Rok 2011 je pro Národní park Podyjí rokem oslav. Vznikl před dvaceti lety jako následník chráněné krajinné oblasti

Znojmo - Teplomilné rostliny a živočichové na vřesovištích u Znojma, podhorské druhy v hlubokých stinných údolích a stráních na Vranovsku. Unikátnost Národního parku Podyjí spočívá především v jeho velké rozmanitosti. Vděčí za ni prolínání hned několika přírodních a lidských světů a hlubokému kaňonu řeky Dyje. Ročně ho navštíví zhruba tři sta tisíc lidí a jen za posledních deset let i díky němu mohli investoři v regionu uskutečnit projekty přesahující dvě stě milionů korun.

Letos uplyne dvacet let od jeho vyhlášení. A právě k tomuto výročí připravila Správa NP Podyjí spolu se Znojemským deníkem Rovnost pravidelný seriál, jehož první díl dnes vychází.

Zažít přírodu vyprahlých nížinných panonských stepí i typický ráz podhorských bučin v jeden jediný den není pro návštěvníky Podyjí žádný problém. Stačí se přepravit ze Znojma do Vranova. Zatímco po silnici je trasa dlouhá zhruba dvacet kilometrů, řeka Dyje si prorazila cestu ve více než čtyřicetikilometrovém korytě. V údolí, které je místy hluboké i přes dvě stě metrů, vytvořila mimořádné přírodní scenérie. Meandry řeky lemují vysoké skalní stěny, rozsáhlá suťová pole i těžko prostupné strže. Střídají se s nivními loukami i prosluněnými lesy.

Přímo na území Národního parku Podyjí se střetává řada přírodních prostorů. V třetihorách alpínským vrásněním vytvořená karpatská soustava se zde prolíná s prvohorní hercynskou. Zlom klimatických podmínek zase například oproti Vranovsku prodlužuje léto na Znojemsku o více než třicet dnů. Zatímco ve Znojmě je dnů, kdy průměrná teplota překročí 15°C, zhruba sto devět, pod vranovskou přehradou to je jen pětasedmdesát a přichází i s třítýdenním zpožděním.

Železná opona a přísně střežené hraniční pásmo zabránilo budování přehrad, rekreačních chat nebo silnic. Z hraničního úseku zmizela téměř veškerá lidská činnost a příroda dostala z velké části prostor pro nerušený samovolný vývoj. Hrady na české i rakouské straně řeky, bunkry prvorepublikového pohraničního opevnění i pozůstatky železné opony jsou nezpochybnitelnou připomínkou, že politická hranice v posledních staletích ovlivňovala celé území.

Unikátní přírodní i historické podmínky zapříčinily mimořádnou rozmanitost rostlin a živočichů, kteří na území parku žijí. Do nitra středoevropské přírody pronikají po prosluněných stráních teplomilná zvířata a květiny z jihovýchodní teplé panonské oblasti. Severní a stinné části Podyjí naopak obsazují podhorské druhy.

V národním parku botanici nalezli přes dvanáct set druhů rostlin. Více než sedmdesát z nich je zvláště chráněných. Pro středoevropský prostor jsou naprosto unikátní i vřesoviště a stepní lada mezi Znojmem a Hnanicemi v jihovýchodní části parku. Vznikly dlouhodobou pastvou dobytka. Podyjí bylo po staletí i hospodářsky využívaným územím. I díky tomu mohou jeho návštěvníci ochutnat v sadech u Havraníků nebo na Hradišti plody téměř zmizelých historických odrůd ovocných stromů.

V korunách starých stromů nebo na skalách staví svá skrytá hnízda vzácný a samotářský čáp černý. Je jedním z dvou set druhů ptáků, kteří žijí v Národním parku Podyjí. Kvůli své výjimečnosti se stal i jeho symbolem.

Pouze v Podyjí a na dalších dvou místech v České republice žije i užovka stromová.

Unikátní zástupce má v kaňonu řeky a jeho okolí i hmyz. Vzácný druh, dravá kudlanka nábožná, se sem dostal z jižní Evropy. Motýl jasoň dymnivkový zase v Čechách pravděpodobně už úplně vyhynul a Podyjí je jednou z jeho posledních moravských lokalit.

V současné době připravuje Správa Národního parku klíčový dokument, který určí její další směřování. Jeho nejdůležitější prioritou zůstává ochrana přírody. Novinky ale čekají i na turisty. Rozšíření tras plánuje park například na Hradišti, u Čížova nebo Hardeggu. Tam by obnovou historického mostku přes Dyji měl vzniknout i nový vycházkový příhraniční okruh. Park chce rekonstruovat páteřní cyklistické stezky a vybudovat úvaziště u východní větve koňských tras.

Osm konkrétních tras vybuduje správa parku i pro lidi s handicapem. Vozíčkáři se tak dostanou na nejkrásnější vyhlídky v srdci Podyjí. S třiaosmdesáti kilometry cyklistických tras, šestasedmdesáti kilometry stezek pro pěší a třiapadesáti kilometry cest určených pro hipoturistiku disponuje Národní park Podyjí a jeho ochranné pásmo nejhustší sítí turistických cest ze všech našich národních parků.

Již nyní je polovina území parku ponechána přírodě. Zejména v lesích vykazujících vysokou ekologickou stabilitu je příroda ponechána samovolnému vývoji. Toto území se v národním parku v budoucnu ještě o čtvrtinu rozšíří. Na třech čtvrtinách rozlohy Podyjí a Thayatalu tak budou mít navrch přírodní procesy nad lidskými zásahy.