Odvolaný šéf SFŽP Libor Michálek upřesnil mechanismus, kterým chtěl Martin Knetig získat peníze na politickou kariéru Pavla Drobila.

HOT TOP / Politika

Martin Shabu / 06.01.2011 - 16:27

„Pan Knetig konkrétně mluvil o dvou bankách - J&T Banka a PPF Banka,” řekl ČESKÉ POZICI Libor Michálek.

Odvolaný šéf Státního fondu životního prostředí Libor Michálek v rozhovoru pro ČESKOU POZICI upřesnil mechanismus, kterým chtěl exporadce ministra Martin Knetig získat peníze na politickou kariéru Pavla Drobila. Knetigovým cílem bylo přesunout co největší objem finančních prostředků SFŽP, až osm miliard korun, do menších komerčních bank. „Pan Knetig konkrétně mluvil o dvou bankách - J&T Banka a PPF Banka. Nemělo to pochopitelně být tak, že všechny prostředky fondu budou uloženy v těchto bankách, protože podle smluv o prodeji emisních kreditů část prostředků musela být v bankách s ratingem A,” řekl ČESKÉ POZICI Michálek.

Že Knetig hledal cestu, jak získat peníze pro politickou kariéru svého šéfa, vyplynulo z tajně pořízených rozhovorů mezi Knetigem , poradcem exministra životního prostředí Pavla Drobila (ODS), a Michálkem, jež uveřejnila Mladá fronta DNES. Výhody získané za peníze SFŽP uložené v soukromých bankách mohly sloužit také ke sponzorování aktivit ODS. ČESKÁ POZICE již v prosinci zjistila, že ODS získala úvěr zhruba ve výši 100 milionů korun u J&T banky. Občanští demokraté jakýkoliv nestandardní mechanismus transakce vylučují. „Odmítáme jakoukoli souvislost mezi kauzou na Státním fondu životního prostředí a financováním ODS. Informace o bankovním domu, od kterého ODS čerpá úvěr, jsou naší interní záležitostí a podrobnosti v této záležitosti nesdělujeme,” uvedl v prosinci mluvčí strany Tomáš Bartovský.

Poptávka po státních miliardách je enormní, neboť vylepšují likviditu malých bank Pro správné porozumění je třeba připomenout, proč banky usilují o získání úložek od státních institucí, měst a státem ovládaných společností, jako jsou Státní fond životního prostředí, Lesy ČR či Česká pošta. O tyto úložky, které v České republice představují desítky miliard korun, jeví zájem spíše menší banky, které mají málo vkladatelů a většinou horší rating než dcery velkých mezinárodních ústavů. Jelikož privátní klienti neukládají v bankách astronomické sumy, poptávka po státních penězích je enormní. Státní miliardy vylepšují likviditu malých bank. Toto pasivum pak banky půjčují různým firmám a o úrokový výnos se podle určitého klíče dělí s klientem, jenž v bance peníze uložil. Zprostředkovatelé takových transakcí bývají někdy odměněni zvláštním success fee. V tomto mechanismu může být klíč k pochopení případu.

Metodika získání tučného sousta

Státní fond životního prostřední obhospodařuje jmění ve výši 22,5 miliardy korun. Zhruba deset miliard z toho je uloženo v České národní bance a zbývajících 12,5 miliardy u soukromých bankovních domů. Libor Michálek tvrdí, že Drobilův exporadce Knetig usiloval o zvýšení podílu prostředků, které měly být uloženy v takzvaných malých bankách. Pro to by se musela změnit pravidla nakládání s prostředky fondu a promítnout je do poptávkového řízení, v němž banky nabízejí podmínky pro nové úložky. Michálek řekl: „Pan Knetig a potažmo i pan Vácha, jeho advokát a poradce, usilovali o to, aby podíl v těchto takzvaných malých bankách byl co možná největší.” Tyto prostředky, jak řekl ČESKÉ POZICI Michálek, měly být uloženy v bankách J&T a PPF.

Prostor pro manipulaci měl být v režimu otevírání obálek Důležitou roli při organizaci poptávkového řízení měl podle Michálka sehrát externí finanční poradce. „Nezávislá” firma by zajišťovala organizaci tendru. „Prostor pro manipulaci s tou poptávkou měl být právě v režimu otevírání obálek..., kdy ten poradce má možnost případně oslovit banku, která má zvítězit, s upozorněním, že musí tu nabídku určitým způsobem modifikovat, aby ad jedna vyhrála, ale ad dva, aby nevyhrála za příliš vysokou cenu. To znamená, aby banka měla možnost uspořit na rozdílu úroků.” Na jméno finančního poradce, kterého Knetig doporučoval, si Michálek přesně nevzpomíná. Pamatuje si, že se mělo jednat o brněnskou poradenskou společnost. (Z tohoto města pochází Martin Knetig.)

Banky účast na manipulaci vylučují

Michálek dále tvrdí, že z rozhovorů, které vedl s Martinem Knetigem, vyplynulo, že o poptávkovém řízení na úložky byly údajně informovány banky J&T Banka a PPF Banka. Knetig mu totiž řekl, že „toto jsou banky, s nimiž lze nejsnáze dosáhnout obchodní dohody”.

Obě jmenované banky účast na manipulaci tendru vylučují. J&T odmítla odpovědět na otázky ČESKÉ POZICE, zda s někým kvůli úložkám SFŽP jednala, s odkazem na bankovní tajemství. Fakticky se nevyjádřila ani k tomu, zda ODS u J&T získala úvěr za výhodnějších podmínek výměnou za uložení několik miliard korun SFŽP. „Dlouhodobě se účastníme různých poptávkových řízení. (...) Podíl na trhu vkladů od státních institucí a podniků v J&T bance odpovídá jejímu tržnímu podílu na všech vkladech v ČR a je nízký,” uvedl ředitel marketingu J&T Petr Málek. Obecně však podle něj platí, že J&T poskytuje na trhu spíše dražší komerční úvěry.

Reakce Milana Tománka, ředitele pro komunikaci skupiny PPF, na obdobný dotaz ČESKÉ POZICE zněla: „Nikdo z vedení Banky PPF, ani z vedení skupiny PPF o úložkách SFŽP nikdy nejednal.” Vyloučil také, že by se z případného profitu banky mohly financovat aktivity ODS.

Fibingr v Komerční bance

Co se týká dalších úložek, Libor Michálek již dříve naznačil, že jeho první náměstek Dušan Fibingr vyjednával o úložkách SFŽP v Komerční bance (KB). Bankovní dům se odmítl k záležitosti vyjádřit. ČESKÉ POZICI se však podařilo zjistit, že se Fibingr sešel s Janem Jeřábkem, členem představenstva KB. Michálka o tom prý informoval jiný pracovník Komerční banky s tím, že nabídku odmítli.

Toto setkání Fibingr nepopřel. „Měl jsem soukromou schůzku. Důvodem i obsahem této schůzky bylo, že jsem ukončil své podnikání a chtěl jsem poděkovat za pět let korektní spolupráce. Na jednání jsem tedy šel jakožto soukromá osoba, bývalý jednatel firmy spolupracující s bankou, nikoliv jako náměstek SFŽP,” vyjádřil se pro ČESKOU POZICI Fibingr, který je až do odvolání na nucené dovolené. Dodal, že se kvůli úložkám fondu s nikým nesetkal.

S obsahem pravidel pro ukládání peněz SFŽP se Fibingr podle svých slov seznámil až v polovině loňského října. O detailech metodiky prý nevěděl. „Proto jsem při dotazu na tuto metodiku sděloval, že o ní nic nevím, že je zpracovávána panem Michálkem za pomoci externího dodavatele - firmy Accenture. (...) To, že při nové metodice dojde ke změnám, lze dovodit snad docela snadno i průměrně nadanému jedinci,” tvrdí dnes Fibingr.