Jiří Pokorný
Lesy a tendry.
Antimonopolní úřad pozastavil tendr lesů ČR. Pro mnoho lidí je to zpráva, které spíše nerozumí, protože nerozumí ani odbornosti hospodaření v našich lesích. Pokusím se opravdu "polopatě" vysvětlit, jak to u státních lesů nyní funguje a přidám i svůj názor.
1. Jak funguje nejprve obec, kterou zastupuji?
Obec je vlastníkem lesa, na veškeré práce si najímá soukromníky z blízkého okolí, kteří dřevo vytěží, rozřežou na kusy a traktorem dotáhnou k odvozní cestě na rampy - skládky dřeva. Další soukromá firma nám dříví dopraví na pilu. Všichni dostanou zaplaceno za práci, většinou je to dohodnutá cena za 1m3 dříví. Některé pily si dopravu platí i zvlášť. Na konto obce tak přijdou veškeré peníze z prodeje za aktuální ceny, tedy maximální zisk.
2. Jak funguje stát?
Stát je tedy také vlastníkem lesa, na těžbu a na přiblížení(dotažení na skládku) si najímá také soukromou firmu, a to způsobem vypsaných tendrů - výběrových řízení. Potud je to stejné. Rozdíl nastává v tom, že na toto dříví se stanoví předem nabídnutá a dohodnutá cena, kterou musí tato firma potom dodržet - bez ohledu na to, za co si pak toto dříví sama na pile prodá. Firma, která nabídne tedy lesům nejvíce, ta vyhraje tendr.
Malé zamyšlení:
- neměl by stát postupovat jako v bodě 1, firmám platit za práce a dříví si prodat sám a dosáhnout tak sám maximálních zisků?
- je možné, aby firmy měly zisk a přitom i stát měl maximální zisk, když pily vykupují dříví za ceny, které stanovují na každé čtvrtletí a jsou pro všechny stejné?
- ví toto naši hlavní ekonomové?
- argument, že LČR nemají manipulační sklady je absurdní, firmy je taky většinou nemají, vše se řeže v lese a pracovníkovi se za to připlatí 15 Kč/1m3.
A jak to může probíhat v praxi? Firma, která nabídne nejvíce má několik možností. Pár jich uvedu.
a) Firma má opravdu svoje vybavení a dříví si prodá sama, tedy s maximálním ziskem pro sebe i pro stát(?).
b) Nemá odpovídající, nebo žádné vybavení, najme si na všechny práce jiné firmy a udělá to přesně tak, jako obec v bodě 1. Při získání velkých lesních celků po celé republice je to mnohdy jediný, hojně používaný způsob.
c) Pokud ve výběrovém řízení žadatel - firma slíbí, že dá cenu vyšší, než je ta výkupní na pilách, mohlo by teoreticky dojít k tomu, že půjde za firmou, která byla druhá a za "všimné" jí to postoupí tím, že odstoupí od sepsání smlouvy.
Moje domněnka je tedy taková, že stát by na tom měl být daleko lépe, kdyby hospodařil po vzoru obce v bodě 1, protože se mi nezdá, že by firmy měly o tyto práce takový zájem, pokud by na tom prodělávaly. A to, že někde nabízejí vyšší výkupní ceny, než jsou ceny na pilách a přesto se jim to vyplácí lze považovat za opravdový "zázrak".
Snaha o co nejvyšší zisky navíc nutí státní lesy neustále přitvrzovat v podmínkách tendrů a pokud pozoruji ve svém okolí, odnesou to většinou nejvíce terénní pracovníci. Když mi lesní dělník řekne, za kolik práci provádí nyní a za kolik ji prováděl před pěti roky, tak se opravdu nedivím, že ti lidé mají sotva na obživu, a to vše i přes to, že cena kulatiny v letošním roce je na dvojnásobku toho, co bylo před dvěma roky! Dochází také k tomu, že firma vyhraje tendr na rok, použitou těžkou technikou rozmlátí cesty, ke konci roku zmizí bez toho, že by je opravila a v následujícím roce již třeba ani neexistuje. Nově zalesněné porosty jdou každý rok takhle do rukou jiných lidí a ať mi nikdo neříká, že je to v pořádku. Pro mladý les je nejlepší, když se v prvních letech o něj stará stejný pracovník - to potvrdí každý lesník.
Vypadá to trochu, že jsem proti oněm firmám zaujatý, není tomu ale tak, spíše se snažím reagovat na snahu státu nás, občany přimět k šetření - tedy státe, buď nám vzorem! On ale spíše razí politiku typu - o nic se nestarat, ať si každý poradí sám, jak umí. Co z toho vzejde do budoucna, to možná bude pro nás pro všechny překvapení - jenom si nejsem jist, jestli milé...