ŠUMAVA V bezzásahových zónách šumavského parku podle ochranářů roste na každém hektaru v průměru pod uschlými stromy přes 5,2 tisíce stromků.
MF DNES se tato čísla rozhodla ověřit a vyrazila na Plešné jezero. Uschlým lesem zde vede zážitková trasa Duch pralesa. Zhruba 30 tisíc turistů, kteří sem ročně přijdou, tak mohou vidět na vlastní oči, jak se příroda sama pere s kůrovcovou kalamitou i větrnými polomy.
„Když se zahledíte do nitra obnovy, tak vidíte široké spektrum stromů - smrku, jedle, buku i klenu, rostoucích mezi tlejícím dřevem. Toto je základ nového šumavského pralesa,” vypráví vedoucí oddělení ekologie lesa na správě parku Aleš Kučera, který nás po stezce provází.
Jsme u Plešného jezera pod svahem hory Plechý nad Novou Pecí v nadmořské výšce 1090 metrů, odkud vede zážitková trasa k památníku spisovatele Adalberta Stiftera. Vyrážíme po stezce, kde stromy usychaly od druhé poloviny 90. let. A hned od jejího kraje se doslova musíme prodírat mezi mladými zelenými stromy. Rostou všude - i na tlejících kmenech stromů.
„Když sem člověk přijde poprvé a od jezera vidí staré uschlé stromy, tak ten pohled může být depresivní. Je třeba ale vejít dovnitř lesa, kde bují nová generace,” vysvětluje ekolog Miroslav Černý a dodává, že v okolí je v přepočtu okolo pěti tisíc mladých stromků na hektar, z nichž samozřejmě přežijí jen ty nejsilnější.
Zhruba v polovině trasy se potkáváme se starším manželským párem, který se od jezera také vypravil na túru k památníku. „V lese je to nádhera. Čistý vzduch, krásný výhled a je vidět, že les se zmlazuje,” chválí Zdeňka Hoffmanová z Dubečka u Prahy.
Příroda si poradí sama
S manželem byli u Plešného jezera poprvé, srovnání ale mají. Před dvěma lety byli na dovolené v Prášilech na západě Čech. „Těžit by se to tu nedalo, terén je nepřístupný. A je vidět, že příroda si s tím poradí, i když od jezera to není vidět, protože les je zelený zatím jen vespod,” dodává Jiří Hoffman. Túra k památníku jim trvala hodinu.
Může se takto ale zazelenat i les na Třístoličníku, kam před dvěma týdny zvali starostové nového ministra životního prostředí Pavla Drobila? „Podmínky pro obnovu se mění s nadmořskou výškou. V nejvyšších polohách při státní hranici určitě neuvidíte takové množství dubu nebo jedle, ale především smrk a jeřáb. Je to dáno tím, že jsou tam mnohem drsnější podmínky,” vysvětluje ekolog Černý.
To, zda měli pravdu šumavští starostové, kteří se o lesy bojí, nebo ekologové, ukáže až čas. Zmlazení lze totiž zhodnotit teprve za desítky let.
