Jan Mazanec
Vysočinským živnostníkům vadí, že smetanu obřích lesních tendrů slízly velké firmy
Pelhřimovsko – Jak se řekne rumunsky „stromek”? Zatím to asi nikdo nepotřebuje, ale třeba to jednou bude dorozumívací řeč ve státních lesích. Lesáci se bouří: Místo nich prý čím dál víc státních zakázek získávají velké firmy s obřími stroji a levnou pracovní silou z ciziny.
Nespokojený je například Josef Paťha z Koberovic, který popisuje situaci u Krasoňova. Nasazen tam byl harvestor, stroj, který strom pokácí, odvětví a dopraví na hromadu. „Velké firmy navíc do státních lesů i na Humpolecku posílají Rumuny a Ukrajince. Obojí vede k tomu, že místní dělníci končí na úřadě práce,” vadí Josefu Paťhovi. Ve státní zakázce se soutěžilo o 90 procent těžby, desetina měla zbýt pro malé firmy. „Tvrdili, že to malé firmičky uživí a budou pracovat systémem tátaÂkůň, synÂtraktor. A přitom teď stojíme a nedělá se,” dodává.
„Když pominu případné nelegální zaměstnávání, špatné je to, že velká firma si nechá 80 procent ze zasazeného stromku. Od státu dostane za stromek šest korun. Českému dělníkovi z toho nabídne dvě, aon to odmítne dělat, ale Rumun to za korunu mizerně udělá,” vadí Paťhovi.
Shnilé dřevo
Říká, že velké firmy stejně nestíhají vše dělat samy a práci přeprodávají. „Třeba u prořezávky: Stát jim zaplatí 6 500 korun za hektar. Firma, která vyhrála tendr, nám ale zaplatí už jen 4 200 korun. Kdyby nám státní lesy daly šanci rovnou, ušetřily by 2 300,” dodává Paťha.
Vítězné firmy měly ještě povinnost pětinu dřeva nabídnout přes burzy či aukce menším zpracovatelům. „Argument byl, že se 10 procent dřeva bude soutěžit na burze. Ale tam jsou vysoké ceny, platí se předem a kupující neví, odkud kupované dřevo vlastně je,” vysvětluje František Kučera, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů a ředitel pelhřimovských městských lesů. Ten za nerovné považuje i to, že zatímco obecní organizace, jako ta pelhřimovská za nájem lesů obcím platí, ale státní podnik Lesy ČR státu ne.
„Živnostník nemá na to,aby při aukci zaplatil dopředu dřevo nastojato a riskoval, že bude shnilé,” říká Paťha. Podle něj by se mělo soutěžit o služby formou pokácení a přiblížení dřeva – tam by prý velké firmy neuspěly.
Většinu z 90 procent zakázek získala firma Less. Jenže ta podle Kučery vyhrála nadsazením ceny až třeba na 2400 korun za kubík kulatiny, což je asi o 200 korun víc než tržní cena. „Zpracovatelé ale od firmy nevykoupí dřevo tak draze. Ona proto sníží náklady tím, že nabere na ožínání nebo sázení zahraniční dělníky, třeba i nelegálně. Nebo neplatí živnostníkům,” dodává Kučera s tím, že státní podnik by přece měl podporovat zaměstnanost českých lidí. Josefu Paťhovi vadí i průtahy kolem tendru, které zpozdily veškeré práce v lese – a dnes kvůli tomu stojí také místní pily, protože „velký vítěz” často vozí dříví ke zpracování jinam. Na kritiku reaguje mluvčí Lesů ČR Zbyněk Boublík. Na dotaz, že ve státních lesích pracují cizinci, říká: „Musí se řešit u konkrétní firmy, zda neporušuje zákoník práce. Pokud je vše v pořádku, právo na mzdu má každý dělník.” Jediný průtah tendru podle něj způsobila námitka u antimonopolního úřadu, který ale vše prohlásil za „čisté”. Josef Paťha se ale domnívá, že stát má ve svých lesích tlačit na kontroly nelegální práce cizinců.
Dřeva je dostatek
Podle mluvčího Boublíka Lesy ČR také neurčují cenu dřeva. „Cena je nabízena účastníky veřejné zakázky,” uvádí s tím, že celý tendr je i podle antimonopolního úřadu v souladu se zákonem. Boublík se ohrazuje proti prostojům malých pil tím, že dřeva na trhu je podle něj dostatek. „Lesy ČR nejsou jediným dodavatelem dřeva, spravují necelých 50 procent lesů v Česku. V prosinci navíc přijaly řadu opatření a v lednu na trh dodaly o půl miliónu kubíků více než loni,” dodává.
