Ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský debatoval včera se čtenáři iDNES.cz. Dotazy mu posílali především kritici kácení kůrovcem napadených stromů

VIMPERK Jan Stráský stojí v čele Národního parku Šumava půl roku. Za tuto dobu si proti sobě popudil mnoho lidí z odborné i laické veřejnosti. Jeho nekompromisní postoj v boji s kůrovcem má však i velkou řadu příznivců, například většinu šumavských starostů i tamních obyvatel.

Všichni, kteří se chtěli Jana Stráského na něco zeptat, měli včera možnost v on-line rozhovoru na iDNES. cz. Většinu dotazů pokládali kritici Stráského. Vytýkali mu především kácení kůrovcem napadených stromů. Stráský se jim snažil vysvětlit, že jarní použití pesticidů proti kůrovci ani současné kácení není v rozporu se zákonem. Vyjádřil se k nařčení, že jedná v zájmu dřevařské lobby, a padla i otázka na mediální agenturu, která za statisíce radí parku, jak komunikovat s médii.

„Už soubor většiny otázek, na které dnes odpovídám, jen potvrzuje nutnost práce s agenturou, poněvadž budování tak velkého tiskového střediska, které by postupně vysvětlovalo všechna nakupená nedorozumění, by bylo mnohem dražší,” uvedl Stráský.

* Co Vám říkají jména Pavel Dlouhý, Tomáš Jirsa a majitel dřevařské firmy Mičánek? Těm asi o kůrovce nepůjde, nýbrž o velké peníze. Proč neřeknete lidem pravdu? kobe88

Tomáš Jirsa snad žádnou dřevařskou firmu nemá. Majetkové poměry P. Dlouhého neznám. Ke jménu majitele dřevařské firmy Mičánek mohu přidat několik set dalších firem, s nimiž park v uplynulých dvaceti letech obchoduje se dřevem. Obchodovat znamená oboustranně výhodný kontakt: výnosy z prodeje dřeva vkládá Správa NP Šumava do rozvoje parku. Třeba od nápravy vodního režimu až po lavičky, na kterých při návštěvě sedíme.

* Jakým způsobem chcete kompenzovat zničení velmi vzácného území Šumavského NP? vandycz

Všude, kde to bude potřeba, kde to dovolí zákon a kde na to budeme mít, budeme vysazovat nový les v původní dřevinné skladbě.

* Podle odborníků dojde vytěžením lokality u Ptačího potoka k poškození unikátního ekosystému horského lesa, aniž by se šíření kůrovce do nižších poloh zabránilo. Ptačí potok se totiž nachází již za současnou linií šíření kůrovce, což si lze snadno empiricky ověřit. Proč se tedy kácí tam, kde to pro kůrovce už nemá smysl? fascinatedbyhumanity

Jsme přesvědčeni, že kácíme tam, kde to má klíčový smysl. Za určitou hranicí rozsahu kácení - pokud ji budeme muset překročit -budeme podle platných zákonů potřebovat výjimku. Její udělení se řeší.

* Proč si nenecháte poradit od odborníků z německé nebo rakouské strany Šumavy? Petr Vodnickej

S německými odborníky se pravidelně radíme. S rakouskými máme spíš problémy: oni totiž mají své hospodářské lesy až k hranici státu a našeho parku a naším kůrovcem nejsou nadšeni.

* Kdo vybíral porosty, v nichž se bude kácet, a vybral ty, které se měly výhledově připojit k 1. zóně, tedy nejhezčí porosty druhé zóny, když kůrovec je všude? obcanka285644

Kdyby byl kůrovec všude, nemělo by ovšem žádné kácení smyslu. Dělá se - v posledních třech letech v nebývale velkém rozsahu - proto, aby se zabránilo napadení dalších stromů. Napadených míst je na Šumavě mnoho.

* NP Šumava pod vaším vedením v květnu použil v rozporu se zákonem na boj s kůrovcem pesticidy. Sám jste tehdy přiznal, že jste potřebná povolení neměl. Přijde vám to v právním státě normální? hřebícek

Pesticidy jsem použil těsně před 22. dubnem, což byl odborně stanovený termín očekávaného rojení kůrovce, zhruba stejně jako můj předchůdce. Výjimku, která se vztahuje k použití chemie v NP Šumava na celý rok, jsem získal v červnu 2011. Můj předchůdce v červenci 2010.

* Vaše rozhodování stálo každého z nás a tuto republiku už hodně peněz. Nejlépe by bylo, kdyby jste odešel do důchodu. Jste opravdu tak hloupý nebo jenom někým navedený? clara2

O cíli toho, co dělám - zastavit kůrovce ještě v době, kdy bude na Šumavě nějaký zelený les - jsem naprosto přesvědčený. Navádějí mě k tomu mnozí, od spoluobčanů v samoobsluze až po stovky dopisů a mailů od řadových Čechů.

* Jste seznámen se stanoviskem vědců k problému lýkožrouta smrkového na Šumavě, a jak se k tomuto stavíte. koralecek

Na Správě i u mne se schází mnoho informací a stanovisek vědců k problému lýkožrouta na Šumavě. Využíváme je k posouzení kroků, které v boji s kůrovcem používáme. Odkládáme stanoviska, vycházející z názoru, že na Šumavě není kůrovcová kalamita.