Více než sto tisíc nových sazenic stromků přibude letos v lesích Krkonošského národního parku.

I když to vypadá jako obrovské číslo, je to jen pět procent toho, co se sázelo před 20 lety. Krkonošské lesy jsou mnohem zdravější a také se v nich zcela jinak hospodaří. Obrovské paseky po plánované těžbě tu již nenajdete.

„Snížila se imisní zátěž a od roku 1994, kdy jsme lesy převzali, platí striktní zákaz holosečí. Dřevo se sice těží, ale jen probírkou. Výjimkou jsou samozřejmě kalamity, třeba kůrovec nebo Kyril,” říká vedoucí oddělení ochrany přírody Krkonošského národního parku Václav Jansa.

Zasazena je asi polovina ze 106 tisíc plánovaných sazenic. „V současné době v Krkonoších sázíme oproti minulosti relativně málo sazenic. S ohledem na to, že hospodaříme na území národního parku s maximem prostoru pro samovolné přírodní procesy, tak velkou roli hraje přirozené zmlazení,” říká ředitel parku Jan Hřebačka.

Hodně smrků, ale i dubů, vyrůstá samovolně bez zásahu člověka. Také vysazované sazenice mají většinou místní původ. „Smrk a jedle jsou původem výlučně z Krkonoš, buk, bříza a ostatní dřeviny mohou být i z vhodných uznaných porostů v Jizerských horách. Z osiva pak odborná firma na základě požadavku krkonošských lesníků napěstuje sazenice a předá k výsadbě,” popisuje mluvčí parku Radek Drahný. Většina sazenic bude v zemi začátkem června. Ty, které mají kořenový bal, lze sázet po celý rok.

Letošní výsadba bude stát park zhruba milion. „Přeci jenom se něco vytěží a prodá, když jste dobrý hospodář, tak to vracíte zase zpět,” míní Drahný. Osázeno bude celkem 42 hektarů, zatím co před dvaceti lety to bylo ročně 870 hektarů. „Pochopitelně i nyní jsou místa, kde nemůžeme spoléhat na pouhé přirozené zmlazení. Někde je třeba vysázet mladé smrčky, jinde je zase nutné doplnit druhovou skladbu o chybějící druhy, jako jsou jedle, buk nebo javor klen,” upřesňuje Hřebačka.