Ekologičtí aktivisté budou i letos sledovat, kde začne správa šumavského parku kácet kůrovcem napadené stromy. Jakmile vstoupí dřevorubci do nejcennějších partií, zorganizují protesty. Vloni bránili lokalitu Na Ztraceném celý měsíc.

ŠUMAVA Správa šumavského parku slibuje, že letos bude kácet mnohem méně kůrovcem napadených stromů než loni. Ekologičtí aktivisté přesto už nyní varují, že si dobře pohlídají, kde budou dělníci stromy porážet. Pokud dřevorubci s pilami vstoupí do horských cenných lesů, jsou aktivisté opět připraveni zorganizovat blokádu. Podobně jako loni v létě, kdy trvala měsíc.

„Už dnes připravujeme občanské hlídky do lesů. První začnou už v květnu sledovat, kde lesníci označují stromy k těžbě,” oznámil včera Jaromír Bláha z Hnutí DUHA, které proti kácení kůrovcem napadených stromů v nejcennějších partiích parku protestuje a vloni stálo na začátku blokády Na Ztraceném nedaleko Modravy.

Aktivisté chtějí mapy kácení

Ředitel šumavského parku Jan Stráský se přesto nebojí, že by těžbu v lesích aktivisté komplikovali, protože se podle plánu bude kácet méně než v loňském roce. „Kůrovcová těžba i počet nově uschlých stromů bude nižší než loni. V roce 2011 jsme vykáceli o třetinu méně stromů než v roce 2010. K obdobnému číslu se chceme dopracovat i letos,” vypočítává Stráský. Proti kůrovci nechce správa parku zasahovat zhruba na čtvrtině rozlohy rezervace, která má 69 tisíc hektarů.

Ekologické aktivisty tím ale vůbec neuklidnil. Dokud nedostanou do rukou přesné mapy, kam dřevorubci s pilami zamíří, své výhrůžky na blokádu nestáhnou.

„Toto je velmi mlhavé vyjádření. Není otázkou, kolik se bude kácet, ale kde. Pokud správa parku bude kácet v centrálních nejcennějších partiích, pak blokáda rozhodně bude,” kontroval včera vědec Mojmír Vlašín, který byl hlavním organizátorem loňské blokády. Plánuje, že se s ředitelem šumavského parku sejde v následujících týdnech a vyjasní si, kam chce vedení rezervace poslat dřevorubce s pilami a kde bude jen loupat kůru stojících stromů. Proti kácení v druhých zónách a v okrajových partiích, které má zamezit tomu, aby se lýkožrout smrkový nešířil do dalších lesů, aktivisté neprotestují.

Dřevorubci se vrátí k Modravě

Nárůst kůrovcem napadených stromů se však očekává hlavně v západní části Šumavy, kde teprve letos bude kůrovcová kalamita, na rozdíl od jihočeské části, gradovat. A právě tam by mohla být nejspornější místa, kde by ekologickým aktivistům kácení vadilo. Třeba znovu Na Ztraceném nedaleko Modravy.

„Věříme, že žádné sporné plochy nebudou. Jestli chtějí aktivisté hlídkovat v lesích, tak to není na závadu. V letošním roce se bude zasahovat i Na Ztraceném, ale v nižším množství než v roce loňském. Tehdy se jednalo o sanitární zásah, díky němuž se snížilo riziko šíření kůrovce. Pokud by se tak loni nestalo, škody na přírodě by byly mnohonásobně vyšší,” poznamenal náměstek ředitele parku Jiří Mánek.

Letošní blokáda? Na Smrčině, či Jezerním hřbetu

ŠUMAVA Smrčina, Trojmezenský prales, Prameny Vltavy, Na Ztraceném u Modravy nebo Jezerní hřbet. Pokud se v těchto lokalitách objeví dřevorubci s pilami a začnou kácet kůrovcem napadené stromy, bude se opakovat blokáda z loňského roku. MF DNES sestavila seznam nejkontroverznějších míst, kde by byli ekologičtí aktivisté odhodláni se znovu přivazovat ke stromům.

Smrčina Horní část lesa nedaleko Nové Pece na Prachaticku byla v hledáčku ekologických aktivistů už v loňském roce. Protože zde ale správa parku přistoupila k pouhému loupání kůry smrků nastojato, aktivisté zde blokádu neorganizovali. Tato metoda, která je mnohem finančně nákladnější než klasické kácení, jim připadá šetrná k přírodě. Správa parku na Smrčině oloupala zhruba tisícovku stromů.

Trojmezenský prales V pralese byla blokáda už v roce 1999 jako vůbec první dlouhodobý protest proti kácení na Šumavě. Ekologičtí aktivisté zde vydrželi dva měsíce a tehdy ji hodnotili jako velmi zdařilou. Prý zabránili vytvoření několikahektarových holin a uchránili podle svého hodnocení lesy okolo Plešného jezera. Kácení jim vadilo i pod Trojmezenským pralesem, který leží v druhé zóně, kde se běžně zasahuje. Zde kvůli cestám vznikly velké odlesněné plochy. Prameny Vltavy I zde se už jedna blokáda konala, a to v roce 2003, kdy aktivisté v lesích vydrželi 56 dnů. Právě Prameny Vltavy nedaleko Kvildy a Bučiny správa parku a příznivci boje s kůrovcem pomocí pil nejčastěji používají jako zářný příklad, kam vede ponechání přírody svému osudu. Lesy v okolí jsou uschlé, kůrovec se rozšířil na desítky hektarů. Jezerní hřbet u Prášil, řeka Křemelná Lesy u Prášil na Klatovsku hlídali ekologičtí aktivisté i loni v létě v době, kdy protestovali proti kácení Na Ztraceném u Modravy. Protože zde ale správa parku jen loupala stromy nastojato a nakonec oznámila, že kůrovec díky počasí a mikroskopickým houbám a plísním hyne sám, nepřistoupili k razantnějšímu protestu.

Na Ztraceném u Modravy Právě tato lokalita se loni stala na měsíc dějištěm blokády. Na jedné straně stáli ekologičtí aktivisté přivazující a zamykající se ke stromům určeným k pokácení a na druhé straně místní obyvatelé, kteří většinou zásah proti kůrovci podporovali. Povolána byla i policie, která aktivisty z lesů vyváděla. Hlavní spor o to, zda zde kácet, či nikoliv, vznikl kvůli zařazení lokality v rámci zonace. Les Na Ztraceném byl dříve první zónou, kde se příroda ponechává svému osudu. V roce 2007 se ale dostala na seznam druhých zón, kde zásahy povolené jsou. A právě to vadilo ekologickým aktivistům, kteří celou dobu tvrdí, že se jedná o unikátní a cennou lokalitu. Správa parku se naopak hájí, že zde s kůrovcem bojovala podle všech zákonů a nic neporušila. Blokádu, její průběh, činnost policie i správy parku ještě dnes vyšetřují úřady a rozplétají soudy.