Jak v českých lesích udržet biodiverzitu? Podle odborníků je třeba najít optimální styl hospodaření.

Milan Chytrý z Přírodovědné fakulty Masarykovy univerzity porovnává přírodu v České republice se vzdálenými končinami na Sibiři. Zatímco u nás je v lesích maximálně 55 až 65 rostlinných druhů, na Altaji na Sibiři jich je dvakrát více. Jihosibiřská biodiverzita podle Chytrého není nic exotického, hranice mezi starobylými a moderními lesy je prý tvořena Jižním Uralem.

V minulosti byly naše lesy využívány více než dnes, do počátku 20. století se používal tzv. historický management, který zajišťoval v lesích dostatek světla. Jako příklad Chytrý zmínil hrabání steliva v lesích, pařezové hospodaření a dle dobových obrazů je jasné, že se v lesích i pásl dobytek. Podle studie, která vznikla v 80. létech v Polsku dochází k úbytku světlomilných druhů, šíření širokolistých stromů a snižování biodiverzity.

Bezzásahovost v lesích?

Jaké možnosti tedy biodiverzita v českých podmínkách má? Podle Chytrého jsou dvě možnosti: tou první je bezzásahovost. Tím by les ale ztratil biodiverzitu podrostu a Chytrý varoval i před dalším úskalím: „Tím vytváříme něco, co tady nikdy nebylo. Je otázka, jestli to chceme.” Druhou variantou je obnova nebo napodobení historického managementu, což by znamenalo zachování tradice a ne vznik nové divočiny.

„Problém není bezzásahovost, problém je v typu managementu,” doplňuje Tomáš Vrška z VÚKOZu a dodává: „Ochrana biodiverzity v lesích je dnes otázka politická.” S tím souhlasí Chytrý a říká: „Člověk je faktor, který určuje diverzitu.” Podle Chytrého by bylo dobré bezzásahovost praktikovat ve středních a vyšších polohách a historický management v nížinách. „Lesy jsou dobré, jde o to najít optimální vzor, jak v nich hospodařit,” zdůraznil Chytrý.

Staré lesy svědčí ptákům

Jiří Reif z Přírodovědné fakulty Univerzity Karlovy uvedl, že v ČR je asi 200 druhů ptáků. Toto číslo zahrnuje běžné i vzácné druhy. Nejvíce, 46 %, je v ČR lesních ptáků. V posledních létech je jich u nás více, ale vlivem globálního oteplování se jedná o jižní druhy. „Nevíme přesně proč přibývají,” přiznává Reif. Je domněnka, že těmto ptákům vyhovuje stárnutí lesů. „Česká republika je takové okénko do změn ptačích areálů,” říká Reif k faktu, že v české krajině ubývá severních druhů ptáků a přibývá jižních. V ČR přibývá také mokřadních druhů ptáků, naopak je zde stále méně druhů otevřené krajiny.