Desátý ministr životního prostředí Tomáš Chalupa musel ihned po svém nástupu hasit tři důležité problémy - kůrovce na Šumavě, ovzduší na Ostravsku a korupční skandál na Státním fondu životního prostředí. Jak je daleko? "Vidím světlo na konci tunelu," vzkázal k fondu a k programu Zelená úsporám.

Řešíte problémy po předchozích ministrech. Jaké jsou tedy vaše priority? Jak se chcete na ministerstvu zapsat?

 Zabývám se věcmi, které jsem zdědil - Šumava, Ostrava, Státní fond životního prostředí a Operační program životního prostředí. Musím se tím zabývat, nevyvolal jsem je, nezavinil, ale zkrátka jsou tu. Nejsem stavitel pomníku, nezabývám se tím, co by tu po mě mělo zůstat. Chtěl bych dosáhnout jednoho - nechci ministerstvo, které něco zakazuje, něco nepovoluje a něco omezuje. Byl bych hrozně rád, aby se staralo o problémy životního prostředí, které kolem nás je. Nemusíme bojovat s lidmi, drtivá většina nechce zakládat skládky, zastavovat pole, topit PET lahvemi. Drtivá většina lidí je normální a já chci, aby bylo normální i toto ministerstvo.

Konkrétní příklad?

Jeden z příkladů toho, co mě trápí, je možná marginálie, ale je to otázka odlesňování - nejen v lesích, ale je to i o stromech v urbanizovaných oblastech, ve městech. Nesouhlasím s bojem proti alejím u silnice. Lituji smrti každého člověka, ale za smrt motorkáře nemůže strom. Ten toho člověka nezabil. Netěší mne také pohled na českou krajinu, kde je na jedné straně silnice fotovoltaika a na té druhé lány s řepkou.

Pojďme k problému Státního fondu životního prostředí. Váš resort si musí získat ztracenou důvěru, pracujete na tom?

Jsme v procesu, ale rozhodně nejsme u konce. Bude to trvat dlouho. Ať je ten plivanec pravdivý či nepravdivý, mnohem déle se odstraňuje, než se vyprskne. Obvinit někoho je jednoduché, zbavit se obvinění je mnohem náročnější.

Co konkrétního jste pro to podnikl?

Máme za sebou různé audity, které byly odevzdané v posledních dnech. Nyní je analyzujeme a dáváme dohromady. Řada z nich posuzovala stejné subjekty a prolíná se, někde se shodují, jiné se rozcházejí... Proběhla kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu, její definitivní závěr bude zveřejněn někdy v létě, to neovlivníme. Proběhla kontrola Zelené úsporám, kterou jsem zadal už já. Bylo to sto otázek, které odpovídali právníci, kontroloři, vnitřní i externí auditoři. Proběhl audit, který byl zadán po odchodu pana Drobila a který posuzoval některá obvinění pana Michálka. Proběhly také kontroly ministerstva na fondu.

Výsledky tedy zatím nemáte, co je skutečně hotovo?

Naštěstí máme hotovo vyhodnocení všech žádostí programu Zelená úsporám. Bez pár stovek je to 80 tisíc žádostí. O 37 tisících žádostí bylo rozhodnuto ještě v minulém roce, ty už jsou v procesu vyplácení nebo předkládání dokumentů. Ze zbylých 42 tisíc je jich asi 25 tisíc, které splňují všechny podmínky a jsou úplné - ty mohou jít do schvalovacího procesu bez potíží. Pak je asi 17 tisíc žádostí, které vykazují nějaké vady - ty budeme řešit příští týden na poradě ekonomických ministrů. Až na základě toho přijmu rozhodnutí a budu informovat veřejnost o tom, co se doposud dělo a co se bude s těmi žádostmi dít teď. Vím, že lidé jsou nedočkaví, nervozní a právem.

Znáte tedy počet žádostí a počet těch, které mají šanci peníze získat. Jaká částka na proplacení žádostí chybí? Mluvilo se o pěti miliardách...

Je to v řádu několika miliard. Ale je jedna věc, kolik peněz je požadováno ve všech žádostech, kolik bude vyplaceno těm perfektním a bezchybným žádostem, kolik žádostem měst a veřejných subjektů. Je těžké říct, jaký ten deficit nakonec bude, protože musíme vyřešit co, z čeho a jak má být zaplaceno - tedy kde jsou zdroje pro tento dluh. Ta suma je tak obrovská a těch žádostí je tolik, že to bude ještě chvíli trvat. Ale chceme všem žadatelům rozeslat dopisy a říct jim - jste na tom takhle a takhle.

Vaše exnáměstkyně Rut Bízková vyjádřila obavu, že se do roku 2015 nestihnou vyčerpat peníze z Evropské unie. Podle vašich slov by se to však stihnout mohlo...

Problém ještě nemůžeme odškrtnout, ale vidím světlo na konci tunelu. Musí se to stihnout. Proto tady jsme, aby se to stihlo.

Paní Bízková rezignovala a měli jste dlouhý rozhovor, chápete její důvody?

I když skončil rezignací, byl pro mne velmi příjemný. To, že rezignovala, ještě neznamená, že spolu nebudeme dál spolupracovat. A rozhodně to není tak, že bychom si už nemohli zavolat. Její důvody částečně chápu. V některých ohledech s ní nesouhlasím, ale v některých ano. Asi bych postupoval podobně, jako ona. Je to uvážlivé rozhodnutí, které respektuji.

Jedním z důvodů odchodu paní Bízkové je, že na Operační program životní prostředí přicházejí lidé, kteří tomu nerozumí a naopak odcházejí odborníci. V tomto se shodnete?

Toto nejsem schopen posoudit. Jsou to lidé, kteří odcházeli v době příchodu pana Michálka. Stěží mohu hodnotit samotného pana Michálka, o to méně mohu hodnotit jeho předchůdce. Znám jejich hodnocení, paní Bízková mi je popsala a předložila argumenty, ale já u toho nebyl a neumím to ani soudit.

Ale můžete ovlivnit to, kteří lidé tam nastupují nyní. Je podle vás dobře, že nemají zkušenosti a nejsou odborníky?

Na jednu stranu někdy platí, že některé problémy nelze řešit způsobem, že tam přijde někdo bez zkušenosti. Z vlastní manažerské zkušenosti ale vím, že to vždy neplatí, že někdy naopak vstup člověka, který s tím nemá vůbec nic společného, dokáže problém vyřešit daleko rychleji, protože není zatížený jakoukoliv minulostí.

Neměla by na fondu zůstat část lidí, kteří se ve věcech umí pohybovat, znají je a mohou své zkušenosti předat těm novým?

Mojí ambicí rozhodně není dělat nějaký hon na čarodějnice, to rozhodně dělat nebudu. Problém na Státním fondu musíme vyřešit, a to nejen Zelenou úsporám, ale i další agendy. Proto bych si přál, aby v těch problémech, které musíme řešit, bylo méně hysterie, protože to tomu nepomáhá.

Na Státním fondu ale ty změny, odchody a příchody nových lidí, neustále probíhají. Proč je tam tak velká fluktuace?

Ta situace je tam složitá, proč se to měnilo přede mnou, říci nedokážu. Teď dochází k některým změnám, které podle mne ve skutečnosti nejsou nijak zásadní. To bude až změna vedení Státního fondu životního prostředí.

Minulý týden proběhla Rada Státního fondu životního prostředí, tam vám například poslankyně Konečná vytýkala, že veškeré změny probíhají bez výběrových řízení a důvěryhodnosti SFŽP po obvinění pana Michálka to nepomáhá. C o jim odpovíte?

Popravdě řečeno si myslím, že kdybychom na člověka, který má řešit problém Zelená úsporám, vyhlásili ještě výběrové řízení, tak bychom se toho výsledku nikdy nedočkali. Náměstek, stejně jako poradce, se výběrovým řízením volit nemusí, v tomto ohledu to neberu jako povinnost. Že ředitel má být vybrán výběrovým řízením, o tom není pochyb. V tomto ohledu je vyhlásím. Rád bych nejdříve vyřešil krátkodobé problémy, jako je vyhlášení některých výzev nebo právě Zelená úsporám, poté se zaměřím na konkurz. Hledáme ředitele, který vyřeší budoucnosti fondu s ohledem na konec stávajícího finančního období nebo přeměnu fondu na zelenou banku. Konkurz by měl být co nejširší a nemusí být vázaný jen na naše České prostředí. Jestli to bude proveditelné, zatím nevím. Ale hledáme člověka, který tu možná bude déle než ministr, a to jakýkoli.

Má pan Michálek šanci, že se vrátí do čela Státního fondu životního prostředí? Oslovíte ho, jak po tom někteří volají?

Osloven nebude. Že bych mu zavolal, aby šel dělat ředitele, to neudělám. Na ředitele Státního fondu životního prostředí zkrátka bude vyhlášeno výběrové řízení, zda se toho řízení zúčastní, je na něm. Pokud bude nejlepší, vyhraje. Víc k tomu nemám co říct. Rozhodně nemám ve výběrovém řízení ambici pana Michálka jakýmkoli způsobem zvýhodňovat.

Do čela Národního parku Šumava jste jmenoval Jana Stráského jako krizového ředitele.  V jaké fázi je teď, co už má odškrtnuto?

Má za sebou první úkol - to je hotový Návštěvní řád parku. A přiznám se, že mi přijde nespravedlivé, že mu za něj nikdo nepoděkoval. Protože předtím byl tento návštěvní řád mnoho měsíců předmětem hádanic a sporů. A on ho vyřešil a to způsobem, který znamená kompromis, který znamená, že obce ustoupily v otázce splavování horního toku Vltavy o čtyřicet procent kapacity. Řekly, děláme to kvůli Stráskému, aby ukázaly, že když se s nimi slušně zachází, tak se taky k tomu dokáží nějakým způsobem postavit a ustoupit ze svých pozic. Já jsem spokojený. Hodnotím činy a musím říct, že ten první krok podle mne zvládl rychle a dobře.

Druhým krokem byl plán zásahu proti kůrovci. Pan Stráský jej zpracoval, máte ho na stole a musíte o něm rozhodnout. Už víte jak?

Je tady, necháváme k němu dělat dva posudky, ty posudky budou hotovy v horizontu několika dnů, v půlce dubna. Na základě toho budu muset nějakým způsobem rozhodnout. Je to vícevrstevný problém a proto je tak složitý. Prvním problémem je, jakým způsobem budeme zasahovat - nemusíme tam všechno vyplenit, můžeme zasáhnout šetrně, jak to dělali naši dědové. Od toho, že ten strom oloupeme a necháme jej stát až po to, že jej pokácíme, odkorníme a necháme ležet v lese. Vůbec to není o tom, že tam přijede strašná technika, která zničí a rozjezdí všechno v okruhu deseti kilometrů.

Druhá úroveň problému je otázka, kde kácet a kde ne. K argumentům nekácet používáme takzvaná deklarovaná místa, kde se nemá zasahovat, ale ono se tam zasahovalo. Ne všechno území, kde se říkalo, že se nezasahovalo, opravdu odpovídají realitě.

Třetí úroveň je, že jestliže nejvíce nám jde o takzvanou první zónu, tak si uvědomme, že tato zóna je rozčleněna na nějakých sto třicet míst a úplně všichni se shodují, že toto členění je špatné. Zonace se má změnit, z rozstřílených míst by se mělo stát několik větších celků, které dávají té krajině nějakou perspektivu a nemění se každých čtrnáct dnů. Jakým pohledem tedy měřit to, kde zasahovat nebo nezasahovat proti kůrovci? Podle stávajících zonací, nebo podle toho, k čemu bychom jednou chtěli dojít?

To byste měl vědět vy a vaši experti...

Co považuji za nejhorší v problému Šumavy, je rozdělení problému na černou a bílou a striktní názory: ten kdo chce kácet, tak mu nejde o boj proti kůrovci, ale o to, aby tam najela nějaká těžařská firma a on vydělal spoustu peněz.

Ptám se na to proto, že zpráva pana Stráského utekla do médií a vědci a akademici se po jejím přečtení zhrozili, že o Šumavu přijdeme. Budete při rozhodování brát v potaz i jejich názor?

I mezi těmi vědci máte obrovské názorové rozdíly. Po mém nástupu jsem ve Sněmovně s vědci jednal - polovina tvrdila, ať nezasahujeme proti kůrovci a necháme to být. Druhá říkala zasahovat. Všichni měli čtyři tituly před jménem a dva za jménem, nedohodli se ani, jaké je počasí. Systém, kdy se tady tvoří takzvaní bad guys a good guys ty problémy nevyřeší. Neberme to jako válku, berme to jako diskuzi, kdy jeden názor komentuje ten druhý.

Zpět ke Stráského koncepci. Co tedy nastane: složíte nějakou odbornou komisi? Rozhodnete sám?

Zatím nevím, uvidíme, jak moc budou posudky kritické vůči koncepci a jaká bude shoda nebo neshoda na ní. Bohužel je to problém, který se měl řešit před několika lety, ne teď, kdy už je pozdě.

Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí

V Ostravě chcete motivovat lidi, aby začali topit plynem a přestali pálit PET lahve. Jak to uděláte?

Mám představu masové kampaně, která by měla odstartovat od září, tedy před začátkem topné sezóny. Teď chceme vyhlásit soutěž na zhotovitele. Moji ambicí je neprve zjistit vzorek, abychom věděli, na koho tu kampaň cílíme, kdo jsou ti lidé, kteří si nejvíc zasmraďují své životní prostředí. Ta kampaň musí taky zaujmout, rozhodně nezabere vysvětlovací akce pomocí letáků, které si nikdo nepřečte. Maximálně si tím zatopí v kamnech a jediná výhoda toho bude, že letákem nahradil petku. Měla by být rázná, emotivní a kromě rozumu zasáhnout také srdce. Regulovat průmysl je jednoduché, regulovat lidi a přesvědčit je, aby netopili petkama, bude mnohem složitější a bude to trvat mnohem déle, než dát průmyslovým komínům filtry.

Budete tedy najímat externí poradce?

Pravděpodobně. Zaměstnanci ministerstva životního prostředí jsou velmi chytří a vzdělaní, ale pochybuji, že umí udělat kampaň. Takže bude vyhlášena soutěž a vybrán profesionální koncept.

Kdo to zaplatí, dá se využít nějaký program, nebo to půjde z peněz resortu?

To netuším, v tuhle chvíli to vyřešeno není. Jedná se o obsahu, aby byla kampaň věcná a lidi to motivovalo. Není dobré mít levnější variantu, která nikoho nezasáhne. Musí to být kampaň úderná.