Tomáš MYSLIKOVJAN, lesník Správy CHKO Beskydy

Selský les můžeme poznat na první pohled podle velké rozrůzněnosti. Z jednoho místa vidíme stromy staré v tom mýtním věku, ale potom také stromy, které dosahují třeba do poloviny výšky těch hlavních nebo taky úplně ty nejmladší, které tvoří spodní patro. Tento les vznikal přirozenou cestou ze semene. Ta obnova lesa tady probíhá prakticky neustále, kdežto v běžném hospodářském lese věkových tříd to funguje tak, že se les zmýtí a na jeho místě se vysadí nový. Tady ten výběr probíhá jednotlivě nebo v hloučcích podle toho, co hospodář potřebuje.

moderátor

Pane inženýre, jak se vy jako lesník, který stále žije v hospodářském lese, díváte na selské lesy?

František LIPOWSKI, lesní správce LS Jablunkov

U nás je selských lesů poměrně dost. Já si myslím, že u každého lesáka vlastně to evokuje jakousi představu těch přírodě blízkých lesů. Já si myslím si, že tady tyto lesy, neřekl bych že naprosto všechny soukromé lesy, mohou a taky slouží lesníkům, kteří to chtějí vidět a vědět o tom něco víc, jako jakási škola, jak by takové ty přírodní lesy v podstatě měly vypadat. Ony totiž ty lesy soukromé z několika hledisek jsou velice zajímavé podle mě. Tak za prvé my tady nepozorujeme nějaké kalamity, to znamená, že tady vítr nedělá nějaké velké školy. Nemáme tady problém s kůrovcem, a je to velmi zajímavé i z hlediska ekonomiky. On totiž ten soukromník málokdy udělá takovou holinu, že by tam byl povinen zalesňovat, čili on v podstatě těží, ale má nějaký výnos, ale nevkládá do toho zalesňování své vlastní prostředky. O to to má vlastně jednodušší a levnější.

moderátor

Říká se jim selské lesy, ale stejně jsou poměrně vysoko v horách. Kdo se o ně staral? Komu patřily?

Tomáš MYSLIKOVJAN, lesník Správy CHKO Beskydy

Patřily soukromníkům, kteří tady v podhůří Beskyd pod lesem měli svoje usedlosti, statky a hospodařili, mohli bychom říct, možná takovým nahodilým způsobem. Zkrátka podle toho, co zrovna potřebovali, tak pro to do lesa šli a jejich život byl velmi závislý na dřevu. Teď se dostáváme k místu, kde je krásně vidět, jakým způsobem  probíhala těžba. Největší strom, smrk tady v tomhle případě vykácel se a kolem zůstaly mladší jedle, které, když se podíváme nahoru, pěkně využijí prostor uvolněný po smrku a budou růst dál, takže takovým  způsobem se tady hospodaří.

moderátor

V selském lese.

Tomáš MYSLIKOVJAN, lesník Správy CHKO Beskydy

V selském lese.

František LIPOWSKI, lesní správce LS Jablunkov

My jsme tady na lesní správě inspirováni těmi soukromými lesy trochu. Přikročili jsme k tomu, že jsme začali s jedlí hodně pracovat. Já nemyslím jenom na Lesní správě Jablunkov, ale myslím vůbec u státních lesů, lesů ČR. Momentálně je trend zavádět jedli na místa kam patří a skutečně musím říct, že kdo chce vidět výsledky po těch 15 - 20 letech, že je vidí.

moderátor

Existuje ještě nějaký jiný typ soukromého lesa, než je selský les?

Tomáš MYSLIKOVJAN, lesník Správy CHKO Beskydy

Říká se mu pařezina, ovšem takový typ lesa už je, dá se říct, u nás zapomenutý. My se v jedné takové pařezině nacházíme a dalo by se říci, že je to takový lesnický skanzen. Zkrátka hospodář, který měl tento les za chalupou, tak se potřeboval zásobit dřevem na zimu a potřeboval velké množství spíše tenkého dříví na zatopení, které by jednoduše jenom pořezal a nemusel ho složitě štípat, a hlavně ho měl v pravidelných intervalech.

František LIPOWSKI, lesní správce LS Jablunkov

Teďka se nacházíme na tzv. Kyčeře, která patří ke Košařiskům.

moderátor

Jaký k tomu místu máte vztah?

František LIPOWSKI, lesní správce LS Jablunkov

No já jsem se tady narodil.

moderátor

Tento les patřil vám?

František LIPOWSKI, lesní správce LS Jablunkov

Kdysi to patřilo mým rodičům a teď to patří mně.

moderátor

A vy jste tady ten les těžili klasicky normálně pilou.

František LIPOWSKI, lesní správce LS Jablunkov

Pilou, sekerou. Nebyly motorové pily a nic. Ručně.

Tomáš MYSLIKOVJAN, lesník Správy CHKO Beskydy

Na tomto místě mohl stát třeba 1 buk už před 200 nebo 300 lety. Mohl to být pozůstatek nějakého pralesního porostu. Strom se sťal, a postupně jak obrážel a sklízelo se v těch intervalech, tak vytvořil se takovýto shluk. Na takových lesích se mi nejvíce líbí úžasné skloubení účelnosti s ochranou přírody. Protože hospodář, aniž by musel pobírat nějaké státní dotace nebo tam vůbec nehospodařil, stále využívá z lesa to, co potřebuje, ale přitom vytváří vhodné podmínky a prostředí i pro ohrožené druhy.

moderátor

Tady tahle divočina není porost třtiny, ale to je nový les, který tady v Hladkých Životicích vysázela ČSOP Studénka. Je to tak.

Tomáš MYSLIKOVJAN, lesník Správy CHKO Beskydy

Je to tak.

moderátor

Jak vznikla vlastně ta potřeba nového lesa?

Ivan BARTOŠ, zástupce vedoucího Správy CHKO Poodří

Tady byl dříve rybník a jmenoval se Nový rybník. Teď jsou tady polnosti a dílem zamokřené pozemky. Český svaz ochránců přírody dostal tento pozemek darem. Když jsme uvažovali nad tím, co s tím pozemkem, tak to zalesnění rychle rostoucími dřevinami bylo asi nejlepším řešením. Bude se těžit už po takových 15 letech, vznikne pařezina, která bude znovu obrůstat, ale samozřejmě tam budou také výstavky starších stromů.

moderátor

Ale jsou přece místa, která se vracejí původním majitelům. Nebo se někdo přistěhuje na venkov a dostane kus pozemku a teď neví, co s tím. Je to tak?

Ivan BARTOŠ, zástupce vedoucího Správy CHKO Poodří

To je podobná situace a navíc tito lidé dostali  nebo zrestituovali pozemky v pruzích. Tady jsou lánové vesnice a nový majitel dostane pruh pole a táže se, co s ním. Je tady ta možnost a někteří už využívají, že jí osadí tu svojí parcelu dřevinami. Užitek je jasný, dřevo na topení.

moderátor

A co oni chtějí sázet, aby měli samozřejmě to dřevo rychle zřejmě?

Ivan BARTOŠ, zástupce vedoucího Správy CHKO Poodří

Momentálně mnozí chtějí sázet rychle rostoucí dřeviny, pokud možno ty asijské topoly. Je to nepůvodní druh a už s jinými nepůvodními topoly jsou tady své zkušenosti. Ale hlavně jsou tady místní dřeviny, které jsou osvědčené po staletí  a používaly se a ve srovnání s tím asijským topolem je výhřevnost lepší.  Tady jsme opravdu v nivě, která je zaplavována a ten les tady má obrovskou úlohu ve zpomalení povodně. Když se voda valí, tak ten les vytvoří takové česlo, které brzdí. Každý jednotlivý strom ten proud rozdělí a samozřejmě zachytává to, co je unášeno tou povodní. Větší důležitost toho lesa je v těch malých nivkách nebo ve svazích, kdy přímo brzdí přívalové vody. Doufejme, že lesů takto bude přibývat  a že ta krajina bude bezpečnější.

moderátor

Teď jsme v konkrétním lesíku, který ještě není vidět. Co tady máte zasazeno?

Ivan BARTOŠ, zástupce vedoucího Správy CHKO Poodří

Tak tady se můžeme podívat zrovna, co je zasazeno. Tady je olše a je v tom příměs samozřejmě jasanu a je tady nějaký jilm a prostě to, co snáší toto vlhké nebo místy až mokré prostředí. Jsme ve Studénce a ačkoliv to tak nevypadá, tak tady toto zde bylo sázeno a také to sem nalétalo před 15, maximálně 17 lety. Takže je vidět, že dnes už jsou mnohé ty stromy ve věku, kdy by se dalo mýtit a také majitel tohoto lesíka už ho používá na topení a dělá to velice dobře, protože vybírá ty, co jsou velké, odstíní ty menší, ty zase vyrůstají a mají kvalitnější, dejme tomu výhřevnější dřevo.

moderátor

A jsou tady nějaká zvířata?

Ivan BARTOŠ, zástupce vedoucího Správy CHKO Poodří

Tady plno. Tady to je takové útočiště, do kterého se stahují. Taková ta obyčejná srnčí apod., a o kousek dál v mokřadu je i bobr. Ten to tady bude chodit kácet a tahat si to do toho močálu.