Světová konference o klimatických změnách v mexickém Cancúnu skončila velmi hubenými výsledky či spíš fiaskem. Rezignace na zásadní snížení emisí skleníkových plynů, které způsobují rozsáhlé klimatické změny na Zemi včetně oteplování, je i pro ochranu biodiverzity velmi nepříznivá. Rostoucí klimatické změny významně urychlují vymírání rostlinných a živočišných druhů i četných ekosystémů.

Chápu ale, že pro politiky je efektivnější rvačka o ropu a jiná fosilní paliva, než účinná opatření k ochraně klimatu a biodiverzity. Zrušení mezinárodních mnohostranných smluv o osvobození mezinárodní veřejné dopravy od placení daně z přidané hodnoty a v případě letecké, námořní, říční a rybářské dopravy i od placení spotřební daně za pohonné hmoty nebylo na konferenci nastoleno, přestože by mohlo zmírnit hypertrofii dopravy a ničení chudých regionů globalizací, a tím i přibrzdit klimatické změny. Pokus dodatečně zdanit leteckou a námořní dopravu také neprošel.

Co bude financovat tzv. »klimatický fond,« nebylo řečeno. Pokud to budou opatření na zmírnění negativních dopadů klimatických změn na lidstvo, nic podstatného se nemění. Nebylo ani rozhodnuto, jak dál s málo efektivním Kyotským protokolem. Obchod s emisními povolenkami nám vzduch nevyčistí a klima nezachrání, ale vysvětlujte to liberálním ekonomům, finančníkům a lidem v jejich vleku.

Proti biodiverzitě v ČR od zelena

V České republice se v prvé řadě beznadějně zkompromitovala Strana zelených (SZ) a v celostátní politice skončila. Příznačné je, že její ministr životního prostředí J. Dusík 18. 3. 2010 rezignoval na protest proti modernizaci elektrárny Prunéřov2, která lehce přispěje ke zmírnění klimatických změn. SZ zanechává za sebou kůrovcem zničené lesy významné části národního parku Šumava. Hlavní prý je, že byly zničeny »přírodní« cestou...

Pokračovala destrukce biodiverzity masivní podporou výroby biopaliv. Významným poškozovatelem orné půdy se v 60. letech stalo rozsáhlé pěstování širokořádkové kukuřice na siláž. V 90. letech stát začal podporovat výrobu bionafty a tím i pěstování též širokořádkové a silně erozní řepky olejky. Po roce 2000 zaznamenáváme další prudký růst eroze půdy. K tomu se rozšiřuje pěstování kukuřice na výrobu bioplynu. Zatímco část lidstva hladoví a v zájmu přežití ničí i životodárné tropické deštné pralesy, vyspělé státy v čele s USA a Evropskou unií včetně ČR stále více spalují suroviny pro výrobu potravin v motorech aut, navíc se záporným přínosem pro vlastní energetický proces a při stále nižší potravinové soběstačnosti ČR.

Ani těžká krize vyvolaná uměle stimulovaným prudkým rozvojem fotovoltaických elektráren nevedla ke korekci zjevně nereálných představ některých ekologů o možnostech efektivního využívání obnovitelných zdrojů energie.

Severozápad Čech stále více zabírá invazní leptající bolševník velkolepý, břehy našich řek a potoků zaplavují obávané křídlatky, likvidace invazních a pro naše ekosystémy ničivých borovin vejmutovek se soustřeďuje jen do Národního parku České Švýcarsko a v případě borovice černé pracuje hlavně brouček, údajně příbuzný kůrovci. Dle Zelené zprávy o stavu lesního hospodářství máme v ČR i pěstební plochy pro tyto cizokrajné a pro naše biotopy zhoubné druhy borovic.

Ani technokraté nezaháleli

Pokračovalo tažení proti biodiverzitě i ze strany technokratů. K významným ničemnostem podle mě patří devastace části Chráněné krajinné oblasti Českého středohoří stavbou dálnice D8 v téměř povrchové trase.

Pokračovalo prosazování vodních děl na Labi - Děčín a Přelouč. První ohrožuje říční ekosystém dolního Labe, druhá přírodní rezervaci Slavíkovy ostrovy. Přestože odborný dvouměsíčník ministerstva dopravy Doprava č. 4/2010 zveřejnil rozsáhlý rozbor německých expertů, který jako národohospodářsky efektivní v EU shledává jen vodní cestu na Rýnu pod Duisburgem, jsou tato nákladná, dopravně neodůvodněná a devastační vodní díla rejdaři a mnohými politiky prosazována i jako opatření ke zlepšení životního prostředí a biodiverzity.

Vážně se zhoršila dopravní politika ČR. Nový ministr dopravy V. Bárta (VV) se vydal cestou přímé destrukce šetrné železniční dopravy. Za vše hovoří zastavení všech 31 velkých rozvojových železničních staveb, po měsíci odvolané, prosazování likvidace četných železničních tratí a zastavování provozu na řadě dalších, snaha převést na výstavbu dálnic devět miliard korun z dotací Evropské unie, určených na rozvoj železniční dopravy, a několika dalších miliard korun, určených na ochranu přírody, krajiny a biodiverzity.

Ekologické katastrofy jak na běžícím pásu

Největší ekologickou katastrofou roku 2010 se stala velká ropná havárie v Mexickém zálivu z 20. dubna. Vytloukání zisku firmou British Petroleum i za pomoci hrubého zanedbávání bezpečnosti při těžbě ropy vyvolalo explozi plošiny, její potopení, a rozsáhlé úniky ropy z mořského dna. Velikost negativního dopadu na ekosystém Mexického zálivu není dosud plně známa. Cena katastrofy pro firmu se odhaduje na 40 miliard USD. Proti tomu byla havárie maďarské hliníkárny (protržení hráze s toxickými kaly) u města Ajka drobností.

V Rusku došlo v důsledku extrémně horkého léta k obrovským požárům. Rozsáhlé požáry sužovaly i řadu dalších zemí světa.

Řadu zemí pak postihly rekordní povodně. Z hlediska ochrany biodiverzity jsou ale jevem prospěšným. Škodlivé jsou jen časté následné technické úpravy povodněmi zrenaturalizovaných (k přírodě vrácených) vodních toků. Pro lidi a jejich hmotný majetek, často neodpovědně umístěný v záplavových územích, je ale vyplavení povodní pohromou.