Každý občan ”vlastní” v LČR 12 arů (0,12 ha)!

Parlamentní listy uveřejnily 28. 1. 2011  článek  ministra zemědělství Ivana Fuksy, srovnávající stavbu dálnic s hospodařením v lese. Předpokládám, že mu ho podstrčil některý z jeho podřízených. Pan ministr totiž hned po svém jmenování moudře oznámil, že koncepce pro lesy vymýšlet nebude (přiznal, že této problematice nerozumí), ale budete je prosazovat. Vzhledem k tomu, že koncepce pro lesní hospodářství je více než dva roky schválená vládou (Národní lesnický program II) a úspěšně bojkotovaná skupinou pracovníků MZe, vedenou náměstkem ministra Ing. J. Novákem, předpokládám, že i tento článek spolu s dalšími podobnými, píše někdo z tohoto ”abtajlungu”. Mimochodem - pořád mně nebylo jasné, kde je takříkajíc zakopaný pes, až se mně rozbřesklo při kauze DROBIL. Ten se stal předsedou dozorčí rady LČR v roce 2007 a v témže roce se stal dnešní náměstek MZe Ing. Novák ředitelem LČR! Po dvou letech pak obsadil místo náměstka ministra zemědělství a trojúhelník se na pár měsíců rozšířil na čtverec, když pan Drobil obsadil i ministerstvo životního prostředí. Jenže se tam vyskytl nějaký pan Michálek - a teď začíná být vše pod drobnohledem veřejnosti a výše zmiňovaný ”abtajlung” kolem sebe zuřivě kope, aby ”zachránil”, co se dá.

Nyní dokonce srovnává stavbu dálnic s hospodařením v lese. Což je na první pohled naprostý nesmysl, a to nejen proto, že dálnice nám ukrajují krajinu včetně našeho lesa a jsou technickým zlem, které musíme trpět. Dobré hospodaření v lesích však může toto zlo zmírnit. Cíle jsou, jak vidno naprosto opačné. A to i v jejich prováděni. Při stavbě dálnic čím víc modernější techniky se využívá, tím by mělo jít o kvalitnější, rychlejší a dokonalejší výsledek, zatímco v lesích je tomu naopak. Obrovské harvestory, vyvážecí soupravy jezdící přímo v porostech, kypřící a sázecí stroje udusávající holiny, vyvážení klestí, které je jediným zdrojem výživy lesní půdy (ale začíná být atraktivním zbožím, tak proč ho nevyvézt a nezpeněžit?), strojové sázení monokulturních plantáží - to vše znamená pro majitele lesa (stát) velké peníze (pro dřevařské podniky obrovské zisky) a ve svém dopadu nekvalitní lesní porosty. To se ovšem projeví až za 50 - 70 let...

Centralizovat nákup služeb na téměř 1,3 miliónu hektarů lesních pozemků je děsivá představa. I když se dělí toto číslo 25 uváděnými firmami, připadá na jednu firmu v průměru 52 tisíc ha. I takové majetky bývaly až do roku 1945 v rukou největších latifundistů, ale ti je rozdělovali na menší hospodářské celky po 4 až 8, výjimečně 10 tisících ha. Konec konců i dnes máme podobná soukromá lesní hospodářství (a státní Vojenské lesy). Pamatuji si, že na kontrolu sortimentů vytěžené dřevní hmoty, tzv. přijímání dřeva, jezdíval osobně ředitel lesního úřadu spolu s účetním a dalším úředníkem! Kdeže loňské sněhy jsou...

Problematika hospodaření v lese je velice složitá. Nicméně na rozdíl od stavby dálnic, které se musejí zakonzervovat, pokud se jejich výstavba zastaví, nehledě na to, že se ničí ostatní silnice, nepřizpůsobené provozu naší uspěchané doby, les roste, aniž by se v něm muselo těžit, pokud nejde o tzv. těžbu nahodilou (kůrovec, polomy, vývraty apod.) Ta samozřejmě vždy bude, ale na to stačí drobné těžařské firmy , tzv. IČAŘI. Tím ceny dřeva prudce vzrostou, pily se budou v nabídce cen předhánět. Takže - nic se nestane, když se 2 - 3 roky nebude v LČR těžit tempem, kterého jsme dnes svědky. Lesní hospodářské plány NEŘÍKAJÍ, KOLIK MUSÍTE vytěžit , ale že NESMÍTE VYTĚŽIT VÍC. A v oněch 2- 3 a třeba i 5 let si můžeme ujasnit, co a jak dál. Je totiž zapotřebí změnit nejen lesní zákon, ale i zákon o myslivosti, zákon o LČR a spousty dalších vyhlášek a přepisu, souvisejících s tvorbou krajiny, její odolnosti proti povodním a to včetně ”povodním na horách” apod.

Argument, že budou krachovat soukromé velké těžařské firmy, je směšný. Krachují sklárny, keramičky, automobilky, hutě apod. - v čem jsou těžařské firmy jiné? O pracovní místa nepřijdou malí těžaři, malé pily, možná se udrží i některé větší. Je přece naprosto nesmyslné zakazovat LČR mít vlastní pracovníky na těžbu, pěstební činnost apod. Musí kontrolovat každý kus kulatiny i dřeva na otop, který odchází z lesa, v předstihu moci v polesích, v nichž se plánuje těžba, pěstovat vlastní sazenice apod. A to se nedá dělat, budou-li uzavřeny desetileté tendry na hospodaření se vším všudy v téměř půldruhém miliónu ha lesních porostů.

Závěrem : zatímco u staveb dálnic jde o to, vyplatit co nejméně za co nejvíc nejkvalitnějších kilometrů dálnic, jde u lesa o to, za co nejvíce peněz prodat co nejméně dřevní hmoty a zalesnit vzniklé holiny co nejkvalitnějším materiálem s co nejmenšími náklady.

Autorka vlastní 280 ha lesa soukromého a 0,12 ha lesa v LČR