ČESKÉ BUDĚJOVICE Vedení Národního parku Šumava a ministerstva životního prostředí si na podporu intenzivních zásahů proti kůrovci přizvalo mezinárodní pomoc. Kanadský profesor Yousry El-Kassaby, uznávaný odborník na lesní genetiku, měl po návštěvě ministra Tomáše Chalupy prohlásit, že šumavský park si s kůrovcem sám neporadí a člověk mu musí pomoci.

Kassaby navštívil Prahu, aby převzal čestnou profesuru od České zemědělské univerzity. Při té příležitosti se s ním sešel i ministr Chalupa, který Kassabyho názory poté využil k propagaci zásahů proti lýkožroutovi. Dokonce i někteří zaměstnanci z České zemědělské univerzity ale Chalupův postup považují za zneužití krátké návštěvy odborníka.

„Epidemie se vyvíjí a sama se nezastaví, pokud nebudeme aktivní. Máme dva extrémní přístupy, ale cesta vede uprostřed. Musíme najít kompromis a přírodu aktivně chránit,” řekl El-Kassaby podle tiskové zprávy, kterou vydalo ministerstvo.

El-Kassaby měl jako příklad katastrofy, která může hrozit Šumavě, uvést kůrovcovou kalamitu v západní Kanadě, kde brouk kvůli opožděným zásahům zlikvidoval lesy o rozloze dvakrát větší, než je Česko. „Lesu musíme pomoci, aby se uzdravil,” interpretovalo ministerstvo souhrnně názory kanadského odborníka. Vedení parku potom uvedlo, že El-Kassaby varuje před tím, aby šumavské lesy nedopadly stejně jako ty v Kanadě.

Srovnání s Kanadou nesedí Třeba docent Miroslav Svoboda z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU se ale domnívá, že situaci na Šumavě nelze s Kanadou srovnávat.

„V Kanadě přispělo ke kalamitě několik různých faktorů od změny teplotních podmínek až po změnu struktury hospodářského lesa,” řekl LN Svoboda. Navíc kanadští lesníci podle něj na rozdíl od Šumavy nevytvářeli žádné bezzásahové zóny, naopak proti kůrovci od počátku lesnicky zasahovali. „Přesto byly na tak obrovské ploše tyto zásahy neúčinné,” řekl Svoboda, který patří k zastáncům ponechání části šumavské přírody svému osudu.