Marek Kerles
POZNÁMKY
Chalupův návrh zákona je šancí pro Šumavu Představme si, že by poslanci měli schvalovat nový zákon o sociálních dávkách a úřady by tyto dávky chtěly vyplácet už rok před schválením zákona, který ani schválený být vlastně nemusí. Nemožné?
Do podobné situace se dostal ministr životního prostředí Tomáš Chalupa se svým návrhem zákona o Národním parku Šumava. Návrh počítá s tím, že zhruba čtvrtina Šumavy se obejde bez lidských zásahů. A šumavské obce za to dostanou zelenou k výstavbě lanovky do lyžařského areálu Hochficht. Protože je ale legislativní proces ve sněmovně dlouhý a potrvá možná rok, ochránci přírody pochopitelně argumentují tím, že na územích, která mají podle zákona zůstat bezzásahová, se nesmí zasahovat už dnes. Jinak by přece nemělo příliš smysl vyhlašovat na podzim bezzásahová území v lese, který člověk na jaře změnil k obrazu svému, případně zcela vykácel. Jenže vedení parku v čele s Janem Stráským také zcela pochopitelně tvrdí, že se nemůže řídit ještě neschváleným zákonem a kácet stromy v boji proti kůrovci bude tam, kde mu to dovolují současné předpisy. A co když poslanci nakonec zákon shodí ze stolu? Ve sporu, v němž mají všichni pravdu, je těžké najít řešení a Chalupovi není co závidět.
Přitom Chalupa se stal prvnímministrem životního prostředí, který po dvaceti letech bojů konečně připravil zákon, který by sice se skřípěním zubů, ale přece, mohly nakonec přijmout jak ochránci přírody, tak šumavské obce. To je pro Šumavu šance, která už se nemusí opakovat. Čím dříve poslanci a senátoři zákon schválí, byť třeba v částečně pozměněné podobě, tím lépe. Každá zbytečná prodleva, každé nové rojení kůrovce bez zákona o šumavském parku bude celý spor vracet znovu na začátek.