ŠUMAVA Stromy na Šumavě se dožívají průměrně 98 let, tomu nejstaršímu bylo dokonce 513 roků. Ukázal to průzkum ekologů. Věk stromů zkoumali odborníci od července roku 2003 na 840 místech. Průzkumem prošlo na 10 tisíc pařezů na kalamitních holinách a na pasekách po těžbách.

Čím větší, tím starší? Ne vždy

Podle Pavly Čížkové z oddělení ekologie správy parku byla průměrná šířka letokruhů 2,47 milimetru. Maximální pak 10,65 a minimální 0,17 milimetru. „Obecně platí, že čím je strom větší, tím je i starší. Na mnoha místech Šumavy, kde roste odhadem 40 milionů vzrostlých stromů, je to však jinak. Existují totiž místa, ve kterých menší smrky z podrostu jsou stejně staré nebo starší než velké smrky z nadrostu,” upozornila.

Extrémem byl strom starý 280 let, jehož pařez měl průměr pouhých 30 centimetrů, a nejstarší 513 let starý strom z Boubínského pralesa s tloušťkou 67 centimetrů. Ten se zřítil před šesti lety.

Vzhledově šumavské lesy vypadají stejnověké, ale průzkum ekologů odhalil, že převažují lesy různověké. V téměř třetině lesů jsou stromy, kde rozdíl mezi nejmladším a nejstarším stromem je více než 80 let.

Doposud byly hlavním zdrojem informací o věku lesa lesnické mapy, ve kterých jsou jednotlivé porostní skupiny rozděleny barvou podle dvacetiletých věkových tříd. Na zachycení skutečného věku šumavského lesa však podle výzkumníků dvacetiletá kategorie nestačí.

Mnohé mapy nedávají přesný obraz a nezohledňují odchylky ve schopnostech růstu jednotlivých stromů. Extrémním příkladem je podle Čížkové lesní porost, zařazený lesnickou mapou do kategorie 80 až 100 let, ale ve skutečnosti je tvořen stromy starými 110 až 290 let.

„Věková struktura všech zjištěných pařezů naznačuje, že šumavské lesy mají blíže k lesům samovolně vzniklým na opuštěné zemědělské půdě, než k pralesům nebo vysázeným kulturám. Pro Šumavu je typické, že v nejhojnější mladší generaci stromů jsou přítomny rozptýleně stromy starší, výjimečně staré i přes 200 let. Naše lesy jsou, tedy pokud jde o věk, nesmírně rozmanité,” dodal vedoucí sekce Správy CHKO Šumava Pavel Hubený.

***

FAKTA

Nejsilnější je lípa u Rejštejna na Klatovsku

Nejsilnějším šumavským stromem je zřejmě lípa na Předních Paštích u Rejštejna, která má obvod 6,4 metru.

Turisté o ní zatím příliš nevědí, protože tudy nevedou hlavní tahy a nádherná oblast je navštěvována velmi málo.

V průvodcích se většinou uvádí, že nejsilnějším stromem je 57 metrů vysoká debrnická jedle poblíž Železné Rudy. Podle Františka Nyklese, poradce Svazu obcí Národního parku Šumava a znalce české i bavorské Šumavy, je to nejsilnější strom na Šumavě. Zbývá jí ale už jen pár let života, protože kmen je prakticky celý dutý, zatéká do něj, a tak živoří.

Strom, který nepatří na Šumavě mezi ty vysoké, by se podle něj měl ochránit odborným zásahem a stříškou, aby nevyhnil.

Z historických pramenů vyplývá, že unikátních kmenů, které by měly obvod přes šest metrů, bylo a je na české i bavorské Šumavě zřejmě do pěti.