Ani po pěti letech se Šumava podle slov správců parku nevzpamatovala z orkánu Kyrill. Ten se horami prohnal 19. ledna 2007 rychlostí až 170 km/h. V národním parku mu padlo mu za oběť na milion kubíků dřeva, kůrovec pak napadl 2,5 milionu zelených stromů.

„Kdyby v těchto oblastech vzplál požár, byla by jeho likvidace velmi náročná,” upozornil náměstek ředitele parku Tomáš Fait.

Letecké a satelitní snímkování a plošná lesnická inventarizace ukazují podle Milana Lstibůrka z České zemědělské univerzity v Praze topografický střed Šumavy jako prostor bez vzrostlého zeleného lesa, obklopený ze všech stran prosychajícími porosty. Takzvaná Zelená střecha Evropy se podle něj stala největším bezlesím na původně lesní půdě. Se zánikem vzrostlých stromů zanikla i patrovitá struktura a pestrost ekosystémů a byly narušeny další důležité funkce lesa.

Podle lokálních pozorovatelů se odráží vliv suchých lesů i na místním klimatu. Například kolem Březníku nyní vmnohem kratší době roztává sníh.

„V souvislosti s usycháním lesa a narušením jeho okrajové hradby kolem planiny na Březníku tu jsou znatelně teplejší noci. S pozvolným oteplováním se samozřejmě zvedá i velmi nízká průměrná teplota planiny na Březníku,” uvedl Antonín Vojvodík, který má na Šumavě sedm meteostanic zahrnutých do statistik Českého hydrometeorologického ústavu.

Čtyři lidské životy a miliardové škody si před pěti lety vyžádal orkán Kyrill, jenž hodně své energie vybil právě na Šumavě.

„Plochy suchého lesa dnes znamenají bezpečnostní rizika pro turisty a nebezpečí šíření požárů,” řekl k dopadům živelné katastrofy mluvčí národního parku Pavel Pechoušek. Šéf ekologické organizace Hnutí Duha Petr Machálek připustil, že škody po Kyrillu byly na Šumavě rozsáhlé. „Ale nemusely by být tak velké, kdyby se už v minulosti nezasahovalo tam, kde se měl les ponechat přírodě. Tím, že se odkryla část lesa, mohl se vítr víc opřít,” prohlásil Machálek.

Po orkánu zůstalo v parku nezpracováno 217 tisíc stromů, které se pak staly zdrojem šíření kůrovce. Odborník na ochranu lesa Petr Kahuda označil gradaci kůrovce po Kyrillu za největší v novodobé historii Šumavy. Podle Machálka to je ale přirozený proces. „Kalamita a následná gradace kůrovce k životu národního parku prostě patří. Proto má část Šumavy být taková, aby se v ní tyto procesy daly pozorovat,” zdůraznil Kahuda.

Těžba napadených stromů v roce 2010 byly nejvyšší za dobu trvání parku. „V roce 2006 se v šumavských lesích zpracovalo 27 tisíc kubíků kůrovcového dřeva, v roce 2010 už to bylo 347 tisíc kubíků,” informoval mluvčí Pechoušek. „Plocha smrkových souší v bezzásahových oblastech od roku 2007 narostla o tři tisíce hektarů a v zásahových částech byly vykáceny čtyři tisíce hektarů lesa,” vyčíslil náměstek ředitele parku JiříMánek. V názorech na protikůrovcová opatření se správci parku a ekologové rozcházejí. Rozpory vyvrcholily loni v létě ekologickou blokádou, kdy se desítky lidí pokoušely bránit kácení napadených stromů v okolíModravy. Při akci zasahovala i policie.

 

POHLED Očima energetiků Martin Sobotka mluvčí ČEZ v regionu * Kromě tisíců hektarů lesních porostů zlikvidoval orkán Kyrill v západních Čechách od 18. do 22. ledna 2007 celkem 400 sloupů v elektrické síti a zcela vyřadil 52 kilometrů vedení. * Aby mohly být obnovené dodávky elektřiny po vichřici, museli naši technici odpracovat 7 240 hodin. Téměř u všech zákazníků se jim to podařilo do dvou dnů, někde ale jen díky zapojení dieselagregátů. * Stejně jako povodně roku 2002 naučily Českou republiky lépe čelit záplavám, přinesl Kyrill řadu cenných a draze vykoupených zkušeností energetikům. Zlepšili jsme technické vybavení, informování veřejnosti, taktiku i třeba drobnosti - například kvalitní odhlučnění dispečerských pracovišť.

 

„Plochy suchého lesa dnes znamenají rizika pro turisty a nebezpečí šíření požárů.” Pavel Pechoušek mluvčí národního parku „Kdyby v těchto oblastech vzplál požár, byla by jeho likvidace velmi náročná.” Tomáš Fait náměstek ředitele národního parku Škody nemusely být tak velké, kdyby se už v minulosti nezasahovalo tam, kde se měl les ponechat přírodě. Tím, že se odkryla část lesa, mohl se pak vítr víc opřít.” Petr Machálek šéf Hnutí Duha „Kalamita a následná gradace kůrovce k životu parku patří. Proto má část Šumavy být taková, aby se v ní tyto procesy daly pozorovat.” Petr Kahuda odborník na ochranu lesa „V souvislosti s usycháním lesa a narušením jeho okrajové hradby kolem planiny na Březníku tu jsou znatelně teplejší noci.” Antonín Vojvodík spolupracovník ČHMÚ