Chtěl bych tímto reagovat na článek zveřejněný 11. května v Deníku na stránce Čtenář reportér pod titulkem Chalupa navrhuje podivný zákon. Chci uvést několik faktů k připravovanému zákonu o Národním parku Šumava.

Rozloha 1. zóny Národního parku Šumava je 13 %. V horizontu 45 let se rozšíří až na 35 %. S tím počítá nový zákon. Pokud bychom zbrkle toto území převedli do prvních zón s bezzásahovým režimem, přinesla by změna škody v podobě rozpadů celých ekosystémů. To je nepřijatelné. Z tohoto důvodu je jasně dané, jak se při převodu území do prvních zón bude postupovat, aby škody a rizika byly co nejmenší. Musíme si uvědomit, že zásah člověka do Šumavy trvá 200 let, na nápravu tohoto zásahu mámeale 15, 30 nebo 45 let.

Zmenšit rozlohu parku jen na bezzásahové zóny by bylo snadné a politicky nekonfliktní. Cílem ministerstva životního prostředí ale je, aby Šumava byla živým fungujícím systémem. Aby obce byly jeho integrální součástí. Myslím si, že takto uvažuje i drtivá většina občanů v daných obcích. Naším cílem je vytvořit funkční mechanismus v rámci současných hranic parku s rozlohou 35%v 1. zóně.

Kulatý stůl

Návrh zákona budou jako poslaneckou iniciativu předkládat zástupci zvolení za Plzeňský a Jihočeský kraj a ministr životního prostředí jako člen vlády a poslanec. Znění zákona je výsledkem půl roku trvajícího kulatého stolu. U toho debatovala i občanská sdružení. Zákon je tedy z části i vizitkou jejich práce. Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa od svého prvního dne v úřadu hovoří o představě zákona individuálně se všemi stranami.

Drtivou většinu procesů na Šumavě nyní spravuje ředitel parku, řadu věcí vydává svým rozhodnutím ministr. Podle nového zákona budou zásadní změny v parku možné pouze změnou této normy. Obavy, že se na Šumavě bude vše měnit z hodiny na hodinu, jsou liché. Bude k tomu potřeba změna zákona. Nikoli jeden úřednický podpis.

(autor je tiskový mluvčí ministerstva životního prostředí)