Marcela Augustová, moderátorka
Zčásti Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko bude zřejmě Národní park, v Česku pátý. Ministerstvo životního prostředí v nejbližší době odstartuje proces vyhlášení. Týkalo by se to 16 % nejcennějšího území. Asi 100 km2 by se tím dočkalo lepší ochrany lesů, mimochodem velmi pestrých a největších ve vnitrozemí republiky, dál v kaňonu Berounky i ohrožených rostlin a zvířat. No a naším posledním hostem je biolog David Storch z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Dobrý večer.
David Storch, katedra ekologie PřF UK; Centrum pro teoretická studia
Dobrý večer.
Marcela Augustová, moderátorka
Zaslouží, zaslouží si zhruba těch 100 km2 vyšší ochranu, ochranu na úrovni Národního parku podle vás?
David Storch, katedra ekologie PřF UK; Centrum pro teoretická studia
Já jsem zpočátku byl vůči té myšlence docela skeptický. Myslel jsem si, že chráněná krajinná oblast, která už tam je, by mohla tu oblast ochránit docela dobře, protože nejde o nějakou velkou divočinu, jde vlastně o kulturní krajinu, nicméně postupně se moje názory posunuly v tom směru, že se domnívám, že si to opravdu zaslouží, hlavně proto, že jde opravdu o strašně cenné lesy, které, v kterých sice Lesy České republiky teoreticky můžou hospodařit v podstatě stejně, jako když tam bude Národní park, ale Národní park si to prostě zajistí lépe, aby ta, aby to hospodaření tam směřovalo k tomu, k té maximální ochraně toho extrémně cenného území.
Marcela Augustová, moderátorka
A ty lesy jsou cenné právě tím, že jsou tedy pestré?
David Storch, katedra ekologie PřF UK; Centrum pro teoretická studia
Ano, jsou pestré, jsou tam často smíšené lesy, ale hodně i listnaté lesy a jde vlastně o docela unikátní území, protože je to obrovský kus lesa a které, který je ale v nížině. Ty nížinné lesy u nás jsou poměrně dost ohrožené, často transformované taky v smrkové monokultury a tady se vlastně ještě zachovaly vlastně pestré často listnaté lesy, které v té nížině jinak nemáme.
Marcela Augustová, moderátorka
Když se na to podíváme optikou tedy druhé strany, těch dotčených obcí, což je Karlova Ves a Křivoklát, když to zkrátím, tak se bojí, že jim prostě ten národní park vstoupí do jejich života, možná povede i k úbytku trvale bydlících lidí, jsou to liché obavy?
David Storch, katedra ekologie PřF UK; Centrum pro teoretická studia
Já se domnívám, že ano, tady jde o to si uvědomit, že národní park neznamená, že se, že najednou od té doby tam bude zakázán vstup a vlastně zakázány veškeré aktivity. Ta, jak už jsem říkal, není to nějaká velká divočina, tzn. předpokládá se, že lidé tam budou, budou tam dokonce nějak hospodařit a vznikne rada parku, která bude rozhodovat o tom, jaký režim tam bude vlastně fungovat a v té radě parku budou zastoupeni samozřejmě i ty místní samosprávy, tzn. není důvod předpokládat, že by tam třeba nesměli chodit lidi.
Marcela Augustová, moderátorka
Já vím, že jste přírodovědec, ale stejně se zeptám, já mám pocit, že těm obcím vadí trochu i ten vlastně způsob jednání, že už se tady říká, že ministerstvo začíná vyhlašovat, ale s nimi se vlastně nikdo, nikdo moc nebaví. Dá se ta ochrana přírody uskutečňovat, ale bez důvěry a bez součinnosti těch lidí, kteří tam bydlí?
David Storch, katedra ekologie PřF UK; Centrum pro teoretická studia
Tomuhle rozumím, a to je celkem jaksi zásadní věc. Já neposoudím, do jaké míry už se o tom diskutovali s těmi, diskutovalo s těmi místními samosprávami. V každém případě ovšem za prvé ten, o tom Národním parku Křivoklátsko se mluví už hodně dlouho, teď se to sice urychlilo možná pro ně až příliš, najednou se to už považuje za hotovou věc, to chápu ty obavy, a to je, to je jedna věc. Druhá věc je, že pořád ještě existuje velká možnost, jaksi debat a ty debaty budou pořád probíhat, tzn. ano, chápu ty jejich obavy, ale myslím si, že vlastně jsou, jsou docela liché.
Marcela Augustová, moderátorka
Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková říká, že pokud je kvalitně vyhlášený národní park, takže se dá skloubit jednak ochrana přírody, ale i, řekněme, nějaké sociální a ekonomické stimuly, tak jak vy rozumíte tomu spojení kvalitně vyhlášený národní park?
David Storch, katedra ekologie PřF UK; Centrum pro teoretická studia
Tam jde skutečně hlavně o to, co jste vy říkala, tzn. aby se dohodlo přesně, jaký, jaké, jaký bude ten režim, jaké bude hospodaření, jaký bude režim vstupu do těch lesů. Dobré je si taky uvědomit, že ono ten park je vymyšlený tak, aby vlastně uvnitř toho parku byla jenom jedna vesnice, to je ta Karlova Ves, jinak všechny vsi jsou na okraji. Tzn. ta, ten konflikt s těmi obcemi, si myslím, že by nemusel být nějak velký. Vždycky tam nějaké konflikty jsou, ale jde o nějakou dobrou vůli a opravdu není důvod si myslet, že ten park bude znamenat nějaká zásadní omezení. To v těch nížinných oblastech prostě není možný.
Marcela Augustová, moderátorka
Já si vás dovolím citovat, není to úplně čerstvý citát, ale před časem jste napsal: "Pravděpodobně nejdůležitějším zjištěním ekologie druhé poloviny dvacátého století je, že lokální katastrofy jsou zdrojem řádu a stability." Rozumím správně, že kupříkladu bouři, která poláme desítky nebo stovky stromů, vnímá člověk jako kalamitu a ten les ji vítá jako, jako příležitost, že na těch padlých stromech se objeví nové druhy?
David Storch, katedra ekologie PřF UK; Centrum pro teoretická studia
To tak může být, ale to neznamená, že chceme ve všech územích zachovat nějakou totální bezzásahovost, tzn. úplně nechávání volné ruce té přírodě, speciálně v těch oblastech vlastně, které patří ke kulturní krajině, předpokládáme, že tam bude na některých místech dokonce aktivní lidský management, který může simulovat i ty katastrofy, které jste zmínila, tzn. ano, ta příroda občas potřebuje nějaké narušování, ale ten režim toho narušování je vlastně věc našeho rozhodnutí, tzn. to rozhodnutí vůbec nemusí být takové, že necháme působit přírodní živly úplně volně.
Marcela Augustová, moderátorka
A dá se stanovit nějaký poměr, v jakém by ta, v uvozovkách, divočina a ta kulturní krajina měly být a tak, aby to bylo optimální?
David Storch, katedra ekologie PřF UK; Centrum pro teoretická studia
Ten se stanovuje úplně u všech parků. To od toho je vlastně ta, ta tzv. zónace a jak jsem už říkal, v případě tohoto parku, který je v nížině, v kulturní krajině, ten les byl vždycky ovlivňován člověkem, tak si nepředstavuju, že by jaksi ta bezzásahovost byla dominantní. Už teď jsou tam národní přírodní rezervace, které jsou docela bezzásahové. Tzn. já si myslím, že z hlediska toho fungování a hospodaření by se tam nemuselo tolik změnit. Jde spíš o tu pojistku, aby Lesy České republiky, které tam teď hospodaří, nezačaly dělat prostě nějakou paseku, což oni občas dělají. A jenže Lesy České republiky jsou úplně, jsou trošku neprediktabilní, teď se mění ředitel, tzn. z mého hlediska jako ten, který se dívám hlavně na to zachování biodiverzity, je jistější, když tam bude národní park, který prostě ty aktivity bude mít pod kontrolou.
Marcela Augustová, moderátorka
Pane Storchu, děkuju i vám, že jste vážil cestu k nám do studia.
David Storch, katedra ekologie PřF UK; Centrum pro teoretická studia
Děkuju, na shledanou.
Marcela Augustová, moderátorka
No, a to je z dnešních Událostí, komentářů všechno. Vám děkuju za pozornost. Další vydání našeho pořadu tady bude zase zítra. Na shledanou.
ČT 24
