V den, kdy ČTK vydala zprávu o tom, že v nižších polohách Národního parku Šumava vylétli první kůrovci, vydal ministr životního prostředí Tomáš Chalupa klíčové rozhodnutí o boji proti tomuto škůdci. Vyhověl částečně návrhu ředitele šumavského národního parku Jana Stráského a povolil kácení stromů i v těch nejcennějších částech první a druhé zóně, má ale několik omezení.

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí

Za prvé, na celém území národního parku vyloučit, a to bez výhrady, jakékoliv letecké postřiky. Za druhé, nevyjíždět jakoukoliv technikou do území současně platných prvních zón mimo zpevněné lesní cesty a komunikace. Za třetí, nepoužívat jakékoliv biocídní prostředky k hubení kůrovce na území prvních zón. Za čtvrté, omezit veškerá protikůrovcová opatření v prvních zónách na pokácení stromů motorovou pilou, odvětvení a odkornění, ne přístup harvestorům. Za páté, ponechat veškerou hmotu asanovanou v prvních zónách na místě k /nesrozumitelné/.

Jan BUMBA, moderátor

A pro druhou zónu navrhuje ministr Chalupa tyto podmínky.

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí

Při asanaci kůrovce v těchto zónách budou použity co nejstandardnější metody ochrany lesa, provést, navrhuji provést zákaz použití biocídních prostředků v porostech, kde jsou stanoviště ovlivněna vodou. Nepoužívat biocídní prostředky na stojící živé stromy. Tam, kde se budou biocídní prostředky používat, se v žádném případě nebude jednat o letecké postřiky. Současně s uvedenými konkrétními kroky nařizuji řediteli Stráskému učinit veškerá nutná legislativní opatření v souladu se zákonem tak, aby bylo možné tato opatření realizovat, založit pravidelný informační dispečink a o kůrovcových těžbách informovat širokou veřejnost.

Jan BUMBA, moderátor

Řekl ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Sám šéf Národního parku Šumava Jan Stráský Radiožurnálu řekl, že dřevorubce pošle do lesa co nejdříve, a to nejlépe hned v úterý po Velikonocích. Nejvyhrocenější spor na poli ochrany životního prostředí v České republice tedy pokračuje dál. Náš reportér Lubomír Smatana ho sledoval po celý den přímo na Šumavě.

Lubomír SMATANA, redaktor

Zatímco před zeleným ministerstvem v Praze je rušno, tiskovou konferenci ministra stíhá demonstrace odpůrců kácení v prvních zónách národního parku, na samotné Šumavě je klid, děti se učí vázat pomlázku, učí se to i starosta Kvildy Václav Vostradovský, který ovšem před malou chvílí dostal horkou informaci z Prahy a postojem ministra není příliš nadšený.

Václav VOSTRADOVSKÝ, starosta Kvildy

Celý mně to jenom jakoby potvrzuje, že Šumava je  jedna velká politická záležitost. De facto tak, jak jsme si mysleli, že pana ředitele pan ministr podrží, tak de facto je to ústupek. Docela mě to mrzí, abych řekl pravdu.

Lubomír SMATANA, redaktor

Na zelený čtvrtek a za Zelenou Šumavu si připijí zeleným pivem ve vimperské restauraci šéf Správy Národního parku Šumava Jan Stráský, a to pivo mu zřejmě chutná víc, než rozhodnutí ministra životního prostředí.

Jan STRÁSKÝ, ředitel Národního parku Šumava

Tak když jsem předložil nějaký plán, tak samozřejmě nemohu být spokojen apriori s tím, že tento plán byl zredukován, ale já svou nespokojenost teď nevyjadřuju, protože já se musím podívat, jaké to bude mít důsledky, to znamená, bude to po této úpravě postačovat k redukci kůrovce tak, jak byl původní záměr a jak zněl také úkol, který mi ministr dal.

Lubomír SMATANA, redaktor

Jan Stráský si ještě musí prostudovat mapu a příslušné dokumenty, aby se rozhodnul, jak bude postupovat a tak usedá zpátky k zelenému pivu. Zelené pivo pije i starosta Modravy Antonín Schubert a rozmýšlení šéfovi národního parku vůbec nezávidí.

Antonín SCHUBERT, starosta Modravy

Plně chápu rozhořčení stávajícího ředitele Správy Národního parku Šumava, pana doktora Stráského, protože on tím nesplní vlastně tu svojí misi, se kterou na místo ředitele vstupoval a která mu taky byla určitými významnými lidmi vlastně předurčena.

Lubomír SMATANA, redaktor

Na Šumavě je také ale hodně lidí, kteří jsou ochotni mluvit pouze pod rouškou anonymity a jsou to i lidé z Národního parku Šumava a oni tvrdí, že rozhodnutí ministra je šalamounské, že vlastně přehodil černého Petra na Správu Národního parku Šumava. Ta teprve může rozhodnout, zdali se bude kácet nebo ne.

Jan BUMBA, moderátor

Referoval Lubomír Smatana. Ve studiu je Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Dobrý den.

Jaromír BLÁHA, Hnutí Duha

Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor

Vy jste, pane Bláho, dost ostře protestovali proti těm původním záměrům Jana Stráského, teď tedy ministr Chalupa ty původní záměry "očesal", považujete to řešení, které nyní navrhuje ministr Chalupa, za možná své vítězství.

Jaromír BLÁHA, Hnutí Duha

To nepovažujeme na části těch území ponechaných přírodě, pan ministr Tomáš Chalupa rozhodl, že se kácet nebude, nicméně další část cenných území v tom, do toho režimu kácení doporučil. Teď bude záležet tedy na tom, jak proběhne ten proces právní, legislativní a tam je potřeba říci, že před tím, než začne Jan Stráský v těch nejcennějších oblastech, kde mu to ministr Chalupa povolil kácet, tak si bude muset pořídit posudky vlivu té těžby na ty cenné ekosystémy a teprve na základě nich rozhodnou, takže v žádném případě nemůže pustit dřevorubce do těch cenných území hned na příští týden, to by bylo porušení zákonů.

Jan BUMBA, moderátor

Nedá se na to podívat ale ta, že ministr Chalupa skutečně vychází, aspoň částečně, vstříc oběma stranám.

Jaromír BLÁHA, Hnutí Duha

Já musím říct, že rozhodně lze ocenit přístup pana ministra Chalupy v tom, že tu věc beze sporu zvažoval věcně a ne ideologicky nebo ne na základě nějakých, řekněme, hysterických až vzkazů, máme tady kůrovce, musíme všechno kácet. To, co tady zaznělo v těch předchozích příspěvcích od pana ředitele Stráského nebo i pana starosty Schuberta, je z části mystifikace, protože pan ředitel Stráský má teď plné možnosti zasahovat proti kůrovci v územích, kde je to teď nyní povoleno, a ta území jsou dostatečná  na to, aby zabránily šíření, dalšímu šíření kůrovce. To, proti čemu vědci a ekologické organizace protestují, je ta menšina těch nejcennějších přírodních lokalit, těch pralesovitých zbytků, které kácení jakýchkoliv stromů nenávratně poškodí a zasahovat v těchto územích nemá z hlediska vlivů na šíření kůrovce často, často dopad, protože to je jako kdybyste chtěli hasit požár z prostředka.

Jan BUMBA, moderátor

A co tedy, promiňte, že vám skáču do řeči, ale co tedy způsobí, když se bude kácet třeba i na vybraných místech v prvních zónách, ale jen bez použití mechanizace, a to dříví bude ponecháno na místě.

Jaromír BLÁHA, Hnutí Duha

Já si myslím, že lze to přirovnat a my jsme takové fotografie třeba i umístili na webové stránky www.sumavapro.cz, kde se můžou posluchači podívat, když pokácíte na jedné ploše všechny stromy a necháte je tam ležet, tak je to poškození té lokality, samozřejmě ne takové, když, jako když tam vjede těžká technika ...

Jan BUMBA, moderátor

Ale není to jen urychlení toho přirozeného procesu, když ty stromy by bez tak odumřely.

Jaromír BLÁHA, Hnutí Duha

To právě není, protože je velký rozdíl v tom, když ty stromy odumřou a nějaký, nějakou dobu ještě stojí jako suché stromy a de facto svým stínem, byť jako stromy, shání půdu.

Jan BUMBA, moderátor

A bude to mít nějaký, pardon.

Jaromír BLÁHA, Hnutí Duha

A když se rozkládají a poskytují v podstatě prostor mnoha dalším druhům, které, ať už jsou ta datlovití ptáci, jiné druhy ptáků, hmyz houby, to ty poražené a odkorněné kmeny tuhle tu funkci v podstatě prostředí pro další život neposkytují.

Jan BUMBA, moderátor

Bude to mít nějaký vliv na samotné šíření kůrovce, když se ty stromy pokácejí pilou a nechají se tam ležet, co to udělá s šířením kůrovce?

Jaromír BLÁHA, Hnutí Duha

To právě je třeba posuzovat případ od případu a ne takto paušálně, jak to, jak se o to pokoušel Jan Stráský, pojďme kácet kůrovce bez hlavy všude, jak jsem už říkal, v místech, kde to napadení je veliké, tak nemá cenu jít kácet kůrovce doprostřed těch, doprostřed těch ploch, to jakoby kdybyste hasili požár od prostředka, ale využít těch území, kde se proti kůrovci nyní zasahuje po okrajích, aby se zabránilo jeho šíření a k tomu má Jan Stráský všechny prostředky k dispozici. Mohou být i jiná místa, jsou to ty malé první, ty malé první zóny, řekněme, přírodního charakteru, které jsou izolované, kde tohle může být problém.

Jan BUMBA, moderátor

Jaromír Bláha z Hnutí Duha, já vám děkuji za rozhovor, děkuji, že jste přišel, na shledanou.

Jaromír BLÁHA, Hnutí Duha

Děkuji také, na shledanou.