Ničení amazonského pralesa vloni výrazně přispělo k prudkému růstu emisí skleníkových plynů v Brazílii. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na zprávu brazilských ekologických organizací. Podle odhadů se emise skleníkových plynu vloni v Brazílii meziročně zvýšily o 12 procent a byly nejvyšší od roku 2005. Brazílie patří mezi největší světové znečišťovatele.
Loňské emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v Brazílii se zvýšily na zhruba 2,4 miliardy tun. To bylo nejvíce od roku 2005 a zhruba o 700 milionů tun více než v roce 2010.
V Brazílii má velký podíl na emisích přeměna krajiny a mýcení lesů, především amazonského pralesa. Loni tyto aktivity vytvořily zhruba polovinu všech emisí. Ničení amazonského pralesa podle odborníků navíc snižuje schopnost zadržovat oxid uhličitý.
Růst emisí v loňském roce částečně souvisí s pandemií covidu-19 a obnovou hospodářské aktivity po její hlavní fázi. Množství emisí skleníkových plynů kvůli odlesňování a přeměně krajiny ale v Brazílii roste už řadu let. Za poslední tři roky, kdy byl u moci prezident Jair Bolsonaro, se množství těchto emisí zvýšilo o zhruba pětinu.
Bolsonaro, kterého v neděli v druhém kole prezidentských voleb porazil vyzývatel Luiz Inácio Lula da Silva, patří mezi zastánce většího hospodářského využití amazonského pralesa. „Máme vládu, která přehlížela, popírala a nezajímala se o klimatické otázky a udělala, cokoliv mohla, aby zničila správu životního prostředí, a to hlavně v Amazonii,“ uvedl Marcio Astrini z ekologické organizace Observatorio del Clima (Klimatická pozorovatelna).
Bolsonaro data nekomentoval. Dříve ale tvrdil, že se snažil nalézt rovnováhu mezi ochranou životního prostředí a ekonomickým rozvojem.
Podle ekologů poslední údaje ukazují, že Brazílie jde jiným směrem, než o kterém mluví v zahraničí. Na klimatických konferencích OSN se největší latinskoamerická země zavázala, že ve srovnáním s údaji z roku 2005 sníží do roku 2025 své emise o 37 procent a do roku 2030 pak o 50 procent, napsala agentura EFE.
ČTK
