Pokud uvážíme, že ještě ve středověku a v raném novověku zde převažovaly smíšené lesy, v nichž měly výrazné zastoupení listnaté stromy (kromě horských oblastí), v 19. století byla situace již zcela opačná.
Podle odhadů zabíraly v roce 1848 jehličnany přes 83 % lesní plochy na území Čech. Pouze 12 % rozlohy lesní krajiny představovaly smíšené lesy a 5 % listnaté . Do roku 1900 se podíl jehličnatých dřevin zvýšil na 89,3 % a naopak plocha smíšených lesů klesla na 6 % a listnatých na 4,7 %.
Na Moravě a ve Slezsku byla situace o něco příznivější. Kolem roku 1900 tu podíl jehličnatých lesů činil 56,4 %, listnatých 22,2 % a smíšených 21,4 %. Do roku 1910 se však plocha, již zabíraly jehličnany, zvýšila o 4,5 %. Na počátku 20. století tak v českých zemích drtivě převažovaly jehličnaté stromy. Tyto změny sice umožnily rychlou obnovu zdevastovaných míst a krajině se v mnoha lokalitách vrátil její lesní ráz, ale sázka na jehličnany měla svá rizika, která se brzy naplno projevila.
Celý článek najdete zde
