S NADHLEDEM

Hospodaření státních institucí v ČR je většinou tragické. Podobně je to i s podniky, které jsou úplně, či převážně ve vlastnictví státu.

Jednou z mála výjimek je ČEZ, a. s., ale tam je to dáno povahou toho, co vyrábí a prodává. Dnes se bez nadsázky dá říci, že ani bezdomovci v pražském Sherwoodu před hlavním nádražím se bez elektřiny neobejdou. Navíc ČEZ, a. s. je zatím řízen poměrně dobrou skupinou manažerů, která umí náležitě využít síly dominantního postavení na trhu.

Hrozivě dopadá hospodaření státního molochu ČSA, a. s., který může spasit už snad jen sloučení s výhradním poskytovatelem služeb osobní letecké dopravě v Praze, a to s Letištěm Praha, a. s.

Majetek za sedm set miliard Tragikomické představení, hraničící až s fraškou, se odehrává v případě hospodaření Lesů ČR, s. p. Bohužel zde více než ekonomické myšlení a snaha o co nejlepší hospodářský výsledek hrají roli zájmy různých lobbistických seskupení.

Lesy ČR, s. p. obhospodařují majetek řádově přesahující mnoho stovek miliard korun (cca 700 miliard Kč).

Lesy jako takové mají funkci nejenom ekonomickou, ale splňují celou řadu dalších společenských funkcí. Nerad bych, aby problémy se správou lesů v ČR byly zúženy pouze na prodej dříví. Je to však záležitost, která je i pro veřejnost dost srozumitelná a pochopitelná.

Ulité stromy Určité skupiny mají zájem, aby se dříví prodávalo způsobem, který se v odborné hantýrce nazývá prodej „při pni”. Vlastnictví dřeva přechází na firmu, která stromy kácí, případně na firmu, která s tímto dřevem obchoduje.

Je evidentní, že výpočet objemu vytěženého dřeva (kolik kubíků) i zatřídění sortimentu (kvalita) se děje v naprosté většině bez zástupců Lesů ČR, s. p.

 Jen hodně velký naivka a ekonomický romantik by si mohl myslet, že sem tam nezůstane nějaký ten kmínek mimo evidenci Lesů ČR, s. p. a že podklady pro fakturaci jsou na kubík vytěženého dřeva přesně.

Netransparentní způsob prodeje dřeva a selský rozum Tento způsob těžby dřeva neuplatňují ani jiní vlastníci lesů v ČR a v zahraničí se vůbec nepoužívá. U nás byl zaveden na počátku 90. let.

Velmi silně se v tomto způsobu angažoval i současný poslanec a bývalý dlouhodobý generální ředitel Lesů ČR, s. p. pan Oliva. Bude zajímavé sledovat, zda způsob prodeje dříví – hodnocený v zahraničí jako netransparentní – zvítězí nad způsobem, který staví na zdravém selském rozumu.

Renta za státní majetek V odborné hantýrce je efektivnější způsob prodeje dřeva nazýván „model OM" (prodej z odvozního místa). Při tomto prodeji se dá relativně přesně spočítat objem prodávaného dříví, stanovit sortiment, resp. kvalitu prodávaného dříví.

 Je jasné, že těžební společnosti tak vydělávají pouze na své práci, neinkasují „dodatečnou rentu” z nepřiznaného objemu vytěženého dříví ani „dodatečnou rentu” z „nesprávně” určeného sortimentu a kvality.

Bylo by zajímavé položit všem, kteří prosazují prodej dříví způsobem „při pni”, otázku, zdali by tak postupovali i v případě, že by prodávali dřevo z vlastního lesa.

 Už vidím ministra Fuksu, jak si ve svém lese nechá rejdit těžařské firmy a fakturovat za dřevo jim bude pouze to, co mu oni nadiktují, že vytěžili.

Je na čase, aby Lesy ČR, s. p. platily státu rentu za to, že hospodaří se státním majetkem. Pak snad začnou i tam ekonomicky myslet.

O autorovi: MIROSLAV ŠEVČÍK, děkan NF VŠE