Nový šéf národního parku popudil vědce vyjádřením, že bude potřeba kácet i v bezzásahových zónách. Situace znepokojuje odborníky z Akademie věd i Jihočeské univerzity a ekologické aktivisty.

ŠUMAVA Přání nového ministra životního prostředí Tomáše Chalupy, aby Jan Stráský uklidnil na Šumavě vášně, nevydrželo ani měsíc. Zatímco šumavští starostové jsou s kroky nového ředitele národního parku navýsost spokojeni, vědci bijí na poplach, že rezervace je v rukou amatérů, kteří ji zničí.

Vědci a pedagogové z Biologického centra Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity tvrdí, že Šumava jen pod taktovkou Stráského ohrožena. Nový ředitel šumavského parku jde podle nich na ruku starostům, politikům, podnikatelům a lobbistům. Třeba tím, že oznámil zrušení vědecké a regionální sekce rady parku a chystá vytvoření jediného tělesa, v němž bude sedět jen 8 vědců z celkem 45 lidí. „Zástupci výzkumu budou snadno přehlasováni zastánci rychlé přeměny šumavského parku ve hřiště businessmanů,” napsali ředitel Biologického centra Akademie věd ČR František Sehnal a děkan Přírodovědecké fakulty Libor Grubhoffer.

Spor se ještě přiostřuje, protože Stráský se netají tím, že je zastáncem tvrdého zákroku proti kůrovci - a to i v dosud bezzásahových zónách. Podle vědců hrozí nezvratné škody na unikátní přírodě.

Hnutí DUHA zase obviňuje Stráského, že nesouhlasí s tím, aby Šumava získala prestižní evropský diplom. Park by musel slíbit, že schválí plán péče o lesy na dalších 10 let a minimálně 40 procent národního parku bude ponecháno napospas přírodě bez zásahů člověka. „Ředitel parku raději Šumavu připraví o prestižní ocenění, které by přitáhlo turisty, než aby se o správě parku bavil s vědci a odborníky. Je to strašná ostuda evropského formátu,” komentoval Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.

Sdružení, které v minulosti v nejcennějších místech bránilo stromy tím, že se k nim lidé přivazovali, aby je dřevorubci nemohli porazit, teď zvažuje další kroky. Protestní akce nevylučuje. „Ředitel zatím jen říká, že bude kácet, ale už neříká, kde přesně. Vyčkáme, až bude návrh na kácení k dispozici, a pak rozhodneme další kroky,” dodal Bláha.

Stráský si z výtek vědců příliš hlavu neláme. Ve Vimperku ve čtvrtek při jednání se Sdružením vlastníků obecních a soukromých lesů znovu zopakoval, že proti kůrovci je třeba rázně zasáhnout. „Kalamita se může zastavit jedině tím, že se rozšíří území, ve kterém se proti kůrovci zasahuje tradičními lesnickými metodami. Jen tak budeme mít šanci, že během dvou let se počet vytěžených kubíků, tedy stromů sežraných kůrovcem, sníží,” prohlásil Stráský.