Vedení šumavského parku počítá s tím, že do devíti dnů porazí všech 4000 stromů napadených kůrovcem

MODRAVA Na Šumavě se začíná bojovat skutečně o každý strom. Někteří účastníci blokády, která má ochránit stromy u Ptačího potoka před kácením, vylezli do jejich korun. Další aktivisté se i nadále přivazují ke smrkům řetězy provlečenými do ocelových trubek. Vedení šumavského parku ale počítá s tím, že nejpozději do devíti dnů porazí všech zhruba 4000 stromů napadených kůrovcem.

„Zatím se nám podařilo porazit 1400 smrků, protože jsme se ale naučili s blokádisty žít, věřím, že dokončíme práci dříve, než kůrovec vyletí,” řekl včera LN náměstek ředitele parku Jiří Mánek.

Správa podle něj nakonec nevyužije ani lesnickou techniku, kterou chtěla nasadit v případě, že by kvůli blokádě hrozilo výrazné zpoždění těžby. „Zvládneme to jen s dřevorubci,” tvrdí Mánek.

Lesníci podle něj zhruba 50 % dřevní hmoty nechají ležet na místě k zetlení, zbytek z lesa odvezou. „A to kvůli tomu, že tolik dřeva na zemi by už mohlo přirozené zmlazení spíše zadusit,” uvedl Mánek. Je i nadále přesvědčen o tom, že těžba u Ptačího potoka má svůj smysl. A to i přesto, že i někteří další lesníci toto opatření zpochybňují. „Kácet se mělo na začátku, teď už je ale rozsah kalamity takový, že kůrovce žádná těžba nezastaví. Za této situace je lepší nechat les být,” řekl LN jeden z pracovníků Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, který si vzhledem k údajné citlivosti tématu v odborné veřejnosti přeje zůstat v anonymitě. „Já jsem ale upřímně přesvědčen, že nálet lýkožrouta můžeme alespoň výrazně zbrzdit. Jinak bude do dvou let na hranicích parku,” tvrdí Mánek.

Aktivisté jsou ale s podporou mnoha vědců, entomologů a biologů přesvědčeni o tom, že kácení v centrální části Šumavy způsobí více škody než užitku.

„Těžba ničí přirozené zmlazení, které už je na místě snadno viditelné,” řekl LN Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Pokud se stromy nechají stát, horní stromové patro bude podle něj umírat postupně s tím, že umožní ideální podmínky k růstu mladých stromků. A příroda sama vybere zvlášť odolné jedince, kteří budou základem nového lesa.

O spor na Šumavě se začal zajímat i Brusel. Evropská komise zaslala českému ministerstvu zahraničí dopis, ve které žádá vysvětlení toho, co se v českém národním parku vlastně děje. Samotný dotaz ale zatím neznamená, že by komise kácení u Ptačího potoka kritizovala.