Láska k rodné Šumavě vedla vydavatele Naší rodiny JUDr. Františka Taliána k vydání dvou publikací, které se snaží spatřit světlo na konci tunelu, v němž se po léta nacházel tenhle jedinečný kout naší země. Obě nevelké, ale obsahem - vnitřním nábojem naplněné knihy by mohly rozptýlit mračna, která vinou minulého vedení Národního parku Šumava nedala pohlédnout na katastrofální stav tamních lesů.

Už první brožura - Bezzásahový les na Šumavě na příkladu Židovského lesa od Ivo Viceny, lesního inženýra, specialisty na ochranu lesa, který se zabýval příčinami vzniku polomů a zpracoval na tisíc znaleckých posudků při oceňování půdy, porostů, dřeva... - míří do černého.

Jako smutnou ukázku naprosto nevhodného zacházení s lesem si vzal takzvaný kamerální (sloužící královské komoře) les, později přezdívaný Židovský. Pro znalce Šumavy je to území na samé hranici s Bavorskem, přináležející k někdejší královácké rychtě Stodůlky. Židovským lesem se toto území stalo potom, co jej koupil židovský podnikatel Simon Maier-Lówy (1807 až 1868). „Šikovný" velkoobchodník z kamerálního lesa v letech 1846-1847 vytěžil na 65 tisíc kubíků zdravého dřeva, vesměs smrku. Zatímco silné kmeny splavoval po říčce Malé Řezné do Německa, dřevo tenčí než 20 až 25 cm, které se nemohlo plavit, starší nahnilé souše, větve a dřívější polomy nechal Maier Lowy shnít na české straně...

Na stav půdy po vytěženém lese může mít díky mrvě příznivý vliv pastva dobytka. V Židovském lese však zvířatům znesnadňovaly přístup podmáčené plochy a nemalé zbytky nesplaveného dříví. A po roce 1945 se tu pastva nemohla provádět vůbec -jednak byl kraj po odsunu německého obyvatelstva málo osídlen, jednak scházel i dobytek. Už v roce 1929 se psalo, že bujně rostoucí tráva zadusí mladé stromky a zbytek dokonají mrazy, studené větry a prudké slunce. Roku 2005 časopis Šumava psal o Židovském lese jako o ostrůvku rozvolněného lesa pastevního charakteru, kde zbyla jen čtvrtina stromů... To proto, že všechny dospělé stromy byly vytěženy a Maier Lowy po těžbě neprovedl umělé zalesnění. Řídký porost Židovského lesa ani dnes nemá šanci se rozšířit. Nahodilé stromy nepřirůstají do výšky, všude kolem roste vysoká tráva a mech, jejichž drny jsou pro smrkové semeno neprostupné. Už desetimetrové šedivé stromy usychají...

Třebaže bývalé „zelené" vedení Národního parku Šumava uvádí Židovský les jako názorný příklad bezzásahového území, v němž si příroda poradila sama, řada odborníků i lesáků je jiného názoru. Autor brožury dokazuje, že ani bezzásahový Židovský les nebyl při orkánu Kyrill ušetřen polomů, takže příroda bez lidské pomoci vlastně zklamala. A dospělé smrky, které zůstaly stát? Jsou mnohde mrtvé po náletech kůrovce. Takže tisíckrát omílané tvrzení ochránců přírody, že nově vzniklý les, který jako Fénix z popela povstal z hnijících zbytků svých „otců"a bude proti kůrovci odolný, je čirou utopií! Odbornou způsobilostí i empirickou znalostí Šumavy nás Ivo Vicena přesvědčuje o tom, že cesta bezzásahovosti je cestou do pekel...

Druhá knížečka - Ke smyslu ochrany lesů národních parků, s dlouhým podtitulem Úvaha nad prací Expertní pracovní skupiny hejtmanů Jihočeského a Plzeňského kraje v kauze managementu lesů NP Šumava autorů Vladimíra Krečmera, Josefa Vovesného a Petra Zahradníka je - jak už uvedeno - odbornou úvahou nad alarmujícím výskytem kůrovce na Šumavě.

Odborník na ochranu vodních zdrojů a ochranu krajiny před vodním živlem, ředitel lesní správy i vědecký pracovník výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti - to je jen zlomek profesí autorů této studie, kterou můžeme považovat za základní materiál týkající se všech dalších diskuzía rozhodování o budoucnosti NP Šumava a jeho managementu.

Brožuru doplňuje obrazová příloha zahrnující na jedné straně zelené lesy s šumavskou květenou, již střídají autentické snímky pohoří po devastujícím orkánu Kyrill v roce 2007, které doplňují neméně hrůzné fotografie lesů a stromů napadených kůrovcem - často v nejpřitažlivějších lokalitách Národního parku Šumava.

(Obě knihy vydalo Nakladatelství JUDr. František Talián - „Fortuna".)

***

Prosba šumavských smrků

Věříme odbornosti lesníků, ne vědcům - kmotrům fanatické ideologie - 40 % lesů v Národním parku Šumava je již zničeno, 60 % lesů může zůstat zelených

Prosíme občany, kteří s námi cítí, aby podpořili tuto prosbu a současné vedení NP Šumava. Za šumavské smrky: Petr Martan poradce a odborný spisovatel v lesnictví, ředitel Komunity pro duchovní rozvoj, o. p. s. ve Čkyni Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.