Do první bezzásahové zóny Šumavy by podle ministra životního prostředí Tomáše Chalupy měla spadat až čtvrtina území parku. Nový zákon o národním parku má podle něj přinést "rozumný pohled na nezásahovou zónu" a řešit například i hospodaření v místech, která by měla být bezzásahová až výhledově.

"Představa ministerstva je taková, že první zóna v novém zákonu by proti dnešním 13 procentům měla být někde kolem 24 až 25 procent," uvedl. Diskusi chce ministr vést například o tom, zda má být v takto velké zóně pohyb povolen jen po cestách, nebo i mimo ně.

Na 25. srpna svolal Chalupa jednání se zástupci krajů a vědců o tomto dokumentu. Povede se boj o čísla - Chalupův návrh je zhruba na půli cesty mezi vědci prosazovaným 30 procenty bezzásahových zón a návrhem Plzeňského kraje, který hovoří o 18 procentech.

Spor o to, zda kácet v biologicky nejcennějších lokalitách kůrovcem napadené stromy, či nechat napadená místa napospas přírodním procesům, vyvolal na půdě Senátu ostrou diskusi. Zástupci šumavských obcí přinesli petici Zachraňme Šumavu a nechali se slyšet, že nechtějí být pokusnou laboratoří, dívat se s radostí na suchý les a přihlížet degradaci rozvoje šumavských obcí.

Senátoři jim ve velké většině dávali za pravdu, kritizovali bývalé vedení ministerstva ze Strany zelených. Neprošel ale návrh, aby byla po právní stránce přezkoumána rozhodnutí o hospodaření na Šumavě z doby, kdy úřad vedl někdejší předseda zelených Martin Bursík.

Nový zákon o národním parku by měl podle Chalupy přetrvat několik desítek let. Po koncepčním přístupu volají i ekologové, právě časté změny ve způsobu hospodaření podle nich stojí za problémy na Šumavě. Stráský: Kůrovec neví, že je v parku

Podle aktivistů nemá správa ke kácení v místě, které bylo dříve bezzásahovou zónou, nutné výjimky. Ředitel parku Jan Stráský ale oponuje, že nejsou třeba, v čemž mu dala minulý týden za pravdu i Česká inspekce životního prostředí.

"Kůrovec neví, že je v parku," uvedl Stráský. Dodal, že správa kácí v místech, které do plánovaných 25 bezzásahových procent nespadají, proto, aby zachránil zbytek parku. "Děláme to, co je podle zákona možné," řekl.

Petici Zachraňme Šumavu, kterou před dvěma lety inicioval Svaz obcí Národního parku Šumava, podepsalo 13 200 lidí. Ti podporují vedení parku a jsou pro razantní zásah vůči kůrovci. Předseda svazu Jiří Hůlka podotkl, že za kalamitu může rozhodnutí z roku 2007, které ponechalo v lese 3 000 stromů zničených kalamitou, a zajistilo tak kůrovci nerušenou líheň.