Správa NP Šumava si najala nejrůznější možné agentury, aby sváděla neúprosný dezinformační boj. Podívejme se na některé oblíbené omyly nabo snad i úmyslné dezinformace.

Podle agentury SANEP více jak dvě třetiny respondentů vůbec nevěří, že by lesní porost v Národním parku Šumava byl schopen sám odolat kůrovci. Je třeba podotknout, že SANEP nedělá průzkumy veřejného mínění, nýbrž internetové ankety. Ale v jiné internetové anketě ČTK tento týden 77 % lidí říká, že chce mít „Šumavu divokou, ponechanou vlastnímu osudu”. Hlavní rozpor či nedorozumění je právě v tom slově porost. Já osobně také nevěřím, že by smrkový lesní porost odolal kůrovci. Slovem porost se totiž v lesnické – hospodářské terminologii označuje soubor stromů, které jsou dříve či později určeny k vykácení. V národním parku je ale třeba uvažovat nikoliv o porostu, ale o ekosystému a ten zcela jistě kůrovci odolá, neboť sám kůrovec je jeho součástí.

Správa NP Šumava tvrdí, že území Ptačí potok zabírající jen 280 hektarů představuje pouhé půlprocento z celkové rozlohy lesa, o které správa pečuje. Jinými slovy o 99,5% plochy lesa prý není spor. To není tak úplně pravda. Správa by měla ponechat dle doporučení mezinárodní organizace IUCN nejméně 30-40 % plochy bez zásahu a Ptačí potok by tam měl spadat. Je tedy jasné, že jde o více než o půlprocento. Jde o celé směřování a budoucnost parku.

Správa NP Šumava tvrdí, že pro území Ptačí potok nepotřebuje výjimky ze základních ochranných podmínek NP dle §16 Zákona o ochraně přírody a krajiny, přitom v usnesení Ministerstva ŽP ze dne 13. dubna 2011 se jasně píše, že pro každý takový zásah je potřeba požádat o výjimku mj. i z tohoto ustanovení, které říká, že na území NP není možno použít intenzivní technologie. Vznik holin, které již nyní jsou zde patrné, ukazuje, že správa takové technologie používá. Výjimky mít tedy musí. A nemá !