Šedesát devět tisíc metrů krychlových kůrovcem napadeného dřeva museli lesníci loni vykácet v Moravskoslezském kraji. Je to méně než rok předtím. Letos brouka zastavilo vlhko, chlad, tisíce lapačů a také loupání kůry ze stojících stromů.

Sice se o něm nemluví, „přednost” má nyní jeho šumavský „kolega”, nicméně vyskytuje se samozřejmě i v moravskoslezských horách. Kůrovec.

Není kolem něj takový humbuk, jak se jej zbavit, ale řeší se také v Jeseníkách. Tam lesníci letos kvůli němu vykáceli zatím zhruba čtrnáct a půl tisíce metru krychlového napadeného dřeva. Což je o poznání méně než třeba vloni. Kůrovci totiž vadí chladno a vlhko. A toho je letos více než dost. Nicméně, jak letošek, co se týče kůrovcových statistik dopadne, záleží na srpnu. To má být tepleji.

V červenci lesníci zpracovali v regionu 5 700 kubíků kůrovcem napadených stromů. „Letošní červenec nebyl pro výskyt kůrovce příznivý. Proto také bylo potřeba odtěžit v meziročním srovnání jen dvě třetiny toho, co v červenci loňského roku,” vysvětlil mluvčí společnosti Lesy České republiky Zbyněk Boublík. Srpen by měl být pro kůrovce příznivější. „Nepředpokládáme však žádnou kalamitu spojenou se vznikem holin. Alespoň nic tomu v současnosti nenasvědčuje,” dodal mluvčí.

Spory kvůli kůrovci tak zůstávají jen v nejcennějších partiích Jeseníků. „Prozatím se nám daří situaci držet pod kontrolou, nicméně omezení požadovaná Správou Chráněné krajinné oblasti Jeseníky naše účinná opatření ne vždy plně umožňují. Situace je zde proto významně komplikovanější,” konstatoval mluvčí. „Nacházejí se tam zbytky původních populací horského smrku, které nutně potřebujeme zachovat k produkci osiva potřebného na obnovu dalších porostů. Pokud by kůrovec tyto původní horské smrky v rezervacích v případě přemnožení zničil, došlo by k nenahraditelné ztrátě,” vysvětlil Boublík.

Šéf jesenických ochranářů Jan Halfar říká, že Správa Chráněné krajinné oblasti Jeseníky se snaží v nejcennějších partiích Jeseníků o co nejšetrnější přístup. „Snažíme se klasické lesnické metody omezit na minimum. Prosazujeme takzvané nedestruktivní metody, jako je odkorňování nastojato,” řekl Halfar.

Lesníci se však shodují, že v případě přemnožení kůrovce nejsou ekologické zásahy dostatečně účinné. Potom může dojít ke kůrovcové kalamitě jako na Šumavě. „Kdyby spadly desetitisíce, případně statisíce kubíků stromů jako na Šumavě a nechaly se bez asanace, tak by došlo ke kalamitě. Taková situace jako na Šumavě po orkánu Kyril tady naštěstí nevznikla,” podotkl Halfar.