikož se odmítám smířit s tím, že mí spoluobčané jsou opravdu ve své podstatě agresivní kryptofašisté, kteří by tu nejraději měli policejní stát vedený DSSS, ve kterém „by byl pořádek a žádní aktivisté by si neškrtli", napadla mě, podobně jako paní Karvaiovou, myšlenka, že ti diskutující jsou prostě nastrčení štváči, kteří v lidech vyvolávají pocity, že většina národa má stejné názory jako oni. Napadlo mě, jestli všechny ty PR agentury nepoužívají internetové diskuze k účelovému šíření názorů. Jestli PR náhodou není zkratka pro propagandu spíš než pro public relations.

Pokud je tahle teorie lichá, a většinový názor na diskuzích je autentická sonda do myslí Čechů, pak nastal čas se modlit, ať to s námi dobře dopadne.