Kateřina Březová
Křivoklátsko je klenotem českého přírodního dědictví
Oblast Křivoklátska, kraje Oty Pavla, se stane během roku 2012 již pátým národním parkem v Česku. Zcela zaslouženě. Dnes chráněná krajinná oblast a biosférická rezervace UNESCO je v porovnání s podobnými krajinami v Evropě zvláštností. Bohatství a zachovalost celé oblasti je podmíněno mnoha přírodními prvky i historickými souvislostmi. Mezi nejdůležitější patří velká členitost terénu Křivoklátské vrchoviny, pestrá geologická stavba, údolní fenomén řeky Berounky, různorodá orientace stanovišť ke světovým stranám, typy půd, klimatické podmínky i historický vývoj osídlování.
Chráněná krajinná oblast zde byla vyhlášena již v roce 1978 na celkové rozloze 628 km2, v roce 1977 zde vznikla i biosférická rezervace UNESCO, území je součástí evropské sítě Natura 2000. Zahrnuje 4 národní přírodní rezervace, 15 přírodních rezervací a 5 přírodních památek. Pod zvýšenou ochranu ale spadají i národní přírodní rezervace Chlumská stráň, Pochvalovská stráň a Malý a Velký štít a národní přírodní památky Bilichovské údolí, Odlezelské jezero, Cikánský dolík a Vosek.
Téměř dvě třetiny rozlohy chráněného území pokrývají listnaté a smíšené lesy, jež tvoří největší lesní komplex ve vnitrozemí České republiky s nebývale pestrým složením stromů a velkým podílem přírodních porostů. Dodnes zde zůstalo zachováno více než 1800 druhů cévnatých rostlin, nejméně 52 druhů dřevin, hnízdí zde kolem 120 druhů ptáků a dosud nespočetné množství dalších příslušníků živočišné říše, z nichž je nejeden zařazen do červených seznamů vzácných a ohrožených druhů.
Strmé a nepřístupné stráně údolí řeky Berounky jsou kryty přirozenými lesními porosty, místy prostupují skalní výchozy s typickou teplomilnou florou a faunou. Vodní tok vymodeloval za dlouhá tisíciletí v horninovém podkladu hluboké, místy až kaňonovité údolí a přítomnost řeky tu způsobuje teplejší mezoklima. Naproti tomu oboustranné přítoky Berounky vytváří úzce zaříznutá údolí, na jejichž dno jen ztěží pronikají sluneční paprsky, zvláště pak v letních měsících, kdy se uzavírá klenba listnatého lesa. Teplota na dně údolí je po většinu roku velmi nízká, což odpovídá podmínkám podhorských až horských území. Teplotní inverze, pro Křivoklátsko typický jev, je jednou z hlavních příčin vysoké druhové rozmanitosti zdejší přírody. Domov zde mají desítky ohrožených rostlin a živočichů: vzácný čáp černý, mlok skvrnitý, po sto letech se zde objevil dravec luňák červený. V suťových lesích roste ohrožený tis červený, v teplomilných doubravách mochna bílá.
Dosavadní úroveň ochrany CHKO se jeví jako nedostatečná, např. zde stále dochází k vysazování nepůvodních druhů dřevin, neponechávání hrubého mrtvého dřeva v lesích, jsou zde vysoké počty nepůvodních druhů zvěře. Ministerstvo životního prostředí proto navrhuje, aby statut národního parku získalo nejcennějších 102,24 čtverečních kilometrů Křivoklátska, tedy 16 % stávající chráněné krajinné oblasti. Hranice je, pokud možno vedena mimo zastavěná území sídel či větší zemědělsky obhospodařované plochy. Park se bude rozléhat na obou březích řeky Berounky mezi Nižborem a Křivoklátem, přičemž na jeho území se bude nacházet pouze jediná obec, Karlova Ves, ležící uprostřed křivoklátských lesů. Park zahrne jedenáct přírodních rezervací v křivoklátských kopcích - například rezervace Kabečnice, Vůznice, Stříbrný luh, Červený kříž nebo Týřov. Po celém území parku bude platit nejpřísnější ochrana, tedy především zákaz pohybu mimo značené stezky. Budoucím územím parku prochází řada turistických stezek, které budou i nadále zachovány. Za všechny je možné jmenovat červenou značku, vedoucí z Nižboru do Roztok u Křivoklátu a z Hudlic přes Leontýnský zámek taktéž do Roztok, nebo modrou ze Žloukovic do Nového Jáchymova. Samému srdci parku, oblasti kolem Velké a Malé Pleše, se ale značky vyhýbají.
Národní park poskytuje území nejvyšší stupeň ochrany a zamezí tak rozsáhlým developerským projektům, které by celou oblast nenávratně poškodily. Na rozdíl od CHKO lesy a lesní půdní fond, které jsou ve státním vlastnictví v národním parku nelze zcizit. Je zde tedy vyloučena privatizace státních lesů. Rovněž je zde zakázán komerční lov divoké zvěře, což znamená konec byznysu s odstřelem trofejové zvěře (muflon, jelen sika).
K vyhlášení národního parku Křivoklátsko bude moci dojít, až bude Poslaneckou sněmovnou schválen zákon o vzniku národního parku Křivoklátsko. Celý legislativní proces byl již odstartován, a měl by trvat zhruba rok – nyní je na řadě vláda, pak sněmovna. Oficiální termín vlády pro předložení návrhu zákona o Národním parku Křivoklátsko sněmovně je do konce letošního roku. V průběhu příštího roku bychom se tedy již mohli dočkat pátého národního parku u nás.
Odkazy:
Návrh zákona na vyhlášení národního parku Křivoklátsko
Články v médiích
http://praha.idnes.cz/praha-zpravy.aspx?c=A110818_1636553_praha-zpravy_ab
http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=709491
http://aktualne.centrum.cz/zpravy/cestovani/clanek.phtml?id=713758
Křivoklátsko si národní park zaslouží
