Odumřelé smrky, jejichž počet se na Šumavě dramaticky zvýšil po orkánu Kyrill následnou gradací kůrovce z nezpracovaných polomů, zvyšují možné riziko lesních požárů.

Šumavské lesy tak stále ze škod, které orkán před pěti lety způsobil, stále nevzpamatovaly. Právo na to upozornil mluvčí Správy Národního parku Šumava Pavel Pechoušek (NPŠ).

Kůrovec od roku 2007 napadl a usmrtil 2 500 000 vzrostlých a zelených smrků. „Plocha smrkových souší v bezzásahových oblastech za toto období narostla o 3000 ha, za stejné období bylo v zásahových částech Národního parku Šumava vykáceno na 4000 hektarů lesa,” vypočítal ztráty náměstek ředitele NP Šumava Jiří Mánek.

Vzniklé souše pak logicky představují i zvýšené riziko požáru. „Kdyby došlo k jejich vznícení, což vzhledem ke stovkám tisíc turistů, kteří v létě na Šumavu vyrazí, není vůbec vyloučeno, byla by likvidace požáru velice náročná,” podotkl další z náměstků Tomáš Fait. Připomněl, že na současný stav kůrovcem napadených lesů upozorňuje už delší dobu i odborná lesnická veřejnost.

„Objektivní letecké a satelitní snímkování i plošná, dlouho před veřejností zatajovaná lesnická inventarizace ukazují topografický střed Šumavy jako prostor bez vzrostlého zeleného lesa, který je na všech stranách obklopen prosychajícími porosty. Tzv. zelená střecha Evropy se tak paradoxně stala největším bezlesím na původně lesní půdě. S milióny vzrostlých stromů zanikla patrovitá struktura a biodiverzita ekosystémů v nadzemním i půdním prostoru a byly narušeny klimatické, hydrologické, půdoochranné a ekologické funkce,” glosoval výrazné změny v šumavských lesích Milan Lstibůrek z České zemědělské univerzity v Praze.

Nepřirozených změn souvisejících s uschlými lesy si však všímají také meteorologové. Antonín Vojvodík má na Šumavě sedm meteorologických stanic, všechny jsou schválené Českým hydrometeorologickým ústavem v Praze a jeho hodnoty na ČHMÚ zahrnují do celonárodních statistik. Jedna z meteorologických stanic stojí na Březníku u Modravy, lesy v jeho okolí patří mezi nejpostiženější.

Z naměřených údajů je s postupným mizením zeleného lesa patrná na Březníku velká změna.

„V o mnoho kratší době nad Březníkem roztává sníh. V souvislosti s usycháním lesa a narušením jeho okrajové hradby kolem planiny na Březníku tu jsou znatelně teplejší noci. S pozvolným oteplováním se samozřejmě zvedá i velmi nízká průměrná teplota planiny na Březníku,” konstatoval Vojvodík.

 

***

 

Zelená střecha Evropy se paradoxně stala největším bezlesím na původně lesní půdě Milan Lstibůrek z České zemědělské univerzity v Praze