Jitka SLUKOVÁ, moderátorka

559 let by se dožil druhý nejstarší smrk objevený na Šumavě. Zvítězil nad ním ale žravý brouk. Už jako poraženou souši ho na jihu v oblasti nad Plešným jezerem našel šumavský správce. Správa národního parku mu dnes im memoriam vzdala hold.

Jan DVOŘÁK, redaktor

Takto vypadá uctění památky druhému nejstaršímu stromu, který byl na Šumavě objeven. Ten nejstarší, takzvaný Želnavský smrk, pokáceli Schwarzenbergové už v roce 1866 a měl 585 letokruhů. Druhý nejstarší smrk nad Plešným jezerem padl za oběť kůrovcové kalamitě v roce 2004. Jeho výjimečnosti si až o několik let později všiml strážce Národního parku Šumava.

Luděk ŠVEJDA, pracovník informační a strážní služby, NP Šumava

Při odstraňování rizikových stromů z důvodu bezpečnosti návštěvníků vstupu na tuto zážitkovou trasu jsem byl opřen o tento strom, když jsem dělal dozor nad kácením ostatních stromů, a tento strom mi náhodou padl do oka.

Jan DVOŘÁK, redaktor

První letokruh se podle odborníků vytvořil v roce 1446 a za prvních 350 let dosáhl smrk pouhých 18 centimetrů tloušťky.

Vojtěch ČADA, lesnická fakulta, ČZU Praha

Značnou část života rostl velice pomalu. Byl zastíněn svými sousedy, takže na určité části kmeny nevytvořil letokruhy, takže to bylo složitější. Měřil jsem šířky letokruhů na tom pařezu pod mikroskopem.

Jan DVOŘÁK, redaktor

V roce 2004, když smrk zlikvidoval kůrovec, dosáhl výšky 33 a čtvrt metru a tloušťky 75 centimetrů. Teď druhý nejstarší objevený strom na Šumavě připomíná už jen pařez, nad který Správa Národního parku Šumava umístila speciální informační ceduli.

Jan STRÁSKÝ, ředitel, NP Šumava

Budeme ho tady na této zážitkové trase ukazovat lidem jako připomínku toho, jakou sílu má Šumava a jaké stromy v ní také dokážou vyrůst.

Jan DVOŘÁK, redaktor

Druhý nejstarší šumavský smrk je možné v takové to podobě vidět i na vybraných informačních centrech národního parku. Jan Dvořák, Česká televize, Šumava.