DOLNÍ LOMNÁ / Dva neobvyklé lesní porosty se ukrývají na svazích hor v Dolní Lomné. V prvním případě se jedná o smrky, které z nepochopitelných důvodů rostou strašně pomalu.

Ač mají kolem patnácti let a měly by dosahovat výšky zhruba do poloviny sousedních velkých smrků, krčí se sotva metr nad zemí. Lesníci nad tím kroutí hlavou. Netuší, zda za to může podloží, na kterém lesní školka stojí, nebo něco jiného.

Druhou zajímavostí je v lese ukrytá stará jilmová alej. Jilmy se mohou dožít 400 až 500 let a patří dnes k nejohroženějším dřevinám. V našich lesích jsou zastoupeny jen 0,02 procenta. Tato jilmová alej je však značně zchátralá a jen pár z asi třicítky stromů má šanci ještě chvilku přežít. Některé už na sobě nesou značky, které znamenají jejich konec.

Les s mohutnými buky a jedlemi našli v této krajině předkové v dobách, kdy ji osidlovali. Hospodaření ho však dosti razantně pozměnilo. Rychle rostoucí smrk ztepilý vytlačil z lomňanských lesů javory, jasany, jilmy, třešně ptačí. Jilmy ve svahu pod chatou Severka budou zřejmě pozůstatkem časů dávno minulých. Dřevo těchto stromů se cení pro kvalitu, pevnost, pružnost a je velmi vzácné. Díky odolnosti proti vodě z něj ve středověku vyráběli štíty a stavěli vodovody. Například v Bukovci si svůj jediný jilm hýčkají. Obec nechala u stromu zhotovit zajímavý billboard s informacemi a zákoutí s lavičkami. Věk stromu odhadují odborníci vzhledem k jeho rozměrům na 360 let i více. V obvodu měří 715 centimetrů a vysoký je zhruba 40 metrů. Říkají mu Jilm hraničář, zřejmě proto, že roste na levém břehu Olzy, přibližně kilometr od státní hranice.