Příbram – Záměr na vyhlášení CHKO v Brdech nemá jednoznačnou podporu obcí, jak je leckde prezentováno. Deníku to řekl Martin Matuna, místostarosta Bohutína a předseda Svazku obcí Podbrdského regionu.

Martin Matuna spolu s dalšími zástupci obcí na Příbramsku si ale uvědomují, že 260 kilometrů čtverečních, které zaujímá vojenský prostor, si po zrušení ochranu zaslouží. „ Jenže velká varianta CHKO, která má zahrnovat nejen území újezdu, ale i okolí, je podle starostů nepřípustná a malá varianta nemá smysl”. Matuna současně poukazuje na to, že 21. listopadu loňského roku se na tomto stanovisku v Jincích usneslo 16 zástupců obcí. Ti se domnívají, že by existence CHKO omezovala jejich rozvoj, proto se spíše přiklánějí k variantě vyhlášení sítě maloplošných zvláště chráněných území (přírodní památky a přírodní rezervace), které by zastřešil přírodní park.

„Pokud všichni chápeme,že se má šetřit, proč tedy zřizovat CHKO, které má svůj management a na rozdíl od přírodního parku není nejlevnější. Park nepotřebuje svoji správu, může ho vyhlásit krajský úřad, jenž může přijmout plány územního rozvoje se stavební uzávěrou v dané lokalitě a tím zajistit nezastavěnost území. Jeho vyhlášení je relativně jednoduché a přírodní park může být klidně předchůdcem CHKO,” míní Matuna, který se domnívá, že nemá cenu celý proces urychlit. „Vyhlašme přírodní park a pak se pojďme bavit, co může následovat, bude­li třeba,” naznačil místostarosta.

Starostové z Příbramska přiznávají, že zdejší kraj je ve svém rozvoji slabší, ale CHKO jim prý určitě nepřilepší. „Uvnitř CHKO se budou muset udržovat komunikace, kdo to bude dělat, kde se na to v dnešní době vezmou peníze. Navýší to akorát náklady na rozpočet ať už obecní nebo krajský a domníváme se, že by CHKO omezilo rozvoj obcí, protože budeme běhat se vším na správu mimo naše obce,” doplnil Matuna s tím, že si obce váží toho, že nakonec obě ministerstva připouštějí jak variantu CHKO, tak i přírodního parku. Je prý rovněž dobře, že jsou ve hře obě varianty a že ministerstva dala na názory všech obcí.

Na materiálu, který zvažuje vyhlášení maloplošných zvláště chráněných území zástupci Svazku obcí Podbrdského regionu společně s Mikroregionem Třemšín, pracují a dokumentaci zpracovanou v detailní podobě chtějí předat vedení Středočeského kraje v čele s hejtmanem Davidem Rathem. Kraj má s vyhlašováním přírodního parku bohaté zkušenosti,když prý nedávno vyhlásil Přírodní park Hřebeny.

Oba mikroregiony zastupují asi 70 tisíc obyvatel na Příbramsku.

Martin Matuna vidí v případném vyhlášení Přírodního parku Střední Brdy symbolické propojení mozaiky ostatních přírodních parků kolem centrálních Brd. „Přikláním se k názoru Václava Cílka, který spatřuje ve Středních Brdech unikátnost v celistvosti území uprostřed Čech, které není zatíženo zástavbou,” říká Matuna.

Geolog a klimatolog Václav Cílek už nedávno řekl v rozhovoru pro Deník následující: „Pro mě mají Střední Brdu největší sílu právě v té opuštěnosti, že uvnitř nejsou prakticky žádné domy, že padrťská pláň je holá. ...Střední Brdy, teď jsou krásné, ale pokud je začnete rozvíjet, tak je zkazíte. Naopak co se může a má rozvíjet jsou obce na okraji újezdu.”

„Pokud chceme krajinu Středních Brd po odchodu armády zachovat nedotčenou, kromě výběru optimální varianty ochrany přírody, je hlavně třeba dbát na to, aby její nezastavitelnost byla pevně zakotvena v zásadách územního rozvoje kraje či krajů a rovněž v územních plánech obcí, kterým by katastry na území újezdu měly být vráceny,” podotkl Petr Ježek z Vojenského historického sdružení Brdy, jenž je členem pracovní skupiny pro Svazek obcí Podbrdského mikroregionu a Mikroregionu Třemšín.