Petici na Záchranu Šumavy podepsalo již téměř čtrnáct tisíc signatářů.

Tito lidé vystavili červenou ponechání Šumavy napospas kůrovcové kalamitě a snahám úzké skupiny vědců a nevládních organizací udělat ze šumavských lesů místo pro své experimenty.

Požadují důslednou ochranu přírodních hodnot Šumavy, především lesů, které zaujímají většinu jeho rozlohy. Nechtějí na Šumavě lesy kácet, ale žádají, aby se o ně řádně pečovalo, aby se postupně zlepšovala jejich přirozená druhová skladba.

Jsme znepokojeni situací na Šumavě, kde odumírají největší plochy lesů ve střední Evropě.

Lesní ekosystémy v Národním parku Šumava jsou devastovány a zcela ponechány napospas kůrovci. Výsledkem jsou stále se rozšiřující tisíce hektarů suchých lesů včetně zbytků původních pralesů, likvidace genofondu původního šumavského smrku a následně zbytečně vznikající stovky hektarů holin – píše se v petici.

„Petice Zachraňme Šumavu vznikla již před časem, ale podpisy pod ní stále přibývají”, říká předseda Svazu obcí NPŠ Jiří Hůlka a dodává: „A v poslední době jsme dokonce zaznamenali zvýšený zájem o to, ji podepsat. Představa ponechání Šumavy kůrovci a nezodpovědný přístup k dědictví předků je pro řadu lidí nepřijatelný. Stále častěji se setkáváme s tím, že turisté kritizují, jak to na Šumavě vypadá a rozhodně se neztotožnili s tím, že zásah proti kůrovci je proti zájmům přírody”. Obce šumavském národním parku dlouhodobě a v souladu s peticí požadují pravdivé informace o stavu národního parku a o záměrech jeho dalšího směrování a chtějí, aby se situací zabývalo nejen ministerstvo životního prostředí ale i parlament a vláda.