Výdaje ministerstva zemědělství (MZe) včetně prostředků z EU mají podle návrhu státního rozpočtu pro příští rok, který vláda začala minulý týden projednávat, meziročně klesnout o 2,6 miliardy korun na 48,6 miliardy korun. Rozpočet má však být na rozdíl od letošního mimořádně navýšen o více než dvě miliardy z úvěru od Evropské investiční banky, od níž si stát půjčil na protipovodňová opatření.

Bez této částky se navrhovaný meziroční pokles výdajů blíží pěti miliardám korun.

Navrhované rozpisy výdajů státního rozpočtu na rok 2012 ukládají resortu zemědělství další vysoké snížení správních výdajů (bez mezd), ve srovnání s letošním rokem 2011 o 11,6 procenta a rokem 2010 o 30,5 procenta, a proto je nezbytně nutné zabezpečit vysokou úsporu provozních nákladů, uvedla mluvčí ministerstva zemědělství Tereza M. Dvořáčková. Podle ní se bude týkat dalšího zefektivňování správy, odstraňování byrokracie a elektronizace podstatné části agendy i komunikace se zemědělci. „Úspory jsou přitom jedním ze zásadních kritérií výběrových řízení,” uvedla s tím, že ministerstvo spustilo pilotní projekt elektronického zadávání veřejných zakázek a po jeho vyhodnocení chce úřad v tomto trendu pokračovat. Ministerstvo není také spokojeno s penězi určenými na některé dotace. Chce proto ještě s ministerstvem financí jednat zejména o prostředcích potřebných na národní dofinancování Programu rozvoje venkova (PRV) ve výši necelých 930 milionů korun. Při jednání s resortem financí bude úřad hledat také dalších 560 milionů na národní dotační programy, stejně jako peníze na národní dorovnání přímých plateb zemědělcům. Těm by úřad rád vyplatil minimálně dotace na takzvané citlivé komodity, mezi něž patří brambory či chmel.

Nižší návrh ...

Chce najít rovněž 140 milionů na podporu lesního hospodářství.

Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba nechce zatím jednání o rozpočtu komentovat. Podle něj představitelé zemědělců pracují, stejně jako jiné roky, na strategii, jakým způsobem rozpočet resortu dostat na přijatelnou úroveň. Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Miroslava Jirovského půjde o to, jak budou finanční prostředky rozděleny. Zda budou použity pro kofinancování PRV nebo na národní dotace. „Pro nás je rozhodující otázka posílení konkurenceschopnosti,” podotkl Jirovský. Předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Josef Stehlík vidí možnosti úspor zejména v provozu ministerstva zemědělství a jeho dozorových orgánů. „Je třeba hledat, kde se jejich činnosti překrývají, jsou duplicitní kontroly a tomu zamezit,” poznamenal. Tím se podle něj ušetří finance, aniž by to zemědělci pocítili.

O finančních prostředcích pro zemědělství jednal minulý týden i sněmovní zemědělský výbor. Doporučil, aby celá částka 1,1 miliardy korun, určená letos a na příští rok k navýšení rozpočtu ministerstva zemědělství, směřovala na posílení národních dotačních zdrojů. Původní vládní návrh přitom počítal s tím, že by na ně šlo pouze 540 milionů korun, a to zejména na chov prasat. Zbylých 560 milionů měl jít na PRV. „Protože se však ukázalo, že zřejmě na příští rok bude dostatek peněz na spolufinancování Programu rozvoje venkova přímo ve státním rozpočtu, rozhodli jsme, že celou částku 1,1 miliardy použijeme na tzv. národní programy,” řekl místopředseda výboru Jiří Papež. V těchto programech se podle něj počítá mimo jiné s podporou chovu prasat a drůbeže, tyto programy však ještě musí uznat Evropská komise. „Byli jsme informováni o tom, že asi do konce listopadu by měly být notifikace uzavřeny, snad i kladným způsobem,” řekl Papež. Přesunuté peníze by měly jít také na programy odbahňování rybníků, příspěvek by mohli dostat i včelaři, osiváři a část peněz by mohla jít i do nákazového fondu. Podle návrhu výboru by letošní rozpočet měl být navýšen přibližně o sto milionů korun a v příštím roce o miliardu korun. Výbor také požádal ministra zemědělství, aby poslance do konce listopadu informoval o tom, jak přesně tyto přesunuté peníze použije.

V příštím roce má jít více než 70 procent výdajů resortu z prostředků Evropské unie. Návrh rozpočtu počítá pro příští rok s příjmy 32,6 miliardy, z nichž jen 277 milionů má pocházet z národních zdrojů.