Lesy ČR usilují o zlepšení stavu přírodního prostředí v Krušných a Jizerských horách, zatížených průmyslovou činností, dlouhodobě. Již skoro 20 let se lesníci zaměřují především na změnu druhové a věkové skladby lesních porostů. Plochu porostů náhradních dřevin se podařilo snížit již zhruba na polovinu. Místo nepůvodních dřevin lesníci vysazují dřeviny vypěstované ze semen sebraných v obou pohořích, mající zde svoje přirozené stanoviště.
Do roku 2009 přeměna dřevin výhradně z prostředků Lesů ČR
„Do roku 2009 přitom Lesy ČR financovaly v Krušných a Jizerských horách tuto přeměnu náhradních dřevin na porosty původní výhradně ze svých prostředků. Ročně šlo o částky v rozmezí 80 až 100 milionů korun při obnově lesa v rozsahu 600 – 700 hektarů. Protože se jedná o dlouhodobé a finančně náročné projekty, započaly Lesy ČR již v roce 2009, v rámci programového období podpory EU na roky 2007 – 2013, s realizací projektů, které řeší postupnou přeměnu nepůvodních porostů náhradních dřevin na původní skladbu. Díky projektům podporovaných Evropskou unií se počítá s nárůstem rozsahu zalesnění na cca 800 hektarů ročně,“ vysvětluje generální ředitel Lesů ČR Svatopluk Sýkora. Projekty pro obnovu lesa v Krušných a Jizerských horách jsou spolufinancovány Lesy ČR, Evropskou unií a Státním fondem životního prostředí ČR. Díky nim se tak lesy v Krušných a Jizerských horách postupně přibližují podobě, kterou měly ještě v první polovině minulého století.
Na mnoha lokalitách také Lesy ČR obnovují les přirozeně – z původního mateřského porostu tak postupně vznikne les nový. Všude, kde je to možné, lesníci tento přirozený způsob vzniku lesa podporují. Přesto v důsledku uvedených kalamit přetrvává řada problémů. „Jediná možná cesta ke zlepšování stavu lesů je postupný návrat k jejich co nejpřirozenějšímu stavu,“ doplňuje Svatopluk Sýkora.
Změna druhové sklady lesů začala již v 19. století
Průmyslová revoluce v 19. století měla za následek zásadní změnu druhové skladby lesů v celé střední Evropě. Vysoká poptávka po kvalitním stavebním dříví a výdřevě pro důlní díla vedla k tomu, že na velkých plochách dle přání vlastníků vznikaly smrkové monokultury a v lesích začal převládat smrk ztepilý. Smrk má totiž bezkonkurenční technické vlastnosti, a proto nachází nejlepší uplatnění při využití dřeva ve stavebnictví. Prioritní roli tehdy hrála vlastníky vyžadovaná ekonomika pěstování a odbytu dřeva. Tyto lesy však však byly náchylné k různým kalamitám, ať už způsobených biotickými nebo abiotickými činiteli.
Špatným ovzduším poškozené lesy pomohly zachránit náhradní dřeviny
Ve druhé polovině 20. století se v Krušných a Jizerských horách začaly objevovat velké škody imisemi na lesních porostech, lesy začaly chřadnout a vznikaly velké kalamitní holiny. V důsledku špatného stavu ovzduší tak musely být v osmdesátých letech minulého století v Krušných a Jizerských horách vytěženy desítky tisíc hektarů lesů. Na vzniklé kalamitní holiny začali lesníci vysazovat porosty náhradních dřevin, především smrku pichlavého, který byl zvolen z důvodu odolnosti vůči oxidu siřičitému. Tyto porosty dnes plní především půdoochrannou a vodohospodářskou funkci lesa. Smrk pichlavý již svůj účel při záchraně Krušných hor splnil a dnes je nahrazován původními, pro obě pohoří typickými dřevinami.
Jen v Jizerských horách lesníci na ploše téměř 3000 hektarů v následujících letech vysází další sazenice původních jizerskohorských dřevin. „Celkem půjde o více než tři čtvrtě miliónu kusů buku, smrku, jedle, javoru, jeřábu, jilmu a dalších druhů dřevin. Součástí projektů není jenom výsadba nových stromků, ale také další péče o ně, jako ožínání, ochrana proti zvěři, prořezávky a další,“ připomíná Svatopluk Sýkora.
Kromě lesnického hospodaření jsou v popředí zájmu Lesů ČR i ostatní mimoprodukční funkce lesů a jejich zpřístupnění pro širokou veřejnost. V rámci Programu 2020, kterým podnik celostátně podporuje veřejně prospěšné funkce lesů, se v Krušných i Jizerských horách daří zpříjemňovat pobyt návštěvníků lesa na turisticky atraktivních místech hor například budováním naučných stezek nebo odpočinkových či vyhlídkových míst.