Jan BEDNÁŘ, moderátor

O změnách na ministerstvu životního prostředí pod vedením jeho nového šéfa Pavla Drobila hovoří teď Lída Rakušanová.

Lída RAKUŠANOVÁ, redaktorka

Když se ministr životního prostředí Drobil sešel ve středu 25. listopadu s bavorským kolegou Markusem Söderem, aby mu vysvětlil kromě plánované dostavby Temelína i novou koncepci Národního parku Šumava, byl park už přes tři neděle bez nejvyššího velení a právě deset dnů běželo výběrové řízení na nového ředitele. Ten starý totiž, jak řekl doslova, postrádal podporu ministra a proto k 1. listopadu rezignoval. Jeho eventuální nástupci mohou podávat přihlášky ještě do 6. prosince a pak má výběrová komise, odsouhlasená ministrem, vybrat nového šéfa tak, aby na své křeslo mohl usednout už od ledna. Oficiálně se o požadavcích na něj zatím zhruba ví jen to, že má mít vysokoškolské vzdělání v přírodních vědách, dobře se orientovat v problematice ochrany přírody a formulovat i základní představu o řízení Národního parku Šumava. Uvedené předpoklady splňoval ovšem už bývalý ředitel František Krejčí, který nakonec hodil flintu do žita. Údajně nikoli proto, jak výslovně zdůraznil, že by snad nesouhlasil s novou koncepcí parku. Ta jde naopak podle něj správným směrem. Na svou funkci však resignoval podle svých slov kvůli tomu, aby jeho osoba nebránila postupu dalších jednání o nové koncepci parku a dohodě o budoucím uspořádání. V obdobně noblesním duchu se pak nesla i oficiální odpověď ministra Drobila, poděkoval Krejčímu za jeho dosavadní činnost a řekl, že i nadále spoléhá na jeho odborné zkušenosti, a to i v rámci resortu životního prostředí. Co se za výměnou těchto zdvořilostních frází skrývá ve skutečnosti, to napoví až výběr Krejčího nástupce. Faktem je, že Krejčí prosazoval, a to s častými poukazy na sousední bavorský národní park, bezzásahovou koncepci hospodaření v nejvzácnějších partiích parku. A v duchu této koncepce odmítal i zákroky proti přemnoženému kůrovci plošným vykácením zasažených ploch. To mu vyneslo nepřízeň místních starostů i hejtmanů, kteří se proti němu nakonec spojili ve vlivnou politickou lobby. K ní má ministr Drobil, který z komunální politiky vzešel a působil ve statutárních orgánech několika společností, včetně firmy Lesy ČR, nepochybně blízko, a tak se rozhodl bezzásahovou politiku revidovat. Jeho nová koncepce spočívá hlavně v tom, že napříště by se měly bezzásahové zóny scelit ze současných 135 do maximálně deseti a jejich celková rozloha tak snížit na zhruba 19 procent plochy parku z nynějších 30 procent. S tím souhlasil ovšem i bývalý ředitel. Proč ale nakonec pochopil, že stojí v cestě dohodě, souvisí pravděpodobně s podezřením ekologů, že na kuří oko šlápl nejen politické, ale i vlivné dřevařské lobby, a to svým rozhodnutím dát při boji s kůrovcem šanci také malým firmám, pro které zavedl takzvané minitendry. Tím ušetřil státu za kácení a výsadbu údajně až třetinu nákladů. Jak to vyčíslil Jaromír Bláha z hnutí Duha, dostaly desítky těžařských firem pokuty za špatně odvedenou práci a s 36 z nich se národní park za Krejčího vedení rozloučil zcela. Se stížnostmi na antimonopolní úřad neuspěly, a že jich tam poslaly kolem sedmdesáti. Teď si podle slov Jaromíra Bláhy na šumavské dřevo brousí pily nejen kmotrovská lesní akciovka z Hluboké. Tedy ta, v jejíž dozorčí radě je i místostarosta Hluboké Vladimír Dlouhý. Každopádně bude napínavé sledovat, kdo Františka Krejčího vystřídá.

Jan BEDNÁŘ, moderátor

U mikrofonu byla Lída Rakušanová.